2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 7.9. 2004,
  • Policie zadržela hledaného podnikatele Petra Kellovského
  • Jan Večerek chce v případu Kořistka místo detektoru konfrontaci
  • Policie navrhla obžalovat někdejší vedení České spořitelny
  • Česká republika je připravena na pomoc Beslanu
  • Nelze vyloučit, že nedávný útok na českého velvyslance v Iráků Martina Klepetka byl namířen proti ČR
  • Na Mladoboleslavsku pes pokousal dítě, skončilo v nemocnici
  • Počasí v Praze: Překrásné babí léto



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Co si myslet o tupoláncích
    Agentura Crane Colsunting ví o lidech své. Má už svoje triky, jak na ně vyzrát. Hlavně žádné argumenty! Ze všeho ať čiší ta stará dobrá česká domácí pohodla. "Už jsme se dohodli, největší pohodlí je lahvové pivo doma", tak zní česká reklamní obdoba amerického "Vsaď tygra do nádrže".

    K pohodě patří i legrace, ale pěkná, česká. Křížovka? Ne, na sociálně demokratické reklamní stránce v Právu nesmí být křížovka. Tam bude "luštěnice", to se čtenáři zasmějí. V luštěnici musí být tajenka. Něco ve smyslu "Alkohol nepatří za volant"? Kdepak. V luštěnici se ptáme, cosi myslet o Tupolánkovi. No ovšem, je "falešný a prázdný", mámo, to je psina, pojď se podívat, to se nasměješ, a podej mi z lednice jedno pivo!

    Pokud si někdo myslí, že si cosi cucám z palce, bohužel se mýlí. V sobotu vyšla v právu inzertní příloha, nyní pod názvem Socánek. Ta je v novém duchu předvolební kampaně sociální demokracie, který - jak se dozvídáme - má být agresivní a zesměšňující. Sociální demokracie se vrací ke kořenům. Kdysi jí vyhrál volby Zemanův vulgární humor. Tak teď zkusí být vulgární a zesměšňující bez Zemana.

    Ostatně, i občan dostane svůj prostor k zesměšňování a třebas i vulgaritě, když bude chtít. Je těžko se vyvarovat úsměšku při pohledu na tvář JUDr Stanislava Grosse, civějící z billboardů. Budeme se vám dívat do očí, sliboval kdysi Miloš Zeman. Stanislav Gross slibuje upřímnost. Pro výpočet jeho věrolomností se nemusí chodit daleko. A pro smích tudíž taky ne. Jenže, ono na tom nezáleží

    Jestli někdo v poslední době ještě pochyboval o pravdivosti teze, že politika je zboží, které se prodává jako každé jiné, přichází o iluze. Můžeme si stokrát říkat, že v míře nevkusu sahá strana na dno. Proč by to neměla dělat! Osazenstvo kavárny Louvre ji volit stejně nebude. Takže do toho! Dobrá zpráva pro voliče, hlásá Socánek. Ne že bude snížen státní dluh, ten snížen nebude. Zpráva zní: Můj manžel je paličák, tak pravila Petra Šlajsová, manželka Václava Šlajse, kandidáta do zastupitelstva v Plzeňském kraji. Kandidát na hejtmana Karlovarského kraje Petr Horský je prezentován jinak. Chce se s námi vsadit, že seskočí padákem z 3000 metrů. Kandidátka na hejtmana Moravskoslezského kraje Hana Nováčková skákat nebude, ale stráví týden v kojeňáku. A další kandidáti? Ti co jsou narozeni ve znamení vah jsou diplomatičtí, pořádní a moderní. Na webové stránce horoskop.cz najdeme varování, že si máme dát pozor na jejich hráčskou vášeň a sympatie k hazardu, nemuselo by to dobře dopadnout. To už v Socánkovi nenajdeme.

    V ironii bychom mohli pokračovat, materiálu je dost. Tím však neoddiskutujeme fakt, že politika je zboží, které se prodává stejně, jako prášky na praní a čepice s bambulí. Je to zboží pro masovou spotřebu. Proto je třeba najít společného jmenovatele, vyhovujícího maximálnímu počtu lidí. To je obecně platný imperativ. Všimněte, jak se postupně změnilo slovní vystupování našich politiků. Už se naučili hovořit jednovětně. Nevyjadřují se v myšlenkách, už jenom štěkají slogany. To se zdaleka netýkájen sociálních demokratů. Mistr sloganů je například Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek nezůstává za ním pozadu. Vědí, že větu delší než pět slov televize nesnese a taky vědí, že voliče osloví hlavně skrze televizi.

    Kampaň míří na voliče, kteří váhají, koho preferovat: socany, komunisty nebo kedlubny na zahrádce. Kedlubny mají trvalou atraktivitu. Teď bude zajímavé, jak na Socánkovu ofenzívu odpoví komunisté. Jistě mají pod palcem nejednu bombu z oboru mediálního balamucení!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Na finančním úřadě
    Přišel jsem na finanční úřad, je to kousek od místa, kde bydlím. No a přede mnou tam byli dva kunčofti, říká se dvě strany, na chodbě v prvním patře, číslo dveří 30, 29.

    Hned u dveří čekala tlustá žena věku spíše postaršího, vzhledu odpudivého. Tvářila se zarputile a roztála, teprve když jsem poukázal na nešvar, že totiž vedle ve dveřích 29 stěhují nábytek, místo aby tam seděli na prdelích a obsluhovali občany, jelikož je pondělí a na stěhování mají úterky, čtvrtky a pátky, když strany na úřad nesmějí.
    "A choděj na oběd!" dodala hněvivě. Sama na obědě tráví valnou většinu dne, jenom v poledne si oddáchne, tak nějak to s ní je. "Nemaj chodit na oběd. Mají nařízíno nechodit na oběd. A choděj na oběd."
    Za ní byla dvojice. Vedoucí roli hrál propuštěný (možná uprchlý) valdický vězeň s vytetovanou pihou, lstivého vzhledu, asi padesátiletý. Doprovázel mladého Vietnamce, tlusťoučkého, s řídkou bradkou (zřídka kdy vidět!) a ohůnkem, na hlavě americkou čepici s New York Bulls. V ruce držel ta fialová lejstra, co mi dala takovou práci vyplnit. Neměl na nich ani čárku.
    "Voni vám to tam vyplněj," říkala mu ta tlustá ženská. Nevím, jestli to říkala ze zlomyslnosti nebo blbosti, ale říkala to.
    Pak šla na řadu a Vietnamec přemýšlel o tlusťoščině optimistické prognóze. Taky valdickému vězni vrtala ta věc v hlavě.
    "Von to nemá pro sebe," říkal mi vězeň. "Von to má pro manželku. Vona se odstěhovala do Plzně."
    To už byla tlusťoška venku.
    "Nemám plnou moc," řekla rezignovaně. "A voni choděj na oběd." Odcházela mocným krokem, patrně na oběd. .
    Do dveří vešel vězeň s Vietnamcem, jednajícím ve jménu manželky odkočovavší do Plzně. Byli venku tak rychle, že na změně jejich barvy, když vycházeli, byl patrný Dopplerův efekt.
    Když jsem vcházel, slyšel jsem, jak si úřednice říkají:
    "To je zajímavý, že se každej jmenuje Tho."
    Pak taky říkaly:
    "Měly bysme jít na oběd."
    To ne, chtělo se mi vykřiknout.
    Ale nevykřikl. Na finančním úřadě se vyplácí skromnost, nerozpínavost.

    PSÍ PŘÍHODY: Nežádoucí pomocník
    Bart sídlí obvykle v přízemku domu a jako každý pes, po většinu svého času spí, nebo dělá, že spí. Jako každý pes, i ve spánku slyší, co se kde šustne a jakmile zapnu počítač, přilítne nahoru, otevře si dveře, vletí ke mně a spe tu svou krabicovitou hlavu do klávesnice. Tím vznikne text, který vypadá nějak takto:

    žýááááé
    ttzuuuioopp
    ghkjkjhllllů
    bnmnn,m,,.

    Odtáhnu ho od klávesnice a on začne ožižlávat židli - zleva. Za židle vypadá, jako kdybych Psa sestavoval na mořském útesu BOKEM k vlnobití, samozřejmě otočen doprava.
    Zahnán oběhne psací stůl a pokusí se proniknout zezadu. To je ovšem nejhorší, protože tudy vede změť elektrických drátů a kabelů a přípojek a jsou tam všelijaké transformátory a usměrňovače, zkrátka vše, co humanitní učenec dnešního věku potřebuje. Odtud ho vyháním řevem, až se konečně urazí a odejde.
    Až teď, kdy tyto řádky píšu, mě napadlo, proč možná se do těch míst cpe s takovou vehemencí. Té podlouhlé věci se zásuvkami, do které se elektrické věci strkají, se říká penál, ale někde taky jezevčík. Takže...
    Pozdě! Jde Bart.

    žýááááé
    ttzuuuioopp
    ghkjkjhllllů
    bnmnn,m,,.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI