2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 26.8. 2003,
  • Předák odborové centrály ASO Bohumír Dufek vyhrožuje generální stávkou, pokud vláda nezmění koncept
  • Centrála odborů ČVMKOS podporuje stávku učitelů vyhlášenou na 1. září
  • Odboráři ČMOS schválili vlastní návrh reformy veřejných financí, který chtějí předložit vládě
  • Odhaduje se, že asi polovina škol bude 1. září stávkovat
  • Na poradě českých velvyslanců v Praze prohlásil ministr zahraničí Svoboda, že se zlepšily vztahy s Rakouskem a Německem, nicméně zůstávají problémy kolem Benešových dekretů a Temelína
  • Na téže poradě velvyslanců vystoupil i premiér Špidla a pochválil pozitivní vztahy s USA, akcentoval zájem české diplomacie o Severní Koreu
  • Bývalý předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler zemřel ve věku nedožitých 77 let
  • Počasí v Praze: Už žádná vedra, jen krásný slunný den na sklonku léta

    Naučte se pracovat se základním fotografickým příslušenstvím a používat vyspělé funkce svého digitálního fotoaparátu - to je cíl nové publikace z řady Praktická fotografie, kterou napsali Jan Březina, Ondřej Neff, Pavel Scheufler a další autoři. Cestování s digitálním fotoaparátem je základní publikace, která by neměla chybět žádnému začínajícímu, ani mírně pokročilému digitálnímu fotografovi, který se chystá s fotoaparátem do exteriéru. Zde je podrobná informace s možností objednávky této knihy, ale i dalších svazků.


      ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Choďme na červenou
      Buďte občansky neposlušní, nabádá nás šéf odborové centrály ASO Bohumír Dufek Copak tím asi myslel? Odborářům se nelíbí současná podoba reformy veřejných financí, jak ji předložila vláda parlamentu, jak ji parlament pustil do dalšího čtení, kde ji míní rozsalámovat a rozfašírkovat, až ji vlastní Špidla nepozná. Na tom není nic divného, vyjma Špidly a hrstky jeho dosud věrných se nelíbí nikomu, odboráři by byli divnou výjimkou. Jak je to ale s občanskou neposlušností? Občané ji uplatňují proti státu. Je to forma nenásilného odporu proti nespravedlivým zákonům. Její síla je především mravní. Apeluje na svědomí společnosti a na svědomí vládních struktur, pokud zde o nějakém svědomí lze hovořit. Jak si občan Dufek konkrétně občanskou neposlušnost v tomto případě představuje? Máme snad přestat platit daně? Nebo chodit na červenou?
      Jako druhou alternativu nabízí Dufek generální stávku. Měla by vypadat jako ta, která v roce 1989 svrhla režim. Možná, že by bylo odborářům užitečnější svrhávat Dufka. S velkohubým pseudoradikálem v čele toho mnoho nevyfechtují.

      RODINA A PŘÁTELÉ: Jde do tuhého, budu hrát ve filmu!
      Tak dlouho jsem si myslel, že jde o recesi, až se ukázalo, že to je krutý fakt - budu hrát ve filmu. Dodejme ovšem, že jde o film jak krutý, tak i recesní. Pokud byste měli hádat, CO BUDU HRÁT, pravděpodobně nebudete předpokládat, že mi někdo svěří roli prince líbajícího spící princeznu za účelem resuscitace. Nebo že budu hrát švarného tenoristu anebo plavčíka v pobřežní hlídce. Málem jsem se přepsal - a chtěl jsem napsat v pohřební hlídce. A jsme u toho - ano, bude ze mě zombie.
      Zrovna dodělávám korektury povídkové sbírky Pravda o pekle, přesněji: přenáším v počítači korektury z papíru do textu. Je tam jedna zombiácká povídka "Kargo", která pochází ze sbírky Je krásné být mrtvý. Sbírku sestavila tvůrčí skupina Rigor mortis a jsme u toho -autor scénáře je Štěpán Kopřiva z RM.

      Dnes v noci mě čeká zkouška líčení. Už aranžmá je strašidelné - sejdeme se v motorestu na křižovatce dvou silnic - tam kde se z karlovarské odbočuje na Plasy a dál na Plzeň. Masku budou zkoušet na mě a taky na Borisovi Hybnerovi, mému dávného kamarádovi. Kdysi jsem se účastnil slavnostního otevření jeho divadla na Národní třídě a vystupoval jsem tam coby oběť Frankensteinova monstra. Aranžmá bylo takové, že jsem četl z papíru zahajovací projev, načež zezadu přišla příšera, zardousila mě a cukající se nohy pak byly vidět přes okraj balkónu. Velmi morbidní!
      Věřím, že výsledek tvůrčích snah jež nyní nastupuji předčí vše dosud vykonané. O průběhu prací podám zprávu už zítra.

      PSÍ PŘÍHODY: Hovada v lidské tváři? Výsměch takovým!
      Před časem, když vznikala vyhlídková cesta Mrázovka, smíchovská radnice upravila park mezi hotely Blaženka a Mövenpick. Mimo jiné zřídila dlážděné plácky a na každém nechala postavit dvě lavičky, celkem jich tu bylo osm. Řádění idiotů přežila jen jedna z nich. Z těch ostatních nezbylo dnes už vůbec nic.

      Jen ty plácky, jako pozůstatek a vzpomínka na okrašlovací snahy. A nejen okrašlovací - lavičky byly k užitku, sedávaly na nich babičky, maminky s kočárky. Nemá cenu se tu rozplývat nad lavičkami, všichni jste viděli lavičky v parku.

      Dnes večer jsem šel těmi místy s Bartem. Na jednom z post-lavičkovém plácku stojí židle. Důstojná, dalo by se říci téměř starožitná, dokonce polštářovaná - sedák i opěradlo je polstrované tmavomodrým sametem.
      Díval jsem se na tu židli a vzpomínal na lavičky. Ty měly kostru z litého armovaného betonu a sedák i opěradla, to byly čtyřcentimetrové hoblované fošny. Hovada na ně musela vzít snad perlík, aby je zdemolovala. Pouhá lidská (hovadská) síla by nestačila. Co by asi řeklo hovado, když by spatřilo tu židli? Jak dlouho tam ta židle vydrží?
      Rozumí se samo sebou, že se Bart o židli náramně zajímal a musel jsem ho odehnat, aby si ji nepodepsal. Bartovi jsou vdechy okrašlovací snahy cizí. Kdyby na trávníku stála ludvíkovská ložnice anebo kdyby tam byl vykotlaný pařez, pro něho je to jenom výzva k podpisu.
      Uvidíme, komu bude výzva ta židle. Ráno tam tudy půjdu a pokud tam tu židli s Bartem uvidíme, možná že si obnovím iluze o pomíjivosti lidského hovadství.

      NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI