2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 12.3. 2004,
    Prezident Václav Klaus vetoval zákon o registrech pacientů, neboť se jím nezabývala vláda a zákon se týká přímo svobod občanů
  • Čeští hejtmani si stěžují, že republika není připravena na čerpání příspěvků Evropské unie
  • Komunisté chtějí napadnout rozhodnutí vyslat vojáky do Afghánistánu u ústavního soudu
  • Radnice v Horním Slavkově zastavila výstavbu bytů pro Romy, po hlasování občanů od úmyslu odstoupila
  • V Praze je severokorejský předseda tamního "parlamentu", jednal s Cyrilem Svobodou a Lubomírem Zaorálkem
  • Tripartita se nedohodla o principech pojišťování zaměstnanců
  • V muzeu Tatry v Kopřivnici spadla pod tíhou sněhu střecha depozitáře, uvnitř bylo 36 aut, 4 kočáry a 3 drezíny, rozsah škod není znám
  • Dolly Buster se vzdala kandidatury do Evropského parlamentu
  • Počasí v Praze: Krásné jarní počasí se sluníčkem


    Starší ankety najdete ZDE


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nebudeme mít Dolly v Evropském parlamentu
    Pornoherečka Dolly Buster kandidovala za Nezávislou erotickou iniciativu do Evropského parlamentu. S velikou pompou oznámila, že zahajuje propagační turné a že její první štace bude hlubinný důl v Paskově. Dolly sfárá a získá tím srdce dělného lidu. No, nesfárá, oznámila, že se kandidatury vzdává. Dělo se to takřka před očima, potažmo ušima veřejnosti. Generální tajemník NEI doktor Richard Knot prohlásil: "Strana analyzovala situaci a dospěla k názoru, že slečna Dolly je klaustrofobická a bojí se sfárat do dolů!"
    "To není vůbec žádná pravda," oponovala pornohvězda. "Já se nebojím sfárovat a na horníky jsem se těšila. Jenomže mě doktor Knot nutil podepsat smlouvu, že mu postoupím své místo, když budu zvolena!"
    Nejsem si jist, že tím pádem bude Evropský parlament smutnější místo, jisté ale je, že volby do Evropského parlamentu v Česku budou po odstoupení slečny Dolly méně veselé.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Sáňkování v Riegráku
    Pokračování vzpomínek na dobu dětství - celý seriál je na mém serveru Hyena.

    Loni v říjnu jsem dostal hezký mail od pana V. Hejdy, který mi připomněl mnoho dalších vzpomínkových střípků. Jeden mě ale zmátl - on se zmiňuje o "sáňkování v Příběnické ulici". Tahle ulice byla u nás za rohem, ale nepamatuju si, že jsme v ní někdy sáňkovali.
    Jo, to ulice U Rajské zahrady, to bylo jiné sáňkovací kafe!
    Sáňkovalo se především v Riegrových sadech. Dráha vedla kolmo na vrstevnice, začínala nahoře na cestě u sokolského stadionu a vedla dolů až k vchodu z Italské ulice, vedle Vily Terezy, kde za první répy bylo špionážní centrum Kominterny maskované coby sovětská ambasáda a za nových časů vojenská správa pro Prahu - tehdy - XI, později Prahu 3. Sáňkovalo se masivně, stovky sáněk byly ustavičně v pohybu. Jízdní dráha se postupně měnila v ledovku a kdo nezvládl stroj, narazil někdy do stromu a pořádně si natloukl. Obdobná dráha byla "o číslo dál" v Rajské zahradě. Ta bývala z dětského hlediska skutečně rajská, v padesátých létech. Byl to zanedbaný kout města, samá skrývka, samá jáma v zemi, až někdy koncem padesátých let, tam vznikl regulérní park, oplocený, s hlídačem a podobnými nechutnostmi.

    Z mého dnešního hlediska ale nejúžasnější atrakcí byla ulice U Rajské zahrady.
    Už v devátém pokračování Zlatých padesátých jsem se zmiňoval o bobech. Zopakuji, že to bylo prkénko formátu o málo větším než A4, které mělo vespod přibité brusle. Některé boby byly prosté (takové jsem měl já - měl jsem k prkénku připevněné brusle na kličku, o těch bych se taky měl někdy zmínit!), jiné luxusní, od tatínka vyrobené, s bruslemi "kanadami", polstrované, s držadly po stranách, a dokonce i řiditelné, s dvěma deskami a dvěma páry bruslí. Na bobech jsme jezdili po vozovce ulice U rajské zahrady,která byla naprosto zledovatělá. Boby dělaly značný hluk - a byla to velkolepí kavalkáda, když jsme se valili v počtu padesáti, šedesáti bobařů dolů k Penzijňáku. Teď si uvědomuju, že holky mezi námi nebyly - ty občas jezdily na sáňkách, ale že bych viděl holku na bobech, to si nepamatuju.

    PSÍ PŘÍHODY: Ten lotr mi zase dal!
    Hodnej? Nic takového, dobytek je to! Rval by se jako zjednanej! Teď mi leží u nohou a tváří se jak vycpanej, ale ráno, to bylo zase dílo!

    Šli jsme obvyklou trasou na starou Mrázovku, pod závoru na cestu ke kolonii. Bylo hezky, už začalo svítit sluníčko, nálada výborná v mé hlavě i v Bartově kotrbě, až do chvíle, kdy jsme se ocitli za zátočinou.
    Bart šel pět metrů přede mnou. Zastavil se, já udělal krok a uviděl jsem ve vzdálenosti padesáti metrů obrovského jedlého psa. Byl též volně ložený, stejně jako Bart, na rozdíl od něho neměl na hubě košík. Jeho pán byl taky nějakých pět metrů za ním. Já zařval, ten druhý pán zařval, ale psi jen stáli a pozorovali se. Opatrně jsem se k Bartovi blížil. Slyšel mě, dobytek, a postupoval vpřed, pomaličku, krok - sun, krok - sun. Nicméně nevystartoval, jak by to udělal za mlada (božínku, v dubnu mu bude devět, už by mohl mít v hlavě špetku rozumu!). Takže jsem ho došel - ohnul jsem se, popadl ho za řetěz co má kolem krku - a teď vypálil vpřed.
    Zatracený hovado! To že mi neluply záda, za to vděčím R Studiu na Vinohradské, kam chodím cvičit, když to jde, dvakrát až třikrát týdně. Byl jsme v předklonu a samozřejmě na ledu a on zabral veškerou svou nemalou silou a rval mě a pral mě dopředu.
    No, ustál jsem to, zabrzdil jsem ho, ten druhý pán byl podobně úspěšný, takže jsme pejsky zvládli a odvedli. Myslel jsem na to, jak by asi dopadla Vločka, kdyby Barta venčila ona.
    Ne nadarmo zkušení pejskofilové radí dámám, aby si na procházku s rotvajlery braly plechovou podprsenku. Ono to vlečení po břiše není nic příjemného a ani já, přesomdesátikilový chlápek, jsme od toho nebyl daleko.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI