ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tři frňáky z Bruselu
Nejlíp dopadli Slovinci, nejhůř Poláci, my jsme od Evropské unie dostali frňák ve třech oblastech v závěrečném hodnocení před vstupem do Evropské unie. Jakéto jsou tři oblasti? Že je... jak to říct slušně... tedy písk na silnicích, to víme všichni a štve nás to všechny a přispíváme k tomu všichni. Pak nám unie vyčítá, jak to říct slušně... v hygieně v potravinářském průmyslu. No, to už je sporné, co se považuje za hygienu. Výmysl s balenými koblihami a zákaz ohřívaného guláše, to jsou z pohledu Čecha zbytečnosti anebo dokonce, jak to říct slušně, písk bruselská. No a konečně nám Brusel vyčítá písk s uznáváním studia v cizině. To je značně složitá záležitost a tady asi nastanou lapálie, které se potáhnou a potáhnou... I v době, kdy už v té Unii budeme, a to nastane zhruba za půl roku!

Učené ženy vpřed
V hostinci Na Růžku se dá vyposlechnout mužský komentář: Ženy dostihly muže ve vzdělání, ale ne v chytrosti, protože kdyby byly chytré jako muži, nenechaly by si líbit, že mají nižší plat. To je samozřejmě komentář nekvalifikovaný a machistický. Bohužel pravdou zůstává, že se mladé Češky mužům v úrovni dosaženého vzdělání mužům prakticky vyrovnaly, ale co se příjmů týká, vlečou se za nimi. V čem to je, když ne v chytrosti? Možná je to v loktech. Možná je to v zavedených zvycích, jež určují pravidla hry. Možná že je to v začarovaném kruhu, kdy na rozhodujících místech sedí muži. Každopádně je ale trend dobrý: ženy dostihly muže ve vzdělání, a vzdělané ženy si dlouho skákat po hlavě nenechají.

RODINA A PŘÁTELÉ: No vida, aspoň to
Nastala trapná doba placení povinného ručení za auto. Dostal jsem od Kooperativy složenku a průvodní dopis s bonusem. Strhávají mi 45% za to, že jezdím se svatozáří nad hlavou! 45%, to už je dobrý, říkám si. Toť se ví, že mě štve platit na někoho jiného, když jsem sám za ta strašná léta co jezdím autem nedostal od žádné pojišťovny ani kačku, anžto jsem se nikdy nenaboural.

Zrovna včera mě málem naboural nějaký Jouda v pasátu. Pochopitelně, telefonoval. Naštěstí jsem se i tentokrát řídil zásadou koukat jim na ksichty. Divím se, že BESIP tuhle zásadu nepropaguje. Proč je tolik bouraček? Příčin je jistě mnoho, ale jedna z nich spočívá v tom, že lidi jezdí podle předpisů. Takový člověk jede a ví, že je na hlavní. Auta přijíždějící z vedlejší jsou povinna dát jeho autu přednost. Auta jsou povinna? Ne! Ten člověk co auto řídí je povinen, jenže on třeba telefonuje, nebo si zapaluje cigaretu nebo myslí na něco jiného. To je lidský faktor a je zbytečné nad ním lamentovat nebo se rozčilovat, tak to prostě je. Proto se dívám - pokud to jde - na obličeje, na hlavy. Vidí mě ten člověk? Všiml si mě? V pochybnosti dávám nohu z plynu. Nepřijedu k cíli ani o minutu později. Přijedu ale celej.

A že mi Kooperativa dala 45% bonus, to jsem pochopitelně rád. Je to taková malá, drobná satisfakce.

PSÍ PŘÍHODY: Řvaní v tandemu
Někdy je Šogo u mě v úschově. To pak pomáhá Bartovi hlídat dům. Je to činnost věru hlučná.
Bart je tichý hlídač. Jakmile pojme podezření, že se Al Kajdá snaží proniknout k nám na zahrádku, vymrští se z pelechu, otevře si dveře lvím skokem, oběma tlapami, žene se po schodech o zlomkrk a pokud jsou domovní dveře pootevřené, rozrazí je a řítí se vpřed, aby zakroutil vetřelci krkem. To vše v tichosti, bez hlesu.
Bart není mluvka. Je to tichá smrt.
Když je u mě Šogo, operace vypadá jinak.
Oba se vymrští. Bart je u dveří první,skáče na kliku. Šogo následuje. Po schodech pádí oba v těsném sledu a to už Šogo začne štěkat. Štěkat? Je to ječení, jako když spustily sirény střemhlavého bombarďáku Stuka. Jekot nepřestává ani venku na zahradě. Bart a Šogo tvoří teď tandem, Bart je černý, Šogo bílá, splývají v šedivou šmouhu a jekot rozechvívá vzduch.