2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 29.4. 2004,
  • Vláda schválila koncept legalizace prostituce, podobné zákony mají Němci a Rakušané
  • Lidovecký koncept změny trestního zákona ve smyslu "třikrát a dost" vláda odmítla
  • Bez výsledku skončilo jednání odborářů s vládními vyjednavači o 13. a 14. platech pro státní zaměstnance
  • ODS chce, aby vláda vysvětlila, proč z policejních zdrojů unikají informace, které mohou být politicky zneužívány
  • ČR zruší po vstupu do EU víza pro občany některých zemí, například Kanady, Austrálie a také některých jihoamerických států
  • Počasí v Praze: Krásný den bez nejmenší vady, slunečné jaro

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Absurdita s reálným jádrem
    Některé nápady vypadají na první pohled tak absurdně, že je dobře se nad nimi zamyslet, zdali v nich přece jen není rozumné jádro. Do tohoto řádu absurdity patří idea nasměrovaná k omezení migrace, rozumějme, stěhování na naše území. Stanislav Gross uvažuje o tom, že by zákon mohl omezit počet osob přihlášených na definovanou obytnou plochu bytu. Samozřejmě že okamžitě nás napadne, že bude nutno zřídit přeměřovací komisi, která bude chodit po bytech a zkoumat rozměry bytu a porovnávat je s počtem přihlášených osob. Máme právo mít pochyby o účinnosti a prosaditelnosti zákona, o němž uvažuje ministr vnitra.

    Jenže zákony nefungují tak, že by zřídily okamžitou a stoprocentní nápravu. Máme zákon o omezení rychlosti na veřejných komunikacích a stejně ročně zemře 1300 lidí, převážně vinou vysoké rychlosti. Jenže kdyby ten zákon nebyl, bylo by těch mrtvých mnohem víc. Současný stav je takový, že se do bytu může přihlásit libovolný počet osob. Jistě že je to v souladu s konceptem svrchovanosti práv člověka… Ale je to i v souladu s právy majitele bytu,a ť je to jednotlivá osoba, nějaká firma anebo stát? Současný stav je lákadlo, které zvyšuje atraktivitu Česka jako konečné destinace pro migranty: tam je to dobré, tam se může všechno. Regulace počtu osob v bytě je hloupá, na nervy jdoucí a rozumu odporující šikana. Takto je vnímána ještě dřív, než sám návrh zákona spatřil světlo světa. Jenže právě šikany jsou něco, co kalí vábivost naší země.

    Nemohou ji zakalit absolutně. Lidé vždycky chodili za lepším a když Slované přišli do tohoto prostoru obydleném Kelty, jistě to udělali v bláhové naději, že si polepší. Navíc, domácí populace zvolna stárne a doslova vymírá. Ti co zde žijí, odmítají těžkou a nepříjemnou práci. Do státu s desetiprocentní nezaměstnaností se dovážejí šičky z Koreje. Vzniká zde cosi podobného vakuu, a proto migrace bude pokračovat, i kdyby na hranicích stály drátěné zátarasy.

    Grossův návrh je údajně namířen proti Romům ze Slovenska a proti Číňanům, Vietnamcům a Ukrajincům. Specifický problém vytvářejí Romové. Pracovití a čilí Číňané a Vietnamci málokomu vadí, bez Ukrajinců by stavebnictví prožilo krušné časy. Zato z Romů jsou oprávněné obavy. Jediný bezesporu úspěšný integrační projekt se povedl v Českém Krumlově. I tam ale - jak upozorňují i sami tamní Romové - je úspěšný mimo jiné i proto, že Romů tam žije poměrně málo. Romové ze slovenských chudinských vesnic beznadějně uvázli v sociální pasti. Nemají pracovní a civilizační návyky a nejsou schopni k nim vést svoje děti. Situaci jim nevyřeší ani malé sociální dávky, ani velké sociální dávky. Odborníci ujišťují, že jsou příliš apatičtí i na to, aby se odstěhovali do Česka. Vzpomeňme ale, že stačila jedna neuvážená reportáž v televizi a nastal exodus českých Romů do Kanady. Jsou to lidé, kteří příliš nepřemýšlejí o dlouhodobých následcích svých rozhodnutí a mohou se rozhodnout - a hnout - ze dne na den.

    Odradit je mohou jen sociální dávky. Na ty by neměli nárok - pokud nemají v Česku trvalý pobyt. To bude platit i po 1. květnu, tedy po vstupu do Unie. Výjimku budou tvořit legálně zaměstnaní občané EU. Právě toto opatření staví úmysly ministra Grosse do poněkud jiného světla. Trvalý pobyt je podmínkou k získání dávek. Je snadno si představit šikulu, který dá svůj byt - libovolné kategorii - k disposici k masovému přihlášení k trvalému pobytu. Už dnes se na bídě Romů přiživují chytráci. Tohle by mohl být - a pravděpodobně už je - další zdroj velmi příjemných a zcela bezpracných zisků. V 35 procentech obcí v Česku jsou holobyty pro Romy, ve městech s romskými komunitami nad 500 osob je to dokonce 72 procent. Holobyty jsou strašné, ale fungují jako násoska sociálních dávek, které jsou u nás větší než na Slovensku. Z "Analýzy soudobé migrace a usazování příslušníků romských komunit ze Slovenska na našem území", kterou vláda loni na podzim projednala, nevyplývá, že problém je skutečně akutní. Neznamená to ale, že neexistuje. Je tedy dobře, že se jím vláda, najmě ministerstvo vnitra, zabývá. Jde ale o to, aby výsledky tohoto "zabývání se" problém řešily a nesloužily jen k populistickému heroizování pana ministra. To co zatím proniklo na veřejnost spíše nasvědčuje, že druhá varianta je ta reálná.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Přelstěná hovada
    Nebylo to jedno hovado, muselo jich být víc. Nadřeli se, mizerové. Kéž by si jednou při tom uhnali kýlu.
    Vysvětlím: podél zdi obklopující zahradu Mozartovy (Duškovic) Bertramky vede cesta. Středem cesty je vsazeno trubkové zábradlí. Cesta je vcelku strmá, v zimě to tam klouže, takže dobře, že tam to zábradlí je.
    Na jednom místě je zábradlí přerušené, jako kdyby někdo pilkou trubku přeřízl. Třeba se to dokonce tak stalo. No a včera, když jsem ráno tudy šel s Bartem na procházku, potkal jsem starou paní ze sousedství. Bědovala, že nemohla projít. Bodejť by mohla: hovada vyhnula trubku tak, že vznikla závora přes cestu.

    Popadl jsem tedy trubku za volný konec, pořádně jsem se zapřel nohama, nasadil jsem veškerou sílu... a pohnul jsem trubkou o slabý centimetr. Ona to není obyčejná železná trubka, je to ocelová trubka, pevná a pružná!
    Já tam za Bartovy asistence pracoval a lomcoval trubkou a snažil jsem se seč to šlo, ale moc to nešlo. Vyrobil jsem úzký průchod, tak pro jednoho.
    Večer jsem se tam byl s Bartem, podívat znovu. Někdo přes den závadu odstranil. A nejen to - dovnitř trubky vsunul armovací drát, silný dobře centimetr, aby hovada nemohla ten kousek vyvést znovu.
    Ne, hovada nepověsí hovadství na hřebík a nedají pokoj. Hovado zůstane hovadem a najde si jinou možnost, jak znepříjemňovat lidem život. A někdo jiný bude hovadstvo napravovat. Takový už je běh života.

    PSÍ PŘÍHODY: Ztráty a nálezy
    Psi se vyznačují tím, že v jednu chvíli zde jsou a v druhou chvíli, bezprostředně navazující, je nevidíte. Nedá se říci, který z nich v tom vyniká, je to vlastnost asi společná jim všem. Zatím jsem měl bližší kontakt se třemi: s nebožtíkem Gordonem, s Bartem a v posledním roce i se Šogo. Šogo mizí a zase se objevuje - vždycky z nečekané strany. Někdy ji i vidím mizet, jako štíhlou bílou šmouhu. Volám potom na tu stranu, kam šmouha směrovala, pak se ohlédnu a Šogo stojí za mnou. Pohybuje se v kruzích.

    Bart mizí nejméně z těch tří, ale taky mizí. Včera zmizel na procházce do oblasti usedlosti Šalamounka. Byla to společná procházka, volali jsme Barta s Vločkou oba, přiběhla Šogo (z jiné strany), ale po Bartovi ani vidu... jen trochu slechu. Z křovin jsme slyšeli štrachání a funění. Buď tam někde vězel dinosaur, zatoulaný z jurské doby, nebo hroch uprchlý ze ZOO, anebo se tam mohl skrývat Bart. Proč ale nepřiběhl? Naše volání bylo tak úpěnlivé, že přivábilo i Šogo!

    Vysvětlení je prosté, milý Watsone.
    Bart vběhl do oploceného prostoru. Běžel pak po hlase a nemohl se přenést přes ohradu. Kdyby měl v kotrbě krapet rozumu, zaštěkal by. Ale to on nikdy neudělá. Nezaštěká, ani když se za ním zaklapnou dveře do místnosti, které se otevírají dovnitř. Je tam jako myš v pasti, sedí, kouká, ani nedutá.
    Tam za tím plotem dutal, díky tomu jsme ho našli, jinak , kdyby nedutal, by se nakonec musel skamarádit s tím dinosaurem, který v těch opuštěných končinách taky určitě bydlí.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI