ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Být z obliga

Zkusme zavřít oči a snít, jak se zachová mladý dynamický předseda vády, který je navíc ještě jednou půlkopu zadku na křesle ministra vnitra, když v samém centru hlavního města na sebe gangsteři házejí granáty a teče krev. Bouchne do stolu a řekne, tak a pohár přetekl! Svolá všechny zainteresované, státní činitele, policejní předáky a zástupce města a šikovné právníky a řekne jim: Dámy a pánové, teď s tou pakáží zatočíme, do týdne chci mít právně neprůstřelný plán na to, jak jí podpálit koudel za patami.

Teď otevřeme oči a pohlédněme na realitu. Nesporně mladý premiér vysvětlí, že za bezpečnost je zodpovědná samospráva a ne stát nebo policie, bafuňář z magistrátu zodpovědný za bezpečnost opáčí, že je to věc ministerstva financí ,a tam se zase dozvíme, že oni nemohou udělat nic, ale vůbec nic.

Cíl úředníkův je být z obliga. Což bylo naplněno měrou vrchovatou.

V tomto případě jde o kasíno v rukou gangsterů. A co nevěstince? Obchod se ženami je zákonem zakázaný. Jak to, že je v Praze tolik nevěstinců a mají dokonce billboardy na dálnici? Na to by se Gross mohl aspoň přeptat. Má v těch kruzích kontakt.

RODINA A PŘÁTELÉ: Slza na koleji
Je to hodně nadsazený titulek. Neuronil jsem slzu. Jen jsem byl trošilinku nostalgický. Kde? Ve Stroupežnického ulici na Smíchově. Kdysi tudy vedly železniční koleje, opakuji, železniční, ne tramvajové, z Tatrovky na Smíchovské nádraží a vozily se tudy tramvaje na export, většinou do Ruska. Tatrovku tady zrušili ještě za minulého režimu a dnes je tu moderní centrum, obchodní dům Carrefour zvaný Cafour neboli U Cafourka a Village Cinemas a staví se tu spousta nových budov.
Stroupežnického ulici opravují - za tu dobu co to dělají se musel vykopat Panamský průplav, typický příklad socialistického hospodaření za státní peníze. Dnes jsem tudy jel (na kole) - za těch 6 neděl udělali polovinu vozovky o délce cca 200 m. No a už se dostávám k těm kolejím.
Zbyl tu poslední kus kolejí, taková vidlička, snad 5, snad 10 m dlouhý kus. Zrovna dnes ho rvali ven jeřábem a odváželi. Ta kolej tam byla celou dobu vidět, sotva kdo si jí všiml, jen pár pamětníků.
Je to úplně neužitečná vědomost - vědět, že tudy vedly koleje. No a co má bejt?
Mně to připadá zvláštní, jako všechno, co tak dlouho bylo, až to najednou není. Zbude věcný svědek a ten taky není.
A tak to je a bude se vším.
Nemyslete ale, že se rozplývám nad minulostí! Nové centrum Smíchova je skvělé, žije to tu, lidi sem rádi chodí, ani památka po zaboudlosti a hnusnosti!
Jen ty koleje kdyby byli bejvali pietně uchovali... Třeba proto, aby pamětníci nemuseli uroňovat slzu.

PSÍ PŘÍHODY: Noční manévry
U sousedů (ob-ob sousedů) spustil v půl druhé ráno alarm. Vyskočil jsem z postele a provázen psy utíkal do noci zachraňovat majetek. Pejskové byli nadšení z nečekaného nočního výletu. Procházka ráno a potmě, to tu už dlouho nebylo (ale zase bude, na to vemte jed). Souseda vzbudilo telefonní hlášení - byl mimo Prahu. Přiběhla i jeho dcera a zeť a všichni jsme pak prolejzali dům a pejskové všude první, že Bart, to se nedivím, ale i Iris se chovala jako Jana z Arku, statečná to bojovnice.
Lupič kde nic, tu nic, zaplaťbůh! Měl jsem sice pistol, ale ta bývá víc ke škodě než k užitku.
Přijeli policajti, pochválili pejsky, jak to všechno prohledali, já sebral psy a mazal domů na kutě. Vstával jsem v pět ráno, měl jsem nějaké řízení.
Usínal jsem, když vtom mi zatelefonoval soused, že mi děkuje a že se vomlouvá... Šmarjá, zrovna jsem tak sladce usínal...
Jo tak to jsem na něho byl nerudnej.
Hodinu jsem nespal a pak jsem se vzbudil v půl páté a celej den stál za bačkoru.
Po obědě jsem si chtěl zdřímnout, abych se trochu vzpamatoval. Najednou... strašné sny...
Probudím se a ona to Iris, vlezla mi do postele a uvelebila se mi na xichtě!
Ne, tak tohle nebyl dobrý spací den.
Doufám že příští noc bude bez poplachů a bez psů na obličeji.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI