2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 10.9. 2003,
  • Generální ředitel státních lesů Jiří Oliva dostal výpověď od ministra zemědělství, nahradí ho Kamil Vyslyšel
  • Vyhozený Oliva sdělil tisku, že podnik Ley prosperoval a že o důvodech může jen spekulovat
  • V Náměšti nad Oslavou začalo britsko-české letecké cvičení Létající nosorožec, potrvá do 18. září
  • Ústavní soudci sestavili čtyři senáty, jen dva jsou kompletní, protože soud má jen 11 z 15 předepsaných soudců
  • Libor Ambrozek, ministr životního prostředí, je čtvrtý uchazeč o post předsedy lidové strany
  • Soud nejspíš zastaví i poslední exekuci proti letecké společnosti Fischer Air
  • Český HDP stoupl ve druhém čtvrtletí o 2,1%, pokračuje deflace (klesají ceny)
  • Nezaměstnanost dosáhla 10%
  • 1. října začne očkování proti chřipce u některých lidí s chronickým onemocněním dýchacích cest, cukrovkářů a pod.
  • V otrokovické teplárně něco vybouchlo a pak vypukl požár, Barum Continental musel zastavit výrobu, výroba v jiných podnicích je omezená
  • Počasí v Praze: Většinou sluníčko, ale celkem chladno

    Divadelní sdružení Arboris uvádí dramatizaci románu Gustava Meyrinka Golem. V režii Evy Bergerové hrají Ljuba Krbová, Miroslav Hanuš a Robert Nižník. 10.9. ve 20.00 NoD Roxy , Dlouhá 387 Praha 1

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Děkujeme, paní Mládková
    V Praze na Kampě byla otevřena nová galerie moderního umění. Vznikla díky velkorysosti a úsilí Čechoameričanky Medy Mládkové. Ta dokázala za svého pobytu v USA vybudovat světově významnou sbírku děl především Františka Kupky - malířem který je asi též známý víc v zahraničí než doma.

    Když loni přišla velká voda a zničila to, do paní Mládková na Kampe vybudovala, musela si tato žena připadat jako ve zlém snu. Když už se jí podařilo překonat zlou vůli celých bataliónů idiotů a závistivců, obrátil se proti ní živel doposud se líně valící kolem budovy, v níž chtěla zhmotnit svůj sen. A ten nebyl ledajaký - chtěla do svého města věnovat umělecký poklad. Je v logice české povahy, že obzvlášť hlasitě křičel ten, komu nový režim svěřil dohled nad moderním uměním, totiž nynější ředitel Národní galerie Milan Knížák.

    Kolik řečí jen musela Mládková vyslechnout - a kolik konkrétních střetů vyhrát - kvůli "skleněné krychli" na střeše nudné budovy Sovových mlýnů (které například v Ruthově pražské Kronice vůbec nejsou zaznamenány)! Kdo budovu s "krychlí" neviděl, musel se pídit, aby ji spatřil, tuto krychli, která údajně "ničí panorama Malé Strany".

    Je to skvělé, že se paní Medě Mládkové podařilo její sen splnit. Až budou do jejího Muzea proudit lidé, bude to pro ni velké zadostiučinění. ž se těším na první návštěvu, a než na ni dojde, dovolím si paní Medě touto cestou ze srdce poděkovat - za to, co nám dala, a za to, jaká ona sama je.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem kupoval sušák na prádlo
    Kupoval jsem sušák zvaný "káča", na principu paraplete, tyč se zarazí do země a roztáhnou se čtyři tyčky a mezi nimi jsou šňůry. Koupě takového sušáku je vcelku bezproblémová věc. Ledaže by problémy nastaly.
    Podotýkám, že jsem sušák kupoval v obchodním komplexu Carrefour neboli Cafour u nás na Smíchově u Anděla. To je obrovská budova, centrální chodba měří 250 metrů, tedy čtvrt kilometru! V přízemí je potravinová sámoška, nad ní je sámoška s průmyslovým zbožím všeho druhu, od špendlíku až po lokomotivu a sušák na prádlo.
    Sušák jsem nalezl, zaplatil a odnesl do auta. Tam jsem si všiml, že mu chybí trubka, ta která s e má zabetonovat do země a do ní se pak strčí ona parapletózní tyč. Měl jsem vcelku dost času a rozhodl jsem se tedy, že se vrátím do průmyslové sámošky a trubku naleznu.
    Vezmu to stručně.
    V sámošce jsem nalezl prodavače, ten mí poradil, abych šel do informací v přízemí. Tam mi řekli, že v patře jsou také informace a tam že mi pomůžou. Hodná Slovenka v informacích v patře zavolala do oddělení průmyslového zboží, aby někdo přišel. Jenže ten se nedostavil ani po 15 minutách. Vypravil jsem se tedy do oddělení a nakonec jsem tam narazil na chlapíka, který se přiznal, že tu pracuje teprve dva dny a nevyzná se, ale že mi někoho sežene. AS vskutku sehnal ráznou a znalou ženu, která projevila zájem, ba účast na mém případu.
    "Problém je v tom, pane, že tu máme poslední kus. Ten váš byl předposlední,. A u obou kusů někdo tu trubku ukrad."
    "No jo," řekl jsem neutrálně a v duchu se probíral tou přehlídkou ztraceného času.
    Dobrá žena se domnívala, že mi puká srdce žalem.
    "Dáme vám desetiprocentní slevu!" nabídla.
    Srdce mi nepukalo, a navíc jsem neměl srdce slevu odmítnout, abych ji neurazil. Takže jsem šel s ní ke kase a po dalších 15 minutách mi vyplatili osmdesátikorunové odškodné.
    Teď mi nezbývá než přemýšlet, zdali to byla výhodná nebo nevýhodná hodinová mzda.
    Jedno je jisté - blouděním po Cafouru bych se živit nechtěl.

    PSÍ PŘÍHODY: Mezi Skyllou a Charybdou
    Ráno začalo vskutku vypečeně: ledva jsme vystrčil nos z branky, spatřil jsem pána provázejícího velkého černého chlupatého psa, tedy přesně takového, jaké Bart pojídá nejraději. Připnul jsem tedy Barta na vodítko, přesvědčil jsem se, že karabina drží, vodítko drží, já držím a vyrazili jsme. Hned za ohybem plotu sokolského hřiště jsem spatřil další úskalí - ovčák Tom si tam vykračoval se svou paní po vyhlídkové cestě Mrázovka. Tom, někdejší Bartův kamarád - za dob štěněčích. Jakmile dospěl, Bart na něho začal být hnusný, on si to nemínil dát líbit a nepřátelství bylo na světě. Už nějaké tři, možná čtyři roky je Tom Bartovým nepřítelem číslo 2.

    Paní s nepřítelem číslo 2 uhýbala k plotu hřiště, abychom mohli projít. Volil jsem jiné řešení: obejdeme to spodem, tedy půjdeme cestou, která vede podél zdi usedlosti Bertramka dolů k hotelu Mövenpick. Ťapali jsme statně, Bart se pořád ohlížel nahoru, jestli nepřítele číslo 2 nezahlédne, já se taky ohlížel a Barta káral a nabádal ho k mravným způsobům.
    No a právě v tomto okamžiku jsme došli až ke zdi Bertramky a tam čekal volně ložený Bartův nepřítel číslo 1. Německý ovčák velký jak hora Říp, ovšem mnohem pohyblivější. Naštěstí i on měl na hubě košík. Vrhnul se na Barta, ten se po něm chtěl ohnat, jenže byl na vodítku. Ručkoval jsem po popruhu, až jsem dosáhl na stahovací řetěz. To už byl ovčounův pán také v akci a popadl psa za kůži na krku a z Barta ho stáhnul. Oba psi pak na sebe ještě dlouho pokřikovali ty nejdrsnější psí nadávky.
    Skylle jsme se vyhnuli a padli na Charybdu. To se někdy stává.
    Když se uklidnil, Bart po mě pokukoval.
    Ale já za to nemůžu, pane, viděl jsi, že za to nemůžu, že za to nemůžu?
    To víš, že jsem to viděl, Barte. vůbec za to nemůžeš.
    Však taky Bart měl nad hlavou chlupatou svatozář.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI