2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 20.11. 2003,
  • Na Islandu přistálo české letadlo, neboť někdo neznámý vyhrožoval bombou, nic však na palubě nebylo nalezeno
  • Bývalý ministr obrany Tvrdík jedná s týdeníkem Respekt o smíru v kauze zprávy týdeníku, že Tvrdík si telefonoval se správkyní nevěstince
  • Přesunem peněz v rozpočtových kapitolách uvolní vláda 28 miliard korun pro kraje ve formě tzv. účelových dotací
  • V následujících třech letech získá Česká republika od Evropské unie asi 80 miliard korun
  • Vláda sděluje, že se do země přistěhovalo až 14 tisíc východoslovenských Romů a uvažuje o prostředcích, jak nežádoucí migraci zastavit
  • Úřady práce nedostanou víc úředníků, jak si to přál ministr práce Škromach
  • Vláda neschválila rozšíření elektrárny v Temelínu, ještě to prý není "na pořadu dne"
  • Čtvrtkem končí činnost české vojenské nemocnice v Basře
  • Další dva muži v souvislosti s podvodem H-systému jsou ve vazbě
  • Policie okamžitě dopadla násilníka Martina Dunu, který jen podezřelý ze série znásilnění, Duna utekl policistům krátce po prvním zatčení
  • Počasí v Praze: Nepochybný podzim, přes poledne docela hezky, sluníčko

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Neomalenost
    Nový zákon, který omezuje sociální dávky, je buzerační. Úředníci dostanou seznam věcí, které žadatel nesmí mít, jinak nárok na peníze nemá. Z toho, co proskočilo, nesmí mít auto, nesmí mít domácí kino, nesmí mít myčku, nesmí bydlet v nepřiměřeně velkém bytě. Úředník přijde, podívá se okem znalce a udělí ortel.
    Je to do nebe volající pitomost. Jednak s ohledem na trh za ty luxusní předměty člověk nic moc neutrží. Úřednice znající tak značku Tesla ví houby, co takový televizor či domácí kino stojí. Jak se zohlední stáří? Copak je domácí kino luxus, když se dá koupit za pět tisíc? A stojí taky milion.
    Pokud jde o auto, v řadě míst se lidé bez auta neobejdou, nejen k cestě na nákup do nejbližšího města či k hledání práce, používají ho k vození dětí do školy atd. Jsou vesnice, kde se bez auta nikam nedostanou a nic nevyřídí, protože úřední hodiny a jízdní řád jsou zoufale nekompatibilní. Otec přijde o práci, matka s dětmi je doma, a nějaký idiot jim sebere ojetinu a televizor a zbaví je i toho mála, co ze života mají?
    Který vůl tohle vymyslel? Proč jsou zase trestáni ti, co sociální programy potřebují, jen proto, že je jiní zneužívají a stát je neumí skřípnout?
    Gentleman

    RODINA A PŘÁTELÉ: Den blbec
    To se tak někdy semele, všechno dokola, až je z toho den blbec. Obvykle je to den individuální - prostě se někomu den nevyvede a je to jeho osobní den blbec. Nicméně soudím, že včerejšek jsem poněkud se Sněhovou Vločkou sdílel.

    Telefonovala mi, že má den blbec, pochopil jsem a uvěřil až když jsem viděl na vlastní oči: potkal jsem ji na schodech, sestupovala, já šel proti ní. Něco nesla. Najednou z toho všeho co nesla se cosi odlouplo, oddělilo a skákalo to po schodech proti mě, hop, hop, jako míček. Divný, průhledný. To bude nějaký hopík, napadlo mě, jenže hopík by víc skákal. Tohle skákalo neochotně, nedomrle či nedoskákavě. Ono to vypadá jako žárovka, uvědomil jsem si. Nesmysl, žárovka by neskákala po schodech, ta by se rozbila. Nedoskákavý hopík se doplížil až ke mně a tam prsknul a prokázal, že je to žárovka. Ona mě asi chtěla ta žárovka říznout!
    To nebyl začátek, to bylo vyvrcholení toho, co měla Vločka za sebou. Začátek? Vrtala vidiovým vrtákem díru, tedy dírku do zdi, aby se do dírky vložila hmoždinka a do hmoždinky háček a na háček polička. A najednou se něco stalo, vidiák se proměnil v makarón, ohnul se a vrtulovým pohybem vyrval do omítky díru velikosti lívance. No to se na to podívejme, pomyslela si Vločka, otočila se a praštila se do hlavy, rovnou nad levé obočí. Spílajíc odešla do kuchyně pro smeták, aby zametla to nadělení a srazila násadou žárovku. "Naštěstí se nerozbila," podotkla k tomu.
    Žárovka se rozbila až na schodech, před mýma nohama.
    A můj den blbec?
    Celkem ten den nebyl tak blbej, až odpoledne, kdy jsem měl jet ze Smíchova do Strašnic. Odhadl jsem tu cestu na půl hodiny. To jsem byl naivní! Hned u nás na kopci začala zácpa, projet k Andělu se dalo tak za dvacet minut. Vrátil jsem se domů, abych osedlal motocykl, jenže Sůza mi bestie nechytla! Bídný návrat k autu, načež následovala hodinová cesta do Strašnic. Teď jdu zkoumat, co se vlastně se Sůzou stalo. Uvidím, zdali bude mít den blbec pokračování.

    PSÍ PŘÍHODY: Kdo koho našel
    Zajímavé jsou procházky s Bartem, Šogo a Sněhovou Vločkou. Odehrávají se v rozlehlém prostoru, často velmi rozlehlém. Prostorovou dimenzi jim dodává Šogo. Je to lovecký pes, pointr, a třicet kilometrů běhu není pro ni žádná míra. Bart mě obíhá ve - více méně - kruzích o rozumném poloměru, Šogo chápe jako rozumný poloměr vzdálenost od své paní, respektive ode mne, k obzoru. Nicméně má pořád v merku, kde se právě nachází jádro smečky, podle jejího názoru nesnesitelně loudavé.

    Sněhová Vločka je na to zvyklá a když Šogo zmizí, není znepokojena, leda tak po pěti, možná deseti minutách.
    "Půjdu se po ní podívat," řekla onehdy. Ztracená zvířata i lidi hledá tam, kde je spatřila naposledy.
    Odešla, já zůstal na místě. Poslouchal jsem, jak slábne její volání a hvízdání, nakonec zaniklo ve větru. Bart ňufal kolem mně. Najednou, dejchy dejchy, objevila se Šogo.
    "Kde jsi byla, opice šeredná," pokáral jsem i vlídně. "Kdepak máš paní? Tamhle!"
    Rozběhla se směrem, který jsem jí naznačil.
    PO chvíli se vrátila Vločka a Šogo jí klusala u nohy.
    "Měla jsem pravdu!" hlásila mi už z dálky. "Našla jsem ji tam, jak jsem říkala - na místě, kde jsem ji naposled viděla."
    Bart se na mne podíval, já se podíval na Barta.
    Nemusíme vyslepičit každé tajemství, proto jsme zachovali mlčení.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI