ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nezávislí jdou dopředu
Týden začínáme takzvanou vysokou politikou. Do parlamentních voleb je daleko, předaleko, nicméně nejsou nekonečně daleko a proto je zajímavé sledovat, jak by lidi volili, kdyby volili. Třeba už zítra. Volby by vyhrála ODS, komunisté jsou na druhém místě, sociální demokracie třetí, zjistila agentura TNS Factum. Nic nového. A teď ty novinky: lidovci se v průzkumu propadli pod pět procent, a nad hranici pěti procent se naopak vyhouplo Sdružení nezávislých se sedmi procenty. Není to tak překvapující. Podívejte se na jejich web. Pokud z něho budete moudří, jste moudřejší než já - Ta magie nezávislosti! Oplývá sentencemi typu:
Nechceme se profilovat slovním označením, ale výhradně programem. Podle programu nás každý občan může zařadit do politického spektra sám. Potřebuje-li k tomu nálepku „LEVICE“, „PRAVICE“ nebo „STŘED“, může ji použít pro sebe podle své chuti. SNK takové nálepky nepotřebuje a proto je užívat nebude.
V čem tedy to kouzlo? Lidé mají politických stran plné zuby a jakmile si někdo napíše na čelo, že je nezávislý, je miláčkem davu. A nikoho nenapadne, že takové sdružení je vlastně taky něco jako politická strana a že nezávislost se ztrácí, jakmile se někdo dostane do politického kolotoče. Nicméně, Nezávislí úspěšní jsou, zejména v komunální politice a v senátu mají pět lidí: Josefa Zosera, Václavu Domšovou, Helenzu Rögnerovou, Josefa Novotného a Jitku Seitlovou. Kdyby atk měli ve svém čele silnou viditelnou osobnost! Jenže oni jsou proti "kariéristům"....

RODINA A PŘÁTELÉ: Goldbergovské variace
Po neděli se obvykle svěřuji s tím, co jsem viděl v kině - tentokrát je to divadelní představení, charakterizované co "komedie o stvoření a umučení", které mělo premiéru v Divadle v Dlouhé, rozumí se v Praze. Hru napsal George Tabori, režírovala Hana Burešová. Autor se prý chystá do Prahy, budu velmi zvědav, co představení řekne. Terry Pratchett prohlásil o inscenaci svých Soudných sester zde v Dlouhé, že to je nejlepší inscenace této hry, jakou viděl. Věřím, že i Tabori zařadí zdejší Variace do svého top-listu. Inscenační vynalézavost je tu dotažena až do dimenze experimentu, a přitom se nezapomíná na diváka, jak to mnohdy v takových případech bývá. Ano, je to hra o stvoření a umučení. Figura režiséra Mr.Jaye (Miroslav Hanuš) je zároveň i figurou Boha a režisérův asistent Goldberg (Miroslav Táborský) postupně ztělesní šálu figur, Mojžíšem počínaje a Kristem konče. V jedné rovině to je skutečně komedie, snad dokonce až groteska: vždyť divadelní inscenace, to je vždycky tak trochu chaos a mela a kříženec zájmů mnohdy až pumprdentních. Zároveň je tu linie tragická, Goldberg je celou dobu mučen až konečně umučen, a zároveň je týrán i režisér - Bůh, je donucen slevit ke své původní starozákonní neústupnosti, kdy poklesky trestal potopami, naučí se shovívavosti a milosrdenství, ale i pak strádá a chátrá stejně jako ten, kdo v nekončících variacích má prosadit principy mravnosti ve světě propadajícím se do morálního marasmu. A do toho prokmitají připomínky Taboriho židovské zkušenosti, ano, byly morové rány, ano, byly dobytčáky vezoucí lidi do táborů, ano, nové dobytčáky se chystají a opět za potlesku tak zvaných slušných lidí.

Když to po sobě čtu, bojím se, že vyvolám představu čehosi pochmurného. Kdepak, věřte mi, je to komedie a divák se zasměje a pobaví, to přece je hlavní cíl každé komedie. Ale ani na vteřinu neztratí ze zřetele to podstatné, co je na pozadí scény.

Dodám ještě, že hru dramaturgoval Štěpán Otčenášek a výpravu vytvořil Milan David. Kromě dvou hlavních protagonistů hrají Ilona Svobodová, Jaroslava Pokorná, Pavel Tesař, Klára Sedláčková, Jan Vondráček ad.

PSÍ PŘÍHODY: Kdo vytváří cestičky
Za dávných časů prý Baťa nechával lidi, aby si vyšlapali cestičky v nově navrhovaném parku - a tam kudy chodili pro ně dělal definitivní cesty. Ano, toto chápu. Ale jak vznikne cestička v divočině? Podotýkám, že slovo "divočina" chápejte v uvozovkách - mám teď na mysli území za humny hotelu Mövenpick u nás na Mrázovce. Je to prostor pokrytý donedávna křovinami. V posledním půlroce křoví vysekali (ale brzy naroste nové, jsou tu tisíce maličkých javůrků, takže to tu bude zase divočina stoprocentní, pokud nepřijdou mužové s křovinořezy) a je z toho - skoro - kultivovaný park.

Potud výchozí situace. V uvolněném prostoru vznikla pěšinka. Nevede odnikud nikam, je to klikatá stuha, vyšlapaná do zetlelého listí. Chodí tudy lidé s pejsky - i já tudy procházím denně s Bartem a Šogo. Proč vede tudy a ne tamtudy? O co je lepší míjet tenhle javor zleva, než zprava?