2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 19.5. 2004,
  • Koalice ambulantních lékařů uvažuje o bojkotu Všeobecné zdravotní pojišťovny
  • Též podle agentury SC + C předstihli komunisté sociální demokraty a jsou druzí za ODS v preferencích, do parlamentu by postoupili kromě lidovců i Nezávislí a Evropští demokraté
  • Vladimír Špidla označil západní Balkán za srovnatelné potencionální ohnisko napětí pro Evropu, jakým je pro Blízký východ Palestina.
  • Posledních sto vojáků 4.česko-slovenského praporu KFOR se v úterý vrátilo ze sedmiměsíční mise v Kosovu
  • Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje zdvojnásobit pokutu lidem, kteří nezaplatí do 15 dnů
  • Počasí v Praze: Docela hezky, byť pod mrakem

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Havel tři patra nad zemí
    Není daleka doba, kdy se někdo zeptá - a co Havel? Odpověď bude znít: jaký Havel?

    Když Václav Havel zakončil svou dlouhou, až předlouhou éru prezidentského úřadování,čekali jeho příznivci, odpůrci i neutrálové, jak si bude počínat dál. Jako prezident musel držet svoje veřejně prezentované postoje v mantinelech nadstranictví. Musel či spíš měl je držet, a ne vždy se mu to podařilo. Vyprofiloval se jako guru a zákulisní ochránce neurčitého uskupení, jemuž se začalo posměšně říkat Bratrstvo Lásky a Pravdy. Havel zbavený prezidentského chomoutu se mohl postavit do čela jako autorita až nekriticky aplaudovaná v zahraničí a do značné míry respektovaná i doma.

    Havel v menšině

    Havel však zmizel a proto budí pozornost každý jeho veřejný projev, ať do byl "zelený proslov" z Dillí letos počátkem ledna anebo čerstvě jeho rozhovor s Alexandrem Kramerem v Právu. V lednu jsme si říkali, že Havel zezelenal a ostatně i on sám to připouští. Přednesl v Dillí projev obsahující motiv člověka kráčejícího mezi hangáry přístavní čtvrti, s mobilem stisklým mezi ramenem a uchem. Ten je mu symbolem osamělosti člověka v dnešním světě, kdy "vlastnictví se odcizuje konkrétní lidské práci a největší vlastníci už téměř neošetřují žádnou konkrétní výrobu statků, ale jen miliardy elektronicky obletující zeměkouli". Je to pravda, že to tak je? Nebo jenom Václav Havel opakuje teze, které jsou v intelektuálních kruzích módní?

    Postoje Václava Havla nikdy nebylo možno redukovat na jednoduché formule. Za "nedobrý jev" českého veřejného života označuje v rozhovoru s Kramerem "strach dát najevo menšinové stanovisko". Nuže, "zelený postoj" je v kruzích salónních intelektuálů stanovisko většinové a opovržení k automobilům a mobilním telefonům je povinné, bez ohledu na to, jaké množství automobilů mluvčí - v daném případě Václav Havel - vlastní. Jenže stejně povinný je i antiamerikanismus. Významní intelektuálové si z něho udělali základ své živnosti. V tomto ohledu zastává Václav Havel zásadně menšinový postoj.

    Jeden z jeho posledních činů v roli hlavy státu byl podpis dopisu podporujícího americký zásah proti režimu Saddáma Husajna. Kramer ho v rozhovoru tiskne ke zdi, když mu připomíná rozpor mezi výroky z únorové tiskové konference, kdy tvrdil, že bylo nesmyslné zdůvodňovat útok zbraněmi hromadného ničení a mezi formulací z jím signovaného dopisu, kde se výslovně píše, že je "třeba zbavit nebezpečí, který pro něj představují zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna". Uchyluje se k vysvětlení, které by u protivníka odsoudil jako pokrytectví. U politika tradičního typu by šlo o běžný posun názoru, o vývrtku jaká patří k řemeslu. U Václava Havla, za živa kanonizovaného za svatého, výkruty překvapují.

    Překvapují, pokud nevezmeme v úvahu, jak se chová a musí chovat každý moralista. Paul Johnson o tom napsal knihu Intelektuálové. Moralista ví velmi přesně, co má být a v tomto smyslu vede svá kázání. On sám ovšem se ne vždy řídí zásadami jež hlásá, protože kdyby se jimi měl důsledně řídit, tam i onde by narazil na tvrdou vodu a bylo by po hlásání. Moralista se vznáší několik pater nad zemí, nadnášen silou slov a mezi nimi krouží jako racek v mořském povětří.

    Ústava z kouta

    Schopnost "být mimo" je Havlova síla i slabost. Upevňovala jeho pozici moralisty, protože to mnohdy vypadalo, že není "jinde", ale "vpředu". Toto "mimovství" se kouzelně projevilo i v rozhovoru s Kramerem, kdy hovoří o evropské ústavě. Je moc složitá. Jo to za časů opozice! "Nejlepší bylo, když se jeden z nás zašil někam do kouta, sepsal to a ostatní pak už jen něco přidali nebo škrtli." Opravdu skvělý pokyn, jak psát dokument koordinující soužití 25 států v rámci EU!

    Je to věru ironie. Václav Havel, který vždy hlásil nutnost "vize", končí jako proklamátor tezí, s nimiž se podle letory a struktury názorů lze ztotožnit anebo je možno je odmítat. Těžko z nich ale odvodit cokoli, co by se mělo stát vodítkem pro politickou praxi. V kontrastu s ním je Václav Klaus, který se od havlovského planutí pro "vize" vždy distancoval, a přece tu teď je, s vizí zatíženou populismem a nacionalismem, ovšem zřetelnou, jasně čitelnou. Ironie ale patří k životu ironikově,osud je šprýmovný dramatik.

    Aston

    RODINA A PŘÁTELÉ: Výkřiky v metru
    V metru lidé obvykle spěchají. Někdy hodně spěchají. Hodně a hlasitě. Jako ten pán, kterého jsem zahlédl včera, opravdu jen zahlédl, protože kolem mě proběhl tryskem, v hale stanice metra na lince B na Karlově náměstí. Pádil, vedle něho na šňůrce cválal malinký pejsek Matlafousek, a pán křičel:
    "Gulášek! Krištofe, máme doma gulášek! Dobrej gulášek!"
    Co to mělo znamenat?
    Pejsek Krištof byl z rodu loudavců, pejsek zvídatel, který musí všechno prozkoumat a očuchat a podepsat. Miluje gulášek. Aby ho pán přiměl ke spěchu, musí nasadit válečný pokřik. Vidina gulášku zaslepí Krištofa, dá mu zapomenout na zajímavé pachy všude kolem. Bude se hnát jen a jen za guláškem.

    Jenže já stačil zachytit Krištofův pohled, na zlomek vteřiny, bylo to skutečně jen mrknutíčko.
    Zachytil jsem ho a dovedl ho přečíst.
    Znamenalo to:
    Nenechte se zmejlit, pane! Já jsem totiž vegetarián!

    PSÍ PŘÍHODY: Pracka v láhvi
    Znáte to? Opice sáhla do láhve, aby ukořistila... ořech, nebo něco. Má ruku v pěsti a radši umře, než aby tu věc pustila a pracku vytáhla. Opici doma nemám, stačí mi pes, rotvajler Bart.
    Takže k věci. Titulek naznačuje podobenství, Bart samozřejmě žádnou pracku do žádné láhve nestrká. Stalo se to takto:
    Bart mi na procházce zmizel. To se stává, on něco zvětří, šmejdí někde po křovinách, nikdy není daleko, vždycky se snaží mi být na blízku. Zřejmě mě pokládá za tvora, který se nedovede o sebe postarat - nikdy mě totiž neviděl, že bych se někoho pokusil sníst.
    Tentokrát byl pryč o něco déle než obvykle. Volal jsem ho, nepřiběhl. Trochu mě to zneklidnilo. Pak jsem uslyšel jakési divné zvuky.
    Našel jsem ho u plotu, u drátěného plotu na podezdívce. Mezi podezdívkou a spodním okrajem plotu byla mezera dosti dlouhá na to, aby skrz ni Bart prostrčil hlavu i s košíkem - pokusil se dosáhnout na igelitový pytlík s jakýmsi svinstvem. Jenže ten pytlík odsunul košíkem a když chtěl hlavu vytáhnout, zachytil se okrajem košíku o okraj plotu. Nebyl zoufalý, vůbec ne. Stále se pokoušel dosáhnout na pytlík, zmocnit se ho, rozsápat, zakousnout se do svinstva, poblít se...
    Podivné jsou psí rozkoše.
    Podivné jsou i mnohé lidské rozkoše.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI