2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 6.2. 2004,
  • Prezident Václav Klaus vyhlásil volby do Evropského parlamentu, budou 11.-12.6.2004
  • 43% lidí se obává vstupu do Evropské unie, 60% lidí bude volit ve volbách do Evropského parlamentu
  • Evropští lidovci zmírnili rezoluci, která byla namířena proti někdejším komunistickým funkcionářům, kteří se pokoušejí dostat do EP, apeluje na funkcionáře, aby se zdrželi kandidatur
  • Policie chytla jednoho ze dvou mužů, kteří surově zbili šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáše Němečka, úspěch spočíval v tom, že Němeček poznal muže v hospodě a řekl o tom policistům
  • Komunisté usilují o to, aby vodné nespadlo pod 19% DPH
  • Lidovci budou bojkotovat energetickou koncepci ministra průmyslu Milana Urbana
  • Ministr vnitra Gross vyhlásil akci Kryštof za nejlepší policejní akci roku
  • 271 vojáků dostalo medaili za službu v zahraničí, jsou to vojáci a zdravotníci z 7. polní nemocnice, kteří působili v Iráku
  • Hladina Dyje stále stoupá, přestože už odplula ledová bariéra, která původně stoupání zavinila
  • Počasí v Praze: Teplo až neuvěřitelné, ovšem pod mrakem


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Sympatická euroiniciativa
    Poslanec za KSČMa kandidát do eurovoleb Ransdorf má jistě pravdu, když říká, že on sám v minulém režimu mezi komunistickou nomenklaturu nepatřil, kdežto mezi lidovci že se najde spousta někdejších palalášů. Reagoval tak na iniciativu evropských lidovců, kteří si nepřejí, aby se do evropského parlamentního kožichu vetřely z výnově přijatých zemí komunistické vši. Vtip ale je v tom, že lidovci i za minulého režimu živořili pod rudou podrážkou. Snažili se hájit zájmy věřících tak jak to tehdy šlo - a dnešní komunista asi enní ten ideální soudce, který by je měl soudit, natož odsuzovat. Evropská iniciativa je sympatická a doufejme, že bude mít praktický efekt.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Sodovky
    Není toho mnoho, na co bych si vzpomněl, že bylo tenkrát lepší, než dnes. Něco ale bylo lepší - rozhodně to byly sodovky. Sodovky a limonády - červená a žlutá - se prodávaly v silnostěnných lahvích, opatřených patentním porcelánovým uzávěrem s těsnící gumou, pěkně červenou, kulatou, a neméně patentním přidržovacím mechanismem z pozinkovaného drátu. Popisuju to zbytečně složitě - tyhle uzávěry se v poslední době vrátily na scénu aspoň v omezené míře, kupříkladu rodinný pivovar Bernard jich používá na svých kvasnicových pivech.

    Miloval jsem ty uzávěry. Sodovka v nich byla nadupaná kysličníkem pod šíleným tlakem. Někdy byl ten tlak obrovský, zvlášť když jste láhví zatřepali, a pak se při uvolnění drátěného uzávěru ozvala rána ne nepodobná výstřelu, porcelán vylít, až třísknul o hrdlo na druhé straně a ven létaly bublinky. Sodovka byla tak silně sycená, že se za čerstva skoro nedala pít, a ta lahoda, jak bublinky šimraly na jazyku! Totéž platí, jak řečeno, o limonádách červené a žluté barvy a chuti spolehlivě chemické.

    Porcelán byl bílý, někdy ale na něm bylo ještě logo Zátkovy sodovkárny. Také některé láhve měly ve svém těle plastické logo továrny. Byl jsem tenkrát dítě a nechápal jsem, proč je na zátce napsáno Zátka a proč, dejme tomu, na šupleti není napsáno Šuple a na schodu Schod. Když mi tatínek vysvětloval, že Zátka je jméno pána, kterému patřila továrna na výrobu sodovek, nedovedl jsem to pochopit. Jak někomu může něco patřit, když nikomu nic nepatří? Láhve byly samozřejmě zálohované a vracely se do oběhu, takže to dlouho trvalo, než se postupně rozbily originál Zátkovy láhve se Zátkovými uzávěry.

    Později byly tyto láhve z hygienických důvodů zakázané a od té doby byly a dodnes jsou skleněné sodovkové láhve jen s korunkovými uzávěry - a sodovka v nich je slabá, nedomrlá.

    Matně si vzpomínám, že jsme gumičky z uzávěru tahali ven a něco z nich vyráběli. Co to mohlo být? Třeba mi některý z čtenářů-pamětníků pomůže se rozpomenout.

    PSÍ PŘÍHODY: To jsem to zase jednou vymňouk
    Dobře to dopadlo. Kdyby to špatně dopadlo, Bart by měl po psí boudě a já po legraci. Psí boudou - rozumějte moje auto, fordku káčko. Jezdím v ní obvykle sám. Zadní sedadla jsem už dávno sklopil a na ložné ploše se vyvaluje Bartík, když jedeme na výlet, do Prokopského údolí nebo do Průhonic.
    Takhle jsme byli i včera ráno na malém výletu. Pak jsme se vrátili, zasedl jsem k počítači a psal a psal a vytvářel hodnoty a z hlavy se mi kouřilo a tak to trvalo, dokud tvůrčí požár nevyhasl. Zametl jsem popel - a navíc, měl jsem zase někam jet autem.

    Bez klíčů to pochopitelně nejde. Hledal jsem je tam, kde by měly být - na misce pod zrcadlem v předsíni za vchodovými dveřmi. Nebyly tam. Prohledal jsem kapsy bundy a kabátu. Marně. Bart mě obíhal a radil. Začal jsem být drobet nervózní. Ani na jídelním stole nebyly, neválely se u monitoru počítače (monitorů - mám dva, duální karta, moc dobrá věc!).

    Vzal jsem si tedy rezervní klíče a s povzdechem "voni vyplujou" jsem šel k autu, které bylo celou tu dobu zaparkované na náměstíčku u hotelu Blaženka, na místě zvaném "u laviček".
    No a vypluly dřív,, než jsem se nadál.
    Byly zastrčené v zámku zadních dveří káčka. Jako na potvoru nikdo za mnou neparkoval, takže byly vidět už z dálky, leskly se v únorovém sluníčku a možná, že i cinkly, když fouknul větřík.
    Takže se mohlo stát, že měl Bart po své pojízdné psí boudě a já po legraci s autíčkem.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI