2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 21.7. 2004,
  • Koaliční strany se dohodly, že v důležitých otázkách je třeba, aby se ve vládě dohodli ministři koaličních stran v nadpolovičním počtu, to je základ dalšího Grossova jednání
  • Koaliční lídři si pochvalují, jak to dobře vymysleli
  • Většina sociálnědemokratických poslanců podpořila Stanislava Grosse v úsilí sestavit koaliční vládu ČSSD, lidovců a unie
  • Ministři mezitímní vlády budou ve středu usilovat o dalších 44 miliard na dluh do nového rozpočtu
  • V západních a jihozápadních Čechách zuřila bouře, někde se zastavila doprava
  • 20. července 1969 přistáli američtí astronauté na Měsíci, i v Česku se na to vzpomnělo...
  • Počasí v Praze: Přes den hezky a večer dusno a v noci liják (odhad z večera)



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zrození grossologie
    Možná jsme na úsvitu nového oboru v rámci politických věd. Jako kdysi existovala kremlinologie, tedy cosi mezi kryptologií a ptakopravectvím, dočkáme se grossologie. Kremlinologové se snažili analyzovat sáhodlouhé texty vytvářené sovětským politbyrem a hledali v nich racionální jádro. Grossova zveřejněná vize nové vlády je psána v ptidepe klasické kremelské tradice.

    Z jednoho textu vědní obor neuděláte, bude třeba takových elaborátů více, abychom mohli s rozumnou mírou pravděpodobnosti usoudit, co znamená například několikeré odvolání na pojem "manažerský" anebo proč Gross používá pojmu "národní států. Abychom se dobrali výsledků, musí přece jen existovat nějaký srovnávací materiál, tedy vazba slov na činy. Zatím jsme jen u slov, která říkají tak málo, jak jen slova dovedou říkat, či spíš neříkat. Elaborát Vláda budoucnosti je velmi vlídný vůči vládě Vladimíra Špidly. Nová vláda zdědí zemi ve fázi vzestupu, nicméně zatíženou sociálními problémy. Gross navrhuje, aby byly řešeny metodou hospodářského růstu. Jenže právě v tomto punktu se Gross vyslovuje velmi obezřetně. Pojem "kritika" se zde vyskytuje jen jednou, v souvislosti s daňovými úlevami, jimiž lákáme do země cizí firmy, kdežto domácí malí a střední podnikatelé podporu státu nemají. Budou mít? Gross slibuje radikální změnu. Není-li to jen plácnutí do vody, byl by to náznak zajímavého pozitivního posunu.

    Se sociální problematikou souvisí i reforma důchodového a zdravotnického systému. Zde se text dovolává "co nejširší politické a celonárodní občanské domluvy nad dalším postupem". Těžko soudit, jaká představa se pod touto formulací skrývá. Od komunistů nemůže Gross rozumnou podporu čekat, protože těm jde výhradně o nákup podpory nespokojených vrstev na účet "bohatých". Představy ODS jsou zásadně odlišné od konceptů socialistických. Takže asi jen ptidepe a apriorní výmluva, proč se žádné reformy neuskuteční - není široké podpory. O pasáže týkající se Unie se občan asi moc zajímat nebude. Škoda, protože přijde o poutavý pohled na tanec mezi vejci, kdy Gross dělá piruety a salta, aby se vyhnul zásadní otázce, zda je pro Evropu politicky integrovanou, anebo pro Evropu kooperující na bázi států. V závěru Gross opět nabízí ruku opozici, která má být vládě partnerem a nikoli protivníkem. Nenabízí však žádnou platformu, na které by se mohla opozice s vládou konstruktivně setkat, tím spíš, že opozici nemáme jen jednu, ale podvojnou, přičemž jedna i druhá část se k sobě mají jako voda a oheň. Toto Gross musí vědět a opět se tu rýsuje podezření, že podmínka "partnerství opozice" je dopředu chystaná výmluva za neúspěch.
    Grossův elaborát není programové prohlášení vlády. Není ani jeho nástinem. Je to slohové cvičení, o jehož skutečném smyslu se můžeme jen dohadovat.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Opravdu zlá curva
    Vyprávění o cestách do ciziny je strašný zlozvyk. Ještě horší je, když je doprovázeno předváděním diáků, nyní digi fotek nebo videa. Toho druhého vás ušetřím toho prvního ne, aspoň dnes ne. Ano, byl jsem týden v Itálii!

    Byl jsem s přítelem malířem Martinem Zhoufem na motorkách Sůzách v Toskánsku. Ve čtvrtek jsem se vypravil na osamělý výlet pode pobřeží z Pisy směrem na Livorno a pak dál, chtěl jsme se podívat do Voltery, kam jsem se loni na podzim dostal s Ljubou jenom na skok. Cestou mě zaujala odbočka do obce jménem Montenero. Jaké to asi je v Monte?
    Jel jsem serpentinami, dojel do vesničky či pidiměstečka a cesta mířila pořád do hor. Pak už byla jednosměrná a velmi úzká. Po dalších 100 m jsem spatřil nápis varující poutníka, že někde vepředu je velmi neblahá curva neboli zatáčka. Pak se tabulka opakovala a třebaže neumím italsky, pochopil jsem, že je to horší curva, než by se dalo čekat. Načež následovala tabulka třetí, že je to opravdu hnusná curva a bacha na ni!
    A byla.
    Tak takovou curvu jsem neviděl. Cesta vedla kolmo přes vrstevnice a snad i kolmo vzhůru a pak se zkroutila do Moebiova pásu a v obráceném klopení s vracela někam dozadu. Musel jsem zastavit a chvilku špekulovat, co s tím udělám. Touhle zatáčkou nešlo projet - měl jsme pocit, že se ode mne chce, abych svoji dvou a půl metrákovou mašinu strkal do skříně, do horního fochu!
    Nakonec jsem ji nějak prostrkal. Později mi došlo, v čem tkví záhada: jak to, že v tom úzkém hrdle není hromada rezavého plechu a vybělených kostí? Jak to, že tam všichni projeli?
    To proto, že ti všichni jsou Taliáni. A ti jsou na zlé curvy zvyklí.

    PSÍ PŘÍHODY: Pejskové v Itálii
    Jsou to taliánské orgie, ale nemohu jinak. Byl jsem týden v Toskánsku a musím vyprávět. Takže pejskové. Samozřejmě jich je všude plno (kupodivu nikde nakadíno, to ve Francii je to humus jako u nás, teprve teď jsem si to uvědomil!). Viděl jsem tam plno pejsků různých kubatur, ale jeden mě zaujal nejvíc:
    Jel na motocyklu!
    Pravda, neřídil, to je první výhrada. Dále, nebyl to motocykl, lébrž skůtr. Jeho pán už na to měl vypracovaný grif. Posadil psa na plošinku a sevřel ho ze stran koleny. Přes pravé koleno pes koukal ven - byl to docela velký pes, řekl bych, že labrador. Ovšem ocas mu visel na vozovku a myslím, že tu a tam škrtnul, tihle Taliáni jsou zvyklí pořádně klopit motorky včetně skůtrů.
    Ovšem i italští psi jsou na takové škrty zvyklí.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI