2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 30.1. 2004,
  • Senát schválil vyslání vojenské jednotky do Afghánistánu, nyní je musí schválit i sněmovna, ODS dává vládě podmíněnou podporu
  • Stranické preference podle CVVM se mírně posunuly ve prospěch ČSSD vůči KSČM, je to ODS 33%, ČSSD 17,5%, KSČM 16%, KDU-ČSL 9%, ostatní pod hranicí volitelnosti
  • Ústavní soud zrušil bezpečnostní prověrky advokátů, protože mlčenlivost jim nařizuje jiný zákon
  • Opoziční strany ODS a KSČM nechtějí svými předsedy jednat se Špidlou o eurokomisaři, neboť prý není o čem
  • Sto lidí demonstrovalo před sídlem vlády proti úmyslu rozvoje těžby uhlí a jaderné energetiky
  • Železniční odbory budou dále jednat a do stávky zatím nepůjdou, rozhodly se ve nepůjdou, rozhodly se ve
  • ODS navrhuje, aby rozhlasové a televizní poplatky platily všechny domácnosti
  • Toulavý pes zadávil u Dolní Lipky dvacet ovcí a jehňat
  • Tramvaje z Plzně budou jezdit od roku 2006 na Sardinii, je to zakázka za 400 milionů Kč
  • Počasí v Praze: Mrazy dále polevují, večer sněžilo s drobným deštěm


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kužvart proti všem
    Kužvart proti všem, tak se rozhodl premiér Vladimír Špidla, Miloš Kužvart by měl být českým komisařem v Evropské unii. Je to zajímavá situace. Kužvarta odmítají lidovci i unionisté, tedy dvě malé vládní strany. Odmítají ho komunisté a občanští dmeokraté, tedy dvě velké opoziční strany. Zajímavá je proto, jak klasicky je česká. Český komisař v Bruselu, to nemá být nějaký český velvyslanec. To má být člen evropské jakoby vlády a má se tam starat ne o české věci, ale o věci svého rezortu. A přece jeho nominaci provázejí klasicky české tahanice. Smysl Špidlova šprajcu? Aby rozhádaná strana viděla, že šéf umí bouchnout do stolu.

    Aston

    Čip sem, čip tam

    K. Warwick, výstřední britský vědec posedlý symbiózou se stroji, a jeho vize čipů, obracejí se na něj rodiče, aby dal čipy jejich dětem, by se nebáli, když se jim ztratí. Kromě otázky plošného implementování jako u psů, která zřejmě hodně dlouho neprojde, dokud ji v rámci boje proti terorismu a dětské pornografii pokrokové vlády nenařídí, je tu problém individuálního použití na základě přání rodičů.

    Obvyklý argument "komu se neztratilo dítě a nevěděl, jestli žije nebo ne, ten to nepochopí" je samozřejmě betonový, otázkou zůstává, je-li strach, resp. získání klidu, postačující pro označkování a jestli má bázlivý rodič právo dítě ocejchovat. A jsme u role státu a jeho ochrany práv dítěte. Vzdá se jí, nebo ne?

    V tomto případě se vracíme obloukem k nařízenému čipování a řešení otázek, kdy nejdřív lze čipovat, kdy bude čip vyoperován (eventuálně jen vypnut, nabízí se jeho použití pro sledování "závadových" osob a potenciálních teroristů...)

    Gentleman

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Měnová reforma
    V roce 1952 bydlela naše rodina ještě ve Slapech. Tam jsem v září předešlého roku začal chodit do školy. Politika na mne doléhala jen hodně z dálky, přes silný filtr. Rodiče se báli přede mnou mluvit a když si chtěli něco o politice sdělit, hovořili německy. Posledně jsem se tu zmínil o měnové reformě, v souvislosti se zmrzlinou. Nepamatuji na ten památný projev prezidenta Zápotockého, který v rozhlase tvrdil, že zvěsti o chystané měnové reformě jsou reakcionářský žvást a druhý den byla. Zato si přesně pamatuju, že v novinách vyšly obrázky nových bankovek - včetně jednokorunové a tříkorunové bankovky. Jednokorunovka byla hnědá, tříkoruna modrá, podle vzoru sovětského třírublu. Pastelkami jsem se pokusil obrázky kolorovat a svěřil jsem se otci s úmyslem, že bych obarvené peníze z novin vystřihl a pokusil se jimi platit.
    Nápad to byl, myslím, vcelku rozumný.
    Na bankovkách bylo napsáno, že jsou kryté zlatem. To mě taky moc zajímalo. Myslel jsem, že je na nich plátek zlata, že se budou lesknout. Otec mi vysvětlil, že to znamená, že zlato je v bance, v té hodnotě, jakou mají peníze.
    "Když půjdu do banky, dám jim peníze, dají mi zlato?" chtěl jsem vědět.
    "Tak to ne," řekl otec.
    Dlouho mi to leželo v hlavě, jak to s tím zlatem je a čím vlastně byly ty bankovky kryté. Vyměňovaly se na poště, byl tam sběh lidí a ti, co si peníze vyměnili, je ukazovali ostatním, co ještě čekali ve frontě. Později byla v kádrových dotaznících kolonka "chování za měnové reformy" a kdo se v den výměny neusmíval a neprojevoval ze státního bankrotu nadšení, měl škraloup.

    O něco později vyvěsili v hostinci U Neužilů plakát.Znázorňoval houpačku, na té těžké straně, docela u země, seděla vítězná koruna a nahoře na druhé straně bezmocně, ba zoufale visely dolar, libra, frank, lira...

    Hodně lidí přišlo o všechno. Vyprávělo se o muži, který na základě zkušeností z první reformy (bankrotu) z roku 1945 uložil veškeré úspory do mincí s tím, že mince zůstanou, nebudou se vyměňovat. Úspory byly dobré do šrotu. Reforma postihla i naši sousedku, starou babičku "babí" Pokornou. Šetřila si na pohřeb a peníze měla ve štrozoku.

    "O všechno jsem přišla! Já teď nebudu moct klidně umřít!"
    Otci se jí zželelo a peníze v patřičné výši jí dal. Ona ale nepřestala bědovat. "Ale babí, proč naříkáte? Vždyť vám ty peníze pan spisovatel dal!" "On by mi je dal stejně," pravila stařenka a dál naříkala nad svým osudem. Měla recht.

    PSÍ PŘÍHODY: Oblíbená zábava
    Pro Barta je to oblíbená zábava. Pro mne by to bylo utrpení. Příkladů takto rozporných bych dokázal najít hodně - zmíním se o jednom: požírání sněhu. Bart má doma misku vody, dokonce dvě, jednu v kuchyni v patře, druhou u dveří v přízemí. Žízní tedy netrpí, napije se, kdy se mu zamane. Sotva v těchto dnech vyjde ze dveří, začne požírat sníh. Dělá to s vervou, chová se jako kůň na pastvě. Ano, to je to správné slovo - Bart se pase na sněhu.

    Když shrnuju sníh, běhá kolem mne, štěká a vráží tlamu do rostoucí hromady. A zase je tu jen jediný motiv, Bart chce pozřít to největší množství sněhu.

    Brní mě až za ušima, když si představím, že koušu do sněhu. Nemám špatné zuby, naopak - kdyby mi tak všechno v těle chtělo fungovat tak jako moje zuby! Ovšem mám je dobré možná i proto, že nikdy nekoušu sníh...
    Bart to dělá, i když má na hubě košík. Když je sníh mokrý, rychle si zalepí mřížku na košíku a pak běží ke mně a vypadá, jako když si dítě pomaže pusu čokoládou, až na to, že toto dítě je černé a chlupaté a čokoláda je bílá.
    Sněhobílá.
    Babičky říkaly, že proti gustu žádný dišputát. Takže mi nezbývá, než Bartovi popřát dobrou chuť.

    Teď mě napadá - a potřebuju to pracovně - věděl by někdo, kolik je na stromě, dejme tomu na padesátileté lípe, asi listů? Pokud víte, povíte?

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI