2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 24.3. 2004,
    Prezident Václav Klaus udělil dalších devět milostí
  • Jedním z omilostněných je mladý muž, který zabil otce, když bránil svoji matku před jeho násilím
  • Dolní komora parlamentu schválila nová pravidla pro úřední postup, platná od roku 2006
  • Sněmovna odložila hlasování o televizních poplatcích na "několik dnů až týdnů"
  • Václav Klaus ostře reagoval na výroky předsedy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa
  • Lékaři budou v pátek protestovat jen symbolicky, neuzavřou ordinace
  • Počasí v Praze: Docela chladno, jasno - pod tenkými mraky


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ženy se mlátit smí
    Prezident Klaus udělil dalších devět milostí - mimo jiné omilostnil i mladého muže, který zabil svého otce. Ukázalo se, že šlo o alkoholika, který soustavně týral svoji rodinu a mladý muž bránil svoji matku. K tomu lze podotknout dvě poznámky. Jednak, je kupodivu, že polehčující okolnosti nevzal v úvahu soud - když udělil takový trest, že jeho výše zahájila proces vedoucí k omilostnění. Tady prezident napravil chybu justice. Druhá poznámka je obecnější - úpachatelé domácího násilí, to jsou převážně muži - jsou v naší republice v podstatě beztrestní. Dokud div neumlátí ženu nebo děti k smrti, společnost to toleruje jako normální scénku z rodinného života. Není to normální, je to hnusná surovost, je to násilí a zločin. V Americe například existuje opatření, podle něhož se násilník nesmí přiblížit k někdejší oběti na sto metrů. Dovedete si představit, že by toto fungovalo u nás? S něčím podobným by se nikdo neodvážil přijít do parlamentu, nota bene, do parlamentu absolutně ovládaném muži. Ženy se u nás prostě mlátit smí. Je to ostatně i součást lidového veselí, jak záhy uvidíme o velikonocích. Pak ovšem kypí vášně a může to v krajním případě skončit i smrtí. Lidský život je mnohem křehčí, než jak si lidé představují pod vlivem "akčních filmů", kde do sebe protivníci řežou železnými tyčemi a kladivy a nic se jim nestane!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme byli s Čermákem za světáky
    S Milošem Čermákem z Lidových novin a dříve Reflexu nechodím na oběd často a když k tomu dojde, mám z toho radost a příležitosti si vážím. Miloše je člověk, se kterým je radostno a užitečno si popovídat a když se u toho člověk dobře nají, tím líp.

    Takže jsme se domluvili, kde se sejdeme a v kolik a sešli jsme se přesně a objednali si a povídali si a oběd snědli a pak už jsme museli jeden i druhý nastoupit u strojů a bylo třeba platit.
    "Já tě pozval," bránil mi Miloš, když viděl, že tahám peněženku.
    "Ne, ty jsi platil posledně," namítal jsem.
    "Já platil předposledně, ty posledně."
    "Tak se pánové dohodněte," řekl vrchní.
    "Tak dobře, povídám, příště platím já," řekl jsem velkomyslně.
    Miloš zalovil v kapse a zvážněl.
    "Tady jsem měl pětikilo," pravil.
    "Však ono se najde," chlácholil jsem ho.
    "Nejdřív ale zaplaťte," obrátil se na mě vrchní. "Pak hledejte."
    "Jistě, jistě," řekl jsem. "Já to vezmu. Žádné starosti." Vytáhl jsem peněženku, otevřel ji a... v ní ani kačka. No jo, ráno jsem dělal účetnictví a tahal jsem paragony a odložil jsem peníze, aby se nepletly a zpátky dal jen občanku a řidičák, hýml, ty prachy leží na stole!
    "Tak pánové, necháte tu sako a běžte pro prachy," řekl vrchní bez špetky sympatie v hlase.
    Sako jsem neměl, jen motorkářskou bundu. Tu bych tam nenechal. Zůstal jsem tedy jako rukojmí, a Miloš běžel do bankomatu.
    Ještě štěstí, že si vrchní neřekl o moje hodinky. Ty jsem taky neměl.

    PSÍ PŘÍHODY: Jazyková Popelka
    Bartovi se hojí rána, kterou utržil předminulou neděli. Pořád ještě má kolem krku límec a pořád ještě bere penicilin. Není to zcela jednoduchá věc, s tím penicilinem.
    Jistě jste neviděli psa, který by ochotně polykal pilulky. Ani Bart nepatří mezi takové zvrhlíky. Pilulka se musí maskovat do piškotu - já ji míchám do granulí.

    Vyžaduje to ale velkou pozornost.
    Já nasypu Bartovi do tlamy hrst granulí s ukrytou pilulkou a Bart začne v hubě granule přebírat, jako popelka hrách.
    To je granule, to je granule... přebírá je jazykem, a hele, tohle je ta hnusná hořká léčivá pilulka!
    A vyšoupne ji koutkem tlamy ven.
    Naštěstí m á ten umělohmotný límec a pilulka se v něm zachytí a vypadne. Musím jít do kuchyně pro další hrst granulí a pokus zopakovat.
    Na potřetí se to zpravidla povede. Taky pomáhá mu zmáčknout čumák.
    Pravda, spotřeba granulí povážlivě roste - ale Bart je rekonvalescent a stravu potřebuje.
    Možná že právě proto ty pilulky plive - aby posílil organismus.
    Třeba právě z toho důvodu penicilin lékaři předepisují, ale to už je fantastická konstrukce.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI