ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pohled zpět
Dvacet procent občanů si přeje totalitní vládu, zjistilo centrum pro výzkum veřejného mínění. Další pětině je to jedno, totalitní nebo demokratickou. Čtrnáct procent lidí by si přálo v čele silného vůdce, stejný počet sní o návratu komunistů k moci. Jen slabá nadpoloviční většina občanů si přeje demokratickou vládu. Radostné zjištění to není, důvod k panice taky ne. Je to proste jen číselné vyjádření běžného a tudíž i normálního jevu, kterému říkáme nadávání na poměry. Za mého dětství jsem často slýchal, že za první repuáubliky to bylo lepší a ono to opravdu za první republiky lepší bylo. Ale staří lidé naříkali - za Rakouska to bylo lepší. Mezi námi, i já si myslím, že dřív to bylo lepší - byl jsem totiž mladý...

RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Na dotek
Drama milostného čtyřúhelníku, tak inzerují tento film a vskutku, je to drama milostného čtyřúhelníku.. Dodejme hned, že velmi dobré. Film natočil režisér Mike Nichols podle scénáře Patricka Marbera. Postavy jsou skutečně v podstatě jen čtyři: Clive Owen (znáte z Krále Artuše), Julia Roberts (znáte s kdečeho), Natalie Portman (princezna Abydala z Hvězdných válek)a Jude Law. Čtyři typy - typy žen jsou hodně odlišné už na první pohled, rozdíly mezi typy mužů vyplynou až z děje. Ten nebudu prozrazovat, kdo chce vědět o ději víc, ať si přečte třeba tuhle recenzi, lépe udělá, když půjde do biografu.
U filmů tohoto typu vždycky přemýšlím, zdali na mě působí psychologicky přesvědčivě, nebo jinak, zdali opravdu věřím, že by lidé takhle jednali. Někdy je to snadné, někdy méně snadné. Tady je to velmi obtížné.
My se totiž ve filmu pohybujeme v časově rozdělených (avšak v podstatě chronologicky řazených) skocích, tedy po uzlových bodech, kdy vztahy vznikají a zanikají. Je to celkem přirozené, že autoři (Marber napsal původně divadelní hru) šli touto cestou, protože navázání vztahu a jeho rozbití je vždycky přesvědčivé. U scén rozchodů se však musíme ptát, proč k němu došlo. Mimoděk si musíme rekonstruovat povahu aktérů právě podle toho, jak se při rozchodu chovají. To je zřejmě kouzlo tohoto filmu. Není prvoplánový. Musíme pochopit, co se před tím stalo, z toho, co se v krátkém časovém úseku konfliktní scény děje a jak se v ní aktéři projevují. A když se to podaří, asi si budeme klást lecjaké otázky sami o sobě a odpovědi nebudou vždy příjemné.

PSÍ PŘÍHODY: Do zimy bez galoší
Tak dlouho jsme skuhrali, že není pořádná ladovská zima, až ji máme i za krkem, někdy doslova. My si natáhneme pořádné boty, ale co pejskové?
Jak který, chce se odpovědět.
Bartovi zima nevadí, to mám odpozorované. Narodil se v září, takže byl docela malé štěně, když se zima přivalila poprvé. Ani tenkrát, když byl malinký jako štucel, nebál s e ničeho, tedy ani zimy. Což mu zůstalo a za celou dobu, co jsme spolu, jen jedno nebo dvakrát couvnul, když jsem otevřel dveře domu: to tehdy padali z nebe dráteníci, nebo tak něco, a Bart dal najevo: tak do tohohle nejdu.
Iris je dáma zimomřivá. Navíc je to dáma dvoupolohová. Buď leží v pelechu, v podobě preclíku, nebo pádí krajinou a v této fázi připomíná šipku. Stav mezi preclíkem a šipkou ji netěší, leda že se někde vyskytne žrádlo.
Už je to také dáma v letech a tohle věru není její první zima! Netváří se na ni vlídně. Včera, když jsme vyšli na procházku brzy poté, co skončila chumelenice, šel jsem k vrátkům, odemykal a Iris zatím stála na třech nohách a čtvrtou držela ve vzduchu, aby si ji neostudila tím protivným sněhem, který je sice bílý jako pelíšek a jako její srst, ale jinak na něm není nic, co by bylo hodno psí sympatie.
Naštěstí má Iris metodu,jak překonat chlad sněhu. Je to zběsilý úprk. To se její tělo vznáší nad povrchem a tlapky se dotýkají země a tedy i sněhu jen na kratičkou chvíli, v nejnutnějších případech.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI