2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 30.12. 2003,
  • Z pondělka:
  • V nemocnici zemřel postřelený mladík, kterého zasáhla ochranka nočního klubu v Mostě, když se s partou dobýval dovnitř
  • Liberečtí dobrovolníci jedou pomáhat do Iránu postiženého zemětřesením auty, protože na ně nezbylo místo v letadle
    Z víkendu:
  • Pokračuje vlna chřipek a zánětů cest dýchacích
    Ze čtvrtku:
  • Václav Klaus se zúčastnil půlniční mše na zámnku v Lánech
  • Sto lidí demonstrovalo na Kavčích horách na podporu veřejnoprávních médií, prosazují zvýšení televizního poplatku
    Ze středy
  • Naděloval Ježíšek
    Z úterku:
  • Policie oznámila, že bude mimořádně střežit místa křesťanských bohoslužeb v obavě před islámským terorismem
  • Smírem skončil spor bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a týdeníku Respekt, šlo o článek z něhož vyplývalo, že Tvrdík si telefonoval s osobou spojenou s vedením veřejného domu
  • Stanislav Gross v tomto sporu bude pokračovat v lednu
  • Počasí v Praze: POd mrakem, teploty nad nulou

Ondřej Neff vydal těsně před Vánocemi nový román Tma 2.0, ve kterém na širokém plátně popisuje katastrofický příběh zhroucení technické civilizace a vzniku nové společnosti, založené na ještě horší lži a násilí, než na jaké stála ta dosavadní. Toto víc než drsné čtení je účinným lékem proti sladkému kýči Vánoc! Jen pro silné povahy, slabším jedincům doporučujeme Karafiátovy Broučky.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Na zdraví!
    Nejlepší obchodní tahák sezóny? Žádné akce, žádné výprodeje, žádný totální krach cen: zvýšená DPH na alkohol přidala palivo pod kotle kořalen po celé Špidlově říši. Nakupujte, je to naposled za starou cenu, pro flašky do sámošky běhá ochmelka jako abstinent. Vrací se dávné návyky. Pamatujete? Rozkřiklo se, že od prvního bude zdražený benzín, takže ho nanosíme v konvích do vany. Chování z časů reálného socialismu se vrátilo v éře Špidlova nereálného kapitalismu. Nereálného v tom, že rozmařilé sociální projekty nezaplatí ani desateronásobná daň za kuřivo a alkohol. Nereálného v tom, že nakonec tu DPH vládě nastrkáme, až dojdou kulaté zásobičky a sklepy vyschnou a žízeň se dostaví. Kupování do zásoby za hotové? Je to proti smyslu ekonomiky nákupu na dluh, tak běžné v naší zadlužené době. Jenže člověk má při tom krásný pocit, že vládu doběhl. Taky pocit naprosto, ale opravdu naprosto nereálný. Tak, sáhněme do zásob, a připijme si na zdraví!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Chybí jen amputace nohy
    Je to všechno letos nějaké na levačku. Vločce trhali osmičku v sobotu, mé dceři Ireně v pondělí, kam namířím ucho, tam se ozývá smrkání a kašel. Byl jsem před chvilkou v lékárně. Mají tam podobné aranžmá, jako loni - vánoční stromeček a pod ním hromada medikamentů, obvazů a kapiček, jen nějaká ta amputovaná noha tam chybí!

    Jinak ale je třeba uznat, že ta série volných dnů přišla vhod. Připadám si jako u vytržení, když jedu autem prakticky pustou Prahou, onehdy jsem jel Anglickou a projel ji na jeden vrz, v pět odpoledne - jindy je to dobrodružství na půl hodiny! Přiznám se, že mám moc rád pustou Prahu. Připadá mi, jako bych ji měl sám pro sebe a těch pár lidí, co se motá po chodnících, jsou součástí kulisy.
    Na kochání ale není moc času, už kvůli neduhům mých bližních. Je to zvláštní, že organismus kolabuje v emočně vypjatých chvílích. Taky mi jednou trhali zub - o Ježíška, když jsem byl malý kluk. Pamatuju si, že pan doktor byl nametenej jako tágo, táhnul z něho chlast, v ordinaci mu kouřila kamna a vedle popelníku se válel krvavý fáč. Zub byl mlíčňák a pan doktor udělal škub a byl zub venku. Jo a to pan doktor Vaněček, ten škubal zuby mlíčňáky bez kleští, popadl zub mezi palec a ukazovák a bylo po zubu.

    Nějak jsem v těch vzpomínkách ulít. Věřím, že napřesrok to bude veselejší a že budu v předvečer Silvestra vzpomínat, jaká kde byla psina a jak jsme si náramně užívali.
    Každopádně psinu a užíváním přeji i vám.

    PSÍ PŘÍHODY: Šogo a rachejtle
    Bart se rachejtlí nebojí, jako ostatně se nebojí ničeho na světě. Psice mé přítelkyně Vločky je z jiné líhně - Šogo se bojí rachejtlí. Už jsem tu psal, jak se před časem pokusila vlézt do otevřených dvířek automatické pračky jenom proto, že nějaký mlamoj odpálil před barákem petardu. Mlamojů s petardami v předsilvestrovský čas přibývá a usínají i s petardami až hluboko po půlnoci. Šogo je z toho celá pryč, třese se a půjde-li to takhle dál, budu ji muset přejmenovat, chudáka, na Šoko.

    Jak o Silvestra? Dostane nějaké sedativum. Nebo půjdu s ní a s Bartem na dlouhou noční procházku, někde noční krajinou za Prahou - všiml jsem si, že na volném prostranství se těch ran bojí míň.

    Je to divné. V neděli jsme byli na procházce za městem a vrazi zvířat tam ukájeli své sadistické choutky masakrováním zvěře. Rána následovala ránu. Mně osobně tyhle rány vadí podstatně víc než petardy, protože si představuju, jak střely vnikají ubohým zvířatům do těla, rvou jim vnitřnosti, rozbíjejí oči, jak jim působí utrpení jen proto, aby se vymydlený městský panáček pobavil mezi dvěma doušky koňaku. Šogo se na to dívá jinak, přesněji - poslouchá to jinak. Střelba jí nevadí, petardy ano, i když je to akusticky prašť jak uhoď, skoro doslova.
    V ženských je těžko se vyznat.
    S psími ženskými je to zřejmě ještě záhadnější.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI