2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 10.3. 2004,
    Vláda neprosadila v třetím čtení zákon o nájemné, ve velkém zmatku a procedurálních tahanicích jednání přešlo ve frašku
  • Poslanec Svatopluk Karásek vstoupil do US-DEU, unionistům ho půjčili lidovci, za něž coby nezávislý kandidoval
  • Okresní soud v Plzni vyhlásil exekuci na movitý a nemovitý majetek Plzeňského kraje, kvůli 120 milionovému dluhu nemocnice v Plané
  • Prezident Václav Klaus jednal s komisařem Pavlem Teličkou o budoucnosti a fungování Evropské unie
  • Klaus podpořil vyslání českých vojáků do bojových operací v Afghánistánu
  • Další letadlo ČSA mělo technické problémy a muselo zůstat na lezišti JFK v New Yorku
  • Počasí v Praze: Vrátila se zima, sněží


    Starší ankety najdete ZDE


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo vyhrál?
    Jakmile umlkne vřava parlamentní bitvy, dělá se účet. Kdo vyhrál?

    Po bitvě o regulovaném nájemném je to úkol mimořádně obtížný, ne-li nemožný. Snadněji se hledají poražení.

    Prohráli samozřejmě lidé, kteří platí neregulované, tedy smluvní nájemné. Padla naděje, že v historicky dohledné době budou platit méně. Zatímco pozvolna, ale stále klesají ceny nových bytů s byty stávajícími je to jinak. Kdo má to štěstí a bydlí v bytě s regulovaným nájemným platí bezmála pětinu toho, co platí méně šťastný občan. Onen méně šťastný občan je ještě více nešťastný, protože ví, že cena, kterou platí, je spekulační a že je tak vysoká právě díky tomu, že regulace nájemného spekulaci přímo nabízí. V kterém jiném byznysu máte zaručen zisk - samozřejmě nezdaněný - ve výši pětinásobku vaší režie? Když pomineme obchod s heroinem a bílým masem, pak je to vskutku snad jen obchod s byty.

    Prvního poraženého jsme tedy našli.

    Druhým poraženým je vláda. Asi nemá smysl užívat v tomto smyslu "vládní koalice", za situace, kdy předsedající schůze sněmovny Jan Kasal šil do premiéra Špidly skoro tak jízlivě, jako Vlastimil Tlustý nebo Ivan Langer. Nejen že nedokázala prosadit návrh zákona. Vládě se včerejšího odpoledne nepodařilo vůbec nic, dokonce neuspěla v pokusu zamést problém pod koberec a zasunout ho zpátky do druhého čtení, stáhnout ho z pořadu jednání, strčit někam do pytle a odnést na dvůr. Nálada ve vládním táboře nebude po tomto fiasku nejlepší - a skoro už přestává být zajímavé, jak se zachová Unie svobody. S Vrbíkem jako bez Vrbíka by se výprask konal tak jako tak, proč se tedy rozčilovat?

    Vyhrála tedy opozice? Máme přece dvojí, modrou a rudou. Rudá si může, pravda, tleskat, protože to co se stalo vyhovuje jejímu konceptu "čím hůř, tím líp". Modrá opozice se bude taky radovat, ovšem bude to radost zahořklá vědomím, že skutečně bude nadále hůř, že nůžky mezi regulovaným a deregulovaným nájemným se budou dál rozevírat, a že za tento fakt nese i ona svůj díl odpovědnosti.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Mé problémy s Rollce Roycem
    Je to titulek značně přehnaný. Nikdy jsem nevlastnil Rollce Royce, nikdy jsem nejel v Rollce Royce, takže... Pojďme ale k věci, k mému problému s Rollce Royce.
    Nemusí to být Rollce Royce, aby se o tom říkalo, že je to Rollce Royce. Tak například si necháváme s Vločkou potáhnout starožitné židle. Koupili jsme si potahovou látku, dovoz z Anglie, vypadá jako plesnivá, za to je příplatek. Vločka odvezla opravené židle od truhláře k čalouníkovi, předala mu látku a on uznale pravil:
    "Áááá, tak tohle je Rollce Royce mezi potahovými látkami."
    Tak nevím, zda si budu moci sednout na potaženou židli!
    Z úcty? No, to taky, ale taky kvůli něčemu jinému.
    Onehdy jsem dostal dárek od kamarádky. Dala mi gel na holení. To je skvělá věc, gel na holení. Není to pěna, je to skutečný gel, a při styku s mokrou pokožkou napění a fousy jsou pak měkké a holeníčko je potěšeníčko.
    "To je Rollce Royce mezi gely," prohlásila kamarádka. Je odbornice, pracuje v kosmetickém firmě.
    Druhý den jsem se oholil Rollce Royce mezi holicími gely. Zdálo se mi potom, že mě něco svědí a že se mi cosi neblahého děje s pokožkou, jenže takový Rollce Royce mi přece nemůže provést něco špatného! Druhý den jsem opět aplikoval Rollce Royce na obličej a bylo to jasné. Obličej mi potáhly malomocenské boláky, pravé ucho odpadlo a levé drželo jen na stopce. Pomalu jsem se blížil normě, kterou jsem nasadil, když jsem vystupoval ve filmu Choking Hazard jako zombie. Zachránila mě Vločka, která na mě napatlala jakousi hojivou mast (ženy dávají život a občas i zachraňují život, případně ucho).

    Gel Rollce Royce jsem zatím odložil a sáhl opět po Trabantu značky Gillette.

    PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v městském lese
    Mrázovka, to je velmi civilizovaný park - i dnes tam pokračují okrašlovací práce, na jaře to tam bude náramné. Zato Šalamounka, to je divočina s mnoha místy, kam lidská noha dosud nevkročila. Lesík se rozkládá na kopci nad Jinonickou silnicí, rozsah odhaduji tak na čtvereční kilometr. Včera jsme tudy s Vločkou šli, Šogo a Bart pobíhali kolem.
    Najednou uviděla Vločka mezi stromy jedlého psa.
    Bart samozřejmě taky uviděl jedlého psa.
    A v jaké situaci? Samozřejmě ve chvíli, kdy jsme sestupovali po nejstrmější části cesty. Tu kryl zmrzlý sníh (částečně) a led (z větší míry). Uvědomil jsem si,že je to tak vždycky. Osud čeká, až člověk šlápne na kluzkou půdu a pak aktivuje svoje pasti.

    Ale Bartík už není takový šílenec, jako býval. Stává se z něho společenský pes. Kolem jedlého psa jen pobíhal, vzájemně se pozdravili a pak Bart ke mně přiběhl, nevinnost sama.
    Proč jsi na mě tak řval, pane? Já šel jenom pozdravit kolegu!
    A fenkám bude na Mrázovce vyprávět.
    To já jsem se porval s dvěma labradory najednou! Jo a to já jsem jednou zápasil s Brokem a už jsme pletli nohama a pořád jsme do sebe šli! To já jednou serval Maxe dvakrát po sobě! To já se jednou utkal s dogou a...
    Slečny feny se budou chichotat.
    Kdo by to do vás řekl, pane Bart! Nevypadáte na to, fakt na to nevypadáte!

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI