2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 2.10. 2003,
  • Prezident Klaus se rozhodl že nepojede do Říma s českou delegací na mezivládní konferenci EU
  • Vláda hodlá na konferenci prosazovat změny ústavy EU, hlavně aby přenosy kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni
  • Jan Zahradil kritizoval vládu, že pojede do Říma jen s minimalistickými požadavky, zároveň kritizoval Evropský parlament, že doporučil schválit ústavu tak jak ji vymyslel Konvent
  • V zámku v Dobříši se sešli visegrádští premiéři a jednali o Evropské ústavě, v zásadě se shodli na svých postojích, chtějí velkou Evropskou komisi
  • BIS popírá, že sledovala Josefa Hojdara, ale připustila že její auta kolem něho čtyři měsíce kroužila
  • Pět let po vstupu České republiky do EU nebudou moci cizinci kupovat u nás nemovitosti
  • Ministr životního prostředí Ambrozek oznámil, že už příští rok budou na části Šumavy bezzásahové oblasti, kde se nebude vůbec kácet
  • Počasí v Praze: Vcelku hezké podzimní, ovšem chladné póčo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Velmi černý humor
    Nedělejte z nás hlupáky, chce se vzkřiknout nad oficiálním vysvětlením, jak to bylo s vozy Bezpečnostní informační služby, které se měly vyskytovat v blízkosti vzpurného poslance Josefa Hojdara. Dva kolem něho kroužily od června do září, tedy čtyři měsíce, avšak neměly za úkol ho sledovat. Pravděpodobnost, že by kolem vás šmejdily dva automobily BIS po celou třetinu roku a neslídily po vás, nýbrž po někom jiném, je asi taková, jako kdyby vaši zahrádku trefil meteorit třikrát po sobě. Předseda komise pro kontrolu BIS Jan Klas má nervy ze železa, když dokáže takový nesmysl říci, aniž by se dal do usedavého pláče.

    Zároveň řekl, že poslanci nebudou zkoumat, co obě vozidla v Hojdarově blízkosti tropila. Co by tedy měla komise pro kontrolu BIS dělat víc, než by měla sledovat, zda někdo nezneužívá bezpečnostní službu k politickým účelům? A výskyt agentů BIS v blízkosti poslanců, to je přece politikum první třídy. Jan Klas dluží veřejnosti přesvědčivější vysvětlení, než jaké předvedl ve středu. Jinak opravdu propadneme stihomamu a budeme si myslet, že jsme přinejmenším na prahu policejního státu.

    Příběh má svá "ale". Josef Hojdar začal zlobit 22. července, kdežto auta BIS v jeho blízkosti slídila už v červnu. To, co asi napadne každého, že totiž fízlomilný Špidla nasadil na zlobivého Hojdara "bisku" aby ho přivedl k rozumu nemá logiku. V červnu Hojdar ještě sekal latinu. Pilný čtenář detektivek tedy usoudí, že BIS se asi zajímala o něco jiného, než o Hojdara v souvislosti s jeho postojem k reformním zákonům. Třeba se zajímala o Hojdara kvůli něčemu jinému. Anebo se skutečně zajímala o něco jiného a Hojdar se kolem toho pletl čtyři měsíce omylem. A konečně: odkud znal Josef Hojdar čísla automobilů BIS?

    Bohužel to není první aféra tohoto typu, která čeří náš politický život. Smůla je v tom, že sledování zpravodajskou službou skutečně asi nejde prokázat a vyšetřit. Takže, když Jan Klas říká, že případ nebudou zkoumat poslanci, ale měla by ho vyšetřit policie, je to další příklad černého humoru v tomto případu.

    Poslanci asi mají skutečně jen limitované prostředky k vyšetření takového případu. Jsou to ale zákonodárci a měli by se pokusit vybudovat takové kontrolní nástroje, které by zneužití bezpečnostních služeb znemožnily. Jak to tak vypadá, zatím žádné fungující prostředky nemáme a tudíž dochází k aférám, ze kterých jde strach.
    Klaus nepojede do Říma
    O důvodech, které vedly prezidenta Václava Klause odmítnou účast na mezivládní konferenci Evropské unie v Římě víme málo. Je tedy předčasné dělat nějaké závěry. Z prezidentova vyjádření vyplynulo, že v Římě nebude čas o podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Těžko říci, z čeho prezident usoudil, že na to nebude čas. Je ale s podivem, že nejvyšší představitel státu, tedy hlava státu, se v krátké době dostal do sporu v americkým prezidentem, který dal najevo, že nestojí o setkání s ním, a s Evropskou unií. Kdybych to měl vyjádřit po sousedsku, lidi jsou takoví, jaké mají kamarády. V přeneseném slova smyslu - jaké kamarády má Václav Klaus? Bohužel to není jen jeho věc, je to přece jen hlava našeho státu.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Sbohem zombies
    Je zajímavé, jak člověk postupně ztrácí zelenáčskou barvu a stává s e mazákem. Když jsem jel na první noční natáčení do hotelu Zálesák, byl jsem vyjevený a celou noc jsem bděl a ráno jsem byl mrtvej víc než zombie, kterou jsem hrál. Tentokrát jsem tam byl už posedmé.
    Známky mazáctví - už minule jsem si vzal kostým domů a jel jsem na poslední natáčení už převlečený (samozřejmě nenalíčený, páni policajti konající špalír kolem našich silnic by ze mě dostali psotník, kdybych nalíčený byl), vezl si sebou spacák. Také paní maskérka byla už velmi otrlá a nalíčila mě jen napůl, že mě dokrvaví až těsně před začátkem záběru. Další mazáctví - našel jsem si v motelu už ne lehátko, ale postel, takže jsem - nalíčen napůl - zalezl do spacáku a vesele usnul. Takové noční natáčení si dám líbit.

    Mělo to jedinou stinnou stránku: ti filmařští debilové mě vytáhli na celonoční frekvenci kvůli jednomu záběru o délce 5 vteřin!
    Posledně mi vráželi baterku do huby zepředu, teď taky, ale točili to z boku a mohl jsem spokojeně odjet.
    Což jsem učinil, pln radosti, že do motelu Zálesák mě už nikdy nikdo nedostane ani párem krušovických pivovarských koní.
    Už proto, že tam ukrutně smrděj hajzly.

    PSÍ PŘÍHODY: Psí rubrika nebude
    Psí rubrika dnes nebude nebude, protože mě Bart dožral. Porval se s Brokem, sotva jsme vylezli z vrátek.
    Asi to je tím filmováním zombies, asi tím, že jsem byl ospalý a málo ostražitý. Pustil jsem Barta, aby se proběhl na trávníku u nás před barákem a najednou - kde se vzal, tu se vzal, na protějším chodníku se svým pánem Brok. Brok zaštěkal a Bart šel po něm a nedal se zastavit, jako za starých časů.
    Je pravda, že Brok patří k jeho úhlavním nepřátelům, možná že je vůbec největší nepřítel z nich všech. Rvačka byla kratičká - popadl jsem ho za zadní nohu (nikdy nestrkat ruce mezi psí hlavy!!) a stáhnul jsem ho a připnul na vodítko a odtáhl do karantény, tedy domů.
    Je v nemilosti. Řekl jsem mu, že se hněvám a že nedostane snídani a nikam nepůjde.
    Pak jsem si šel lehnout.
    Když jsem se probudil, hlásil mi David, že dal Bartovi snídani a šel s ním na procházku, takže nemusím mít starosti.
    Věru, výchova psa je těžká!
    Výchova Barta nemožná.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI