2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 18.8. 2003,
  • Ministr Sobotka odmítá přidat jednotlivým ministerstvům 35 miliard nad úroveň schváleného schodku 185 miliard
  • Sobotka též oznámil, že nebude zrušeno 25 finančních úřadů v menších městech republiky
  • V sobotu se zastřelil voják Hradní stráže
  • Prezident Klaus reagoval na sobotní sebevraždu vojáka z Hradní stráže nařízením náčelníkovi Vojenské kanceláře, aby urychlil reformu útvaru, který by se měl stát elitní jednotkou
  • Firma AutoCont pokládá zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za zkreslenou a předává dokument právníkům
  • Česká odbočka Microsoftu oznámila, že virus Blaster pobočku neohrozil
  • Cestovní kancelář Fischer vyvrátila pověsti, že bude zdražovat zájezdy
  • Nejvyšší soud bude zkoumat případ někdejšího šéfa Fondu národního majetku Jana Stiesse, který dostal 150 tisíc pokuty za to, že se prokázal falešným lustračním osvědčením
  • Ekologisté přerušili v sobotu blokádu na Šumavě, kterou tam uspořádali na protest proti kácení stromů napadených kůrovcem
  • O víkendu začala sklizeň chmele
  • Počasí v Praze: Slunečné počasí, vedra pominula - ráno dokonce chladno, ideální počasí

    Naučte se pracovat se základním fotografickým příslušenstvím a používat vyspělé funkce svého digitálního fotoaparátu - to je cíl nové publikace z řady Praktická fotografie, kterou napsali Jan Březina, Ondřej Neff, Pavel Scheufler a další autoři. Cestování s digitálním fotoaparátem je základní publikace, která by neměla chybět žádnému začínajícímu, ani mírně pokročilému digitálnímu fotografovi, který se chystá s fotoaparátem do exteriéru. Zde je podrobná informace s možností objednávky této knihy, ale i dalších svazků.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Složití hrdinové ve složité době
    V souvislosti s jeho úmrtím jsme si připomněli životní osud a životní zápas Aloise Vocáska, posledního legionáře a zřejmě i posledního pamětníka bojů 1. světové války. Před lety, hluboce za minulého režimu, jsem narazil na životní příběh, který možná ještě lépe charakterizoval složitost poměrů, ve kterých jsme se ve dvacátém století ocitli.

    Tento muž, jak se ukázalo, byl členem Svazu protifašistických bojovníků. Dostal se tam coby legionář. Zajímal jsem se, ve které legii sloužil, zda v ruské, francouzské či italské. Načež se ukázalo, že tento muž sloužil coby pěšák v rakouské armádě. Když skončila válka, vrátil se domů. Byl bez práce, hladověl a tak se dal naverbovat do dobrovolnického vojska nasazeného proti maďarským komunistickým hordám, které vtrhly na Slovensko. Všichni tito dobrovolníci pak dostali statut legionářů a tak, protože bojoval proti komunistům, se tento muž stal členem Svazu protifašistických bojovníků.

    Jak to bylo s Aloisem Vocáskem? Byl to hrdina, anebo zrádce a kolaborant, který se neštítil vstoupit do Vlajky? Noviny byly takových otázek plné.

    Tyto dohady plně odpovídají způsobu, jak jsme navyklí nahlížet na historii a posuzovat činy lidí, kteří historii tvořili. Mimoděk oddělujeme čin a jeho lidský obsah od politických okolností, které pak činu dávají přídech správnosti či nesprávnosti, udělují mu nebo odpírají mu nárok na obdiv a ocenění.

    V diskusi kolem Vocáskova osudu zazněly ojedinělé hlasy, které upozorňovaly na jednu historickou nespravedlnost. Jakmile se hovoří o první světové válce, s úctou se vzpomíná na legionáře, najmě pak na padlé legionáře. Málokdo ale vzpomene na Čechy a Moravany, kteří padli na rakouské straně zákopů. Dokonce není přesně známo, kolik jich bylo. Ve vojenských statistikách nebyla uváděna národnost padlého, takže se zachovaly záznamy padlých podle okresů. Z národnostního složení oněch okresů se pak dá s jistou dávkou statistické chyby odhadovat, kolik mohlo být Čechů a Moravanů na účtech nejvyšší daně. Touto metodou se dochází k počtům mezi sto a sto padesáti tisíci muži. Prakticky v každé vesnici najdeme pomníček se jmény padlých.

    Kdo byli tito muži? Hrdinové? Nebo to byli zrádci, kteří dali život státu, proti němuž jsme cítili odpor, ba nepřátelství? Byli to vlastenci jiné vlasti, než byla vlast česká? Čeští vojáci bojovali ve všech válkách vedených rakouskou monarchií. Jak máme vzpomínat na naše padlé? Jako na hrdiny nebo zrádce?

    Řešíme tento rozpor, že nevzpomínáme vůbec.

    Příkré oddělování činu od okolností a následné nálepkování se netýká jen dávné historie. Promítá se i do našeho vztahu k veteránům zahraničních misí, a dokonce i k aktuálním účastníkům těchto misí. Málo kdo z nás cítí hrdost nad tím, že muži a ženy slouží pod naší vlajkou v daleké cizině. Každého spíš zajímá, co za to berou a jakmile dojde k nějakému sebemenšímu skandálu, jsou toho plné noviny.

    Nemá smysl nad tímto široce sdíleným postojem lamentovat. Lidské postoje se nemění pod tlakem výchovy a propagandy. Lidé jsou ochotni postoj změnit, jakmile vidí konkrétní výsledky. Tak například se velmi změnil - v pozitivním slova smyslu - vztah veřejnosti k armádě po zásahu ozbrojených sil při první vlně záplav na Moravě. Armáda zasahovala i při loňských povodních, ale to už lidé brali jako cosi přirozeného. Ale ten efektivní zásah na Moravě vyvolal cosi jako příjemné překvapení nad tím, že ta armáda přece jen k něčemu je.

    Podobně by se mohl vyvíjet i vztah k zahraničním misím, případně k působnosti cizích vojáků na našem území. Pokud to bude jen "účast pro účast", abychom tam či onde byli do počtu, veřejnost zůstane vlažná. Pokud ale bude zjevné, že naše vojenské angažmá za hranicemi upevňuje naši mezinárodní pozici a ta že se promítá v živějších hospodářských vztazích, pak veřejnost začne od skepticismu ustupovat.

    Když totiž posuzujeme individuální osud, mohou nás dojmout jednotlivé zvraty. Jakmile ale posuzujeme vojenské akce minulosti i současnosti obecně, musíme se nutně ptát po jejich smyslu. Ten musí být jasný a jednoznačný a musí přinést efekt.

    Což je úkol především pro politické předáky státu.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Reklama na Tmu byla perfektní
    V ten den, co jsem tu oznamoval vznik beta-verze mého románu Tma 2.0, vznikla elektrická kalamita na východním pobřeží severní Ameriky. Může být lepší reklama?
    Ještě v noci mi posílal Robert Rameš esemesku. Ptal se, kolik jsem Usámovi bin Ládinovi za tu reklamu zaplatil! Ráno mi volali z Lidovek, abych napsal na téma Tma sloupek na první stranu a ještě navíc úvodní poznámku na názorovou stránku listu. A celý den se mě někdo na Tmu ptal.

    Mezi tím beta-testeři pokusné výtisky čtou. První přečetl novou verzi Martin Zhouf. Navštívil jsem ho v Černošicích. Měl svoje připomínky. Pilně jsem si je zapisoval na papír - a dokonce se mi podařilo papír neztratit, jak se ukázalo!
    "Nemáš na mě vztek?" ptal se mě Martin, když skočil.
    "Kdybych čekal, že mě budou všichni chválit, nemusel jsem beta-verzi dělat!" já na to.
    Skutečně, s výtvarníky coby posuzovateli mám nejlepší zkušenosti. Konkrétně se dvěma, se Zhoufem a Teodorem Rotreklem. Ten mi před lety rozcupoval druhý díl marťanské trilogie Pán modrého meče na kusy. Jel jsem tenkrát z Bezděkova, kde Rotrekl bydlí, domů, rukopis jsem fakticky zahodil a napsal celou knihu znovu. To je co říct, bylo to před érou počítačů, psal jsem na stroji!
    Tak takhle strašně mě Zhoufík knihu nesepsul. Ale tejden práce na ní ještě bude.
    Co se týče té reklamy: je hezký, že zhasla Amerika. Moc hezký. Ale kolikrát já tomu Usámovi opakoval: Sfoukni to až vyjde ostrá verze, ne abys to udělal při beta verzi!
    Kdepak, dneska není na nikoho spolehnutí. Ani na Usámu bin Ládina.

    PSÍ PŘÍHODY: Bojovné setkání s Brokem
    Brok patří do skupiny největších nepřátel lidstva - z Bartova zorného úhlu. Včera jsme ho potkali.
    Podotýkám, že v Brokem se Bart kdysi cvičně utkal. ž je to mnoho let, bylo to na počátku jeho prací kariéry. Bart měl košík, Brok měl košík, udělat si nemohli nic. S Brokovým pánem jsem se dohodl, že je necháme, ať si to vyřídí. Panuje taková teorie, že psi se "popasují", že jeden uzná toho druhého za vítěze a od té doby je pokoj, že nastane systém nadřízenosti a podřízenosti a od toho zápasu že se přestanou prát.
    V přirozené smečce to možná takhle nějak platí. Ve smečkách nepřirozených, kde se mezi psy pletou lidé, to rozhodně neplatí.
    Bart tehdy zápasil s Brokem dobře pět minut. Oba už sotva pletli nohama, ale pořád a znovu se do sebe pouštěli. Nakonec jsme je museli od sebe odtrhnout a odvést, tedy - skoro odnést, jak byli vysílení. To byl první a poslední pokus toho typu. Nemá to cenu,k ničemu to nevede, Bart nenávidí Broka a Brok nenávidí Barta.
    Což se projevilo i při tomto posledním setkání.
    Barta jsem měl na vodítku, Brok byl na volno. Přiběhl a ukrutně štěkal. Bart mu to oplácel stejnou měrou. Nicméně - Brok se neodvážil uvázaného Barta napadnout. Jako kdyby kolem Barta byla bublina silového pole - Brok ho obíhal ve vzdálenosti nějakých dvou, tří metrů a blíž ani o centimetr.
    Z Bartova hlediska to bylo uspokojivé vítězství, ale Bartovi to nestačilo. Rád by viděl protivníka fyzicky zadupaného do prachu.
    Tak tohle nemohu připustit, můj příteli. To tě raději odvleču pryč.
    K čemuž došlo.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI