2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 23.12. 2004,
  • V Česku definitivně skončilo zhruba 140 let povinné vojny
  • Soud EU zamítl odklad sankcí proti Microsoftu za zneužívání dominantní pozice na trhu
  • Prezident Václav Klaus podepsal zákon o státním rozpočtu se schodkem 83,6 miliardy korun
  • Policejní prezidium zatajilo před ministrem a inspekcí MV zprávu o kriminalizaci nevinných
  • Výše uvedené tvrzení deníku Právo vedení ÚOOZ popřelo, policejní prezident Kolář mlčí
  • Pendolino poprvé vyjelo s cestujícími, ode dneška jezdí na trase Praha-Děčín a zpět
  • Vláda schválila národní strategii protidrogové politiky na dalších pět let
  • Soud zamítl žádost Jaroslava Liznera o obnovu procesu
  • Počasí v Praze: zataženo, ráno s drobným sněžením

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pravda o vánočním stromečku
    Santa Claus začínal mít pocit, že nestíhá. Čtyři jeho elfové byli nastydlí a tři, co zůstali zdraví, nestačili vyrábět hračky. Navíc paní Santa Clausová oznámila, že přijde na návštěvu maminka. Což Santu ještě víc napružilo. Zašel se tedy podívat do stáje, co dělají losové a zjistil, že tři jsou březí a zrovna rodí a dva přeskočili plot a jsou bůh ví kde. Další stres. Začal aspoň nakládat saně, jenže jedna ližina praskla a pytel hraček spadnul a hračky se vysypaly. Naštvaný Santa se vrátil domů, aby si nalil čálek sidru a do něho zazdil panáka rumu. Když ale otevřel cinkostn, zjistil, že jeden z elfů někam uklidil rum a není co pít. Jak byl naštvaný, Santa upustil šálek a ten se rozprsknul po podlaze v kuchyni na tisíc kusů. Šel tedy pro smeták a ukázalo se, že myši ožraly jeho chlupatou část. V téhle chvíli u dveří zadrnčel zvonek a vteklý Santa šel otevřít. Otevřel, a na prahu stál andělíček s velkým vánočním stromečkem. Andělíček vesele zvolal: "Šťastné a veselé, Santo! To je dneska hezky, že? Mám pro tebe krásný stromeček. Kam chceš, abych ho postavil?"
    A tak vznikla hezká tradice andělíčka napíchnutého na špičku vánočního stromečku.
    PS Neříkejte, že zrovna dneska máte větší náladu na politický komentář! Tohle mi přišlo mailem z Kanady, potěšte se též.
    Aston

    RODINA A PŘÁTELÉ: Dobrý obchodní nápad
    Je to obchodně hodně exponované období, to musím uznat i já, kdo zde hlásám, že "předvánoční shon" je především mýtus. Lidé utrácejí peníze, ale také je vydělávají. Někteří mají dobré obchodní nápady.
    Obchodní nápad... To je citát z verneovky málo známé, zvané Malý dobráček. Pojednává o cca dvanáctiletém chlapci, který utekl z chudobince a dobral se úspěchu a velkého jmění. To skrze sérii dobrých obchodních nápadů. Jeden z jeho prvních DON (dobrý obchodní nápad) byl tento:
    Lapal ptáčky zpěváčky, dával je do klícek a klícky nosil do parku, kde si bohaté děti hrály s maminkami. Ptáčkové v klecích vřeštěli a holčičky a chlapečkové běhali za maminkami / chůvami, ať to zařídí,že by ten nuzně oděný hoch ptáčky z klece pustil. Na výzvu ze strany maminky chlapec reagoval "však se můžeme dohodnout" a mazaně se šklebil a nechal se uplatit a ptáčky pouštěl. Byl to první krok k multimilionářství.

    Onehdy jsem viděl na náměstí Míru dva chlapce s DON. Nechytali ptáčky a nedávali je do klece. Stáli na schodech od Ludmily a jeden hrál na zobcovou flétničku a druhý mu držel noty. Nebyl to hudební výkon, který by nadchnul profesora Žilku, ale snaha obsažena byla. Kousek od Ludmily je vánoční trh. Není tam narváno (vánoční shon je mýtus), ale dost lidí tam obejduje a překvapivé procento uštědřilo chlapcům honorář za jejich hudební výklon a hlavně za snahu - že ty parchanti něco dělaj, zaplaťpánbu!
    Takto jsem uvažoval i já, když jsem jim dával do čepice pětikorunu. Snad z důvodů výchovných, aby snaha byla oceněna. Ale na druhou stranu, třeba to bude mít opačný efekt a chlapci usoudí, že stačí snaha a nikoli výkon.
    Jenže v životě je potřeba pískat tak, aby měl profesor Žilka radost, jinak je čepice poloprázdná.

    PSÍ PŘÍHODY: Jak je to s těmi rachejtlemi
    Iris se bojí rachejtlí. To je problém, který teď zaměstnává naši rodinu, vždyť jsem o tom hnedle psal. Bude nutno Iris odvléct na Silvestra z města. Nechceme chudáka trápit.
    No a včera jsem šel s ní a Bartem po svážné cestě, která vede kolem zdi zahrady Bertramky. Byla tma, o důvod ke strachu navíc. V tu chvíli někdo začal nahoře na kopci nad Bertramkou odpalovat rachejtle.
    Lekl jsem se. Iris byla v tu chvíli asi deset metrů ode mne. Kdyby se dala na útěk, neměl bych nejmenší šanci ji dostihnout.
    Jenže ona jen lhostejně zvedla hlavu, podívala se směrem, odkud světlice létaly, s výrazem "zase si nějaký pitomec chce přivodit úraz" a dál se věnovala očichávání starého listí.

    Že by toto bylo řešení našeho problému? Třeba se Iris bojí rachejtlí, jenom když je doma, a na volném prostranství z ní spadne strach.
    Nebudeme to riskovat. Třeba měla včera jen mimořádně vyrovnanou náladu. A taky - představa, že bychom putovali o Silvestra od raného večera hluboko po půlnoci Prahou a courali se od čerta k ďáblu, jen aby se pes nebál, tak tahle představa není moc povzbudivá.
    Raději docela zbaběle prchneme.
    Dál, od hradu dál, dál od rachejtlí, dál.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI