 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 27.7. 2004,
|
- Prezident Klaus jmenoval Stanislava Grosse novým premiérem
- Gross oznámil, že hodlá sestavit mladou dynamickou vládu
- Sociální demokraté hodlají zvýšit daně
- Zatím je známo, že Gross nechce vyměnit Sobotku v křesle ministra financí
- Gross je stále ještě nejpopulárnější politik
- Do Atén vyrazil transport našich vojenských chemiků
- Podle výzkumu veřejného mínění dále klesají preference sociálních demokratů a stoupají preference komunistů, už jsou na 19%
- Počasí v Praze: Celkem bídné počasí s několika světlými chvílemi, večer chladno, blíží
se podzim
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Gross coby mladý a výkonný
Gross je nepochybně mladý. Politické jendání vedl tak, že ho prezident nemohl nejmenovat preimérem - je to větší úspěch, než se zdá na první pohled. Oznámil, že hodlá sestavit mladou a dynamickou vládu, která bude mladě a dynamicky řešit ... co?
Měla by vyčistit Augiášův chlív, natropený předešlými socialistikými vládami, především snížit schodek rozpočtu a snížit nezaměstnanost, vyvolanou demotivační sociální politikou. No, zatím to tak nevypadá. Vláda hodlá zbýšit daně v duchu "ať platí bohatí".Zchudnutím bohatých chudí nezbohatli ještě nikdy a nikde, ale třeba se to Grossovi podaří a dostane Nobelovu cenu.RODINA A PŘÁTELÉ: Když na rozhlednu, tak po rovině!
Jakmile chodíte pěšky nebo jezdíte autem či na motorce, konce nevnímáte. Na kole nevnímáte
skoro nic jiného.
Pěšky se chodí pomalu a musí to být opravdový krpál, abyste ho vzali v úvahu! O motorových vozidlech ani nemluvit. V neděli jsme byli s Ljubou a Annou Marií a Iris v krásné krajině za Dubou, u přátel, kteří bydlí v Blatcích a poradili nám hezkou trasu na Nosálov. Vrátenská hora má pouhých 508 metrů. Není to žádná K2 ! Není ani zvlášť dramatická pro cyklistu. Jen proto se o tom zmiňuji, jak člověk jinak ten kopec vnímá.
Když už jsme dospěli skoro k rozhledně na zmíněném kopci, ocitli jsme se na rozcestí. Obě cesty zřejmě vedly směrem k rozhledně, ale kterou se vydat?
Najednou se objevili místní lidé. Vznesl jsem dotaz.
"No, obě vedou k rozhledně," zněla odpověď. "Ta jedna je spíš sportovnější, ta druhá spíš po rovině."
"Když na rozhlednu, tak po rovině!" zvolali jsme s Ljubou.
"Když na rozhlednu, tak sportovně!" zvolala Anna Marie, bytost zvící sedmnácti jar. Setkali jsme se pod rozhlednou. Ona ta sportovní cesta vedla do konce a pak zase zpátky s kopce na tu naši rovinu, ono i z důvodů geograficko - geometrických to nebylo jinak možné.
Příjemné na tom je to, že jak my, tak i mladistvá sportovkyně jsme přesvědčeni, že jsme zvolili to lepší cestu - a to se zřídka kdy stává.PSÍ PŘÍHODY: Poslušný pes
V neděli jsme byli na výletě na kolech. Doprovázela nás Iris, náruživá běžkyně. Bart zůstal
doma, ten by těch Irisčiných 30 km jako základní pensum neuběhl ani za týden!
Navštívili jsme kraj blízko Dubé, nevynechali hrad-zámek Housku. Nu a tam jsme jeli kolem parkoviště, Iris běžela vpředu, Ljuba s Annou Marií v druhém sledu, já supěl jako zpětný odřad. Z řady zaparkovaných aut se vyloupnul pejsek a za ním pán, který si všiml Iris. Pejsek byl menší než Iris a vypadal podstatně méně vysportovaně.
"Rudolfe! Zpátky!"
Rudolf nic.
"Rudolfe! Okamžitě zpátky!"
V pánově hlasu se tetelily obavy. Iris je větší pes než Rudolf a svaly má tak zřetelně vidět, že může sloužit jako výuková anatomická pomůcka.
"Ke mně, RUDOLFE!"
Rudolf slyšel, Rudolf nedbal.
Načež se pán líp podíval a s úlevou zvolal:
"Jo ona je to čubka! No... dělej si co chceš, Rudolfe!
Jenže ono málo záleželo, co chce, Rudolf... Iris přidala a kde byl Rudolf?