2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pátek 11.7. 2003,
  • Podle představy nového ministra obrany by se mělo ministerstvo obrany a generální štáb sloučit v jeden orgán, místo pěti velitelství budou jen dvě, armáda bude mít jen 30 tanků a počet bitevníků L-159 se sníží ze 71 na 18
  • Šéf ODS Mirek Topolánek, britských konzervativců Duncan Smith a polský pravicový předák Ludvik Dorn se v Praze vyslovili proti ideji evropského superstátu, který by byl pro byrokraty a politiky, ne pro občany, v tom smyslu podepsali Pražskou výzvu
  • Václav Klaus oficiálně vyhlásil výsledky referenda o vstupu do ERU, pro byly 77,3 procenta, voleb se zúčastnilo 55,2 procenta občanů
  • Nakladatelství Albatros stáhlo svoji žalobu proti původci nelegálního překladu posledního dílu knihy o Harry Potterovi, překlad byl zveřejněn na internetu, avšak původce ho stáhnul
  • Počasí v Praze: Příjemné počasí, se sluníčkem, léto to ale nebylo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čtyřka ordinuje klid
    Nelze říci, že by schůzka čtyř ústavních činitelů neměla smysl. Ona ho měla, a velký. Jenom je těžké specifikovat, jaký vlastně.

    Kdybychom měli vyjít z informací z tiskové konference, cíl byl jasný - šlo o uklidnění situace. Prezident, premiér a předsedové obou parlamentních komor se shodli na tom, že česká pozice zaujatá v počátku devadesátých let minulého století zůstává naším krédem doposud. Je to pozice, kolem níž panuje konsensus a proto by reprezentanti státu měli na pozici tohoto konsensu jednotně stát, to je další závěr. Třetí závěr se týká českých politiků, kteří se dopouštějí "zbytečných, nervózních a často nepřiměřených reakcí". Napříště by se měli takových reakcí vyvarovat. Jinak... co? To právě nebylo řečeno. Čtvrtý závěr zněl, že ústavní čtyřka bude tyto otázky nadále konzultovat.

    Nuže, o společné pozici není pochyb. Hlasy vybízející ke smíru a velkodušnosti jsou ojedinělé, takřka neslyšné. Na konsensu prakticky všichni stojí, takže výzva k "jednotnosti" je také nadbytečná.

    Takže jediné, co by snad mělo nějaký smysl, je třetí závěr stran "nepřiměřených reakcí".

    Nepřiměřených reakcí se vskutku mnozí politici dopouštějí, kolem případu Kinský se střídali jak apoštolové na orloji a poděšeně varovali před "průlomem do Benešových dekretů". Darmo právníci ujišťovali veřejnost, že Kinského případ je specifický a že v žádném případě nejde o zpochybnění platnosti Benešových dekretů. Právní rozbory nebude nikdo studovat, každý spíš uvěří povyku na téma "Sudeťáci přicházejí".

    A protože česká společnost je mimořádně nedůvěřivá a v krajních polohách xenofobní, varování před "nepřiměřenými reakcemi" vyjde na prázdno, protože veřejnost si právě tyto "nepřiměřené reakce" přeje a tleská jim. Můžeme tedy čekat, že Pavel Dostál nadále povede svoje křížové tažení a spolu s ním i další rozčilení.

    Přesto je dobré, že ústavní čtyřka se sešla a pronesla konejšivá slova. Vždyť i ona by mohla "nepřiměřeně reagovat" a je chvályhodné, že to neudělala. Občan by ale více ocenil, kdyby k němu předáci promluvili jasnou řečí - a to co je třeba jednoznačně říci je to, že majetek držený v soukromých rukou není absolutně a v žádném případě v nebezpečí, i kdyby byl v minulosti v rukou sudetoněmeckých. To že takové ujištění tu a onde prokmitne, nestačí. Je třeba to říci jasně, rázně a s podporou ústavní autority.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Koupání na vodních lyžích
    Přátelé od firmy Progress Software mě pozvali na jejich pravidelnou, dá se výroční akci - vodní lyžování v TJ Tatran Praha - Skochovice na Vltavě. Skochovice, to je kousek od raného (tam co je ta přehrada). Lyže, neoprenový oblek a "know how" dodal Tatran, zájemce měl jen dodat vlastní tělo. Umění plovati je v tomto sportu velmi žádoucí.

    "Je to jednoduchý," říkal mi instruktor pan Gregor. "Že jste nikdy na vodních lyžích nejel nevadí. Je to skoro stejný, jako na normálních lyžích na sněhu."

    "No jo," řekl jsem, "jenže já nikdy na lyžích na sněhu nejel."
    "Aha," řekl instruktor a jiskra optimismu poněkud zhasla v jeho jinak velmi živém zraku.
    Nebudu unavovat líčením, kterak jsem zápolil s vodním živlem.
    Zalomen ale nezlomen řítím se po vodní hladině.
    Omezím se na několik poznámek a postřehů. Především, to co se z břehu zdá snadné a samozřejmé dovede být značně obtížné. Nováčka překvapí brutální síla, jakou je rván z vody. Živel sebou mrská velmi čile, a co mu zazlívám nejvíc: v této fázi je vodolyžař v podřepu a tak se stane, že jistá velmi citlivá část jeho těla se nepříjemně často dostane do kontaktu s vlnami, zkrátka, bolí to a v jednu chvíli jsem si myslel, že to ze mě udělá holčičku. Spadnul jsem celkem čtyřikrát, ale napočtvrté se mi podařilo se pořádně postavit a jel jsem... a pak to skončilo, vrátili jsme se k molu a bylo po všem.
    Musím ještě dodat, že by mě za můj výkon k Pobřežní hlídce nevzali a taky jsem si nevšiml, že by na mne zraky na břehu přítomných dívek vzhlížely s obdivem.

    Ruce mě bolej ještě teď a mám pocit, že mě v tom studeném neoprenu drobátko vzala záda.
    Proto, v zájmu zdraví, dnes nepůjdu vodolyžařit, nepůjdu skákat paďákem, nepůjdu nic, jen jedno: půjdu za kamarády do vinárny. Nicméně, přátelům z Progressu a z Tatranu děkuji za věru nevšední zážitek.

    PSÍ PŘÍHODY: Proměny psího ráje
    Nemohu než opakovat slova chvály ba nadšení, že Praha 5 oživuje další zanedbanou lokalitu a že po parku Sacré Coeur nad Kartouzskou ulicí vznikne další park - Mrázovka. Bagristé a šoféři se činí, aby odvezli černou skládku, která se tam nashromáždila za třicet let, jež uplynuly od doby, kdy byla zbourána stará dělnická kolonie Mrázovka.

    Barta ten ruch moc baví. Šel se podívat na bagr, oběhl i náklaďák, očuchal hromadu hlíny - a pokropil igelitový pytlík, který tam dělníci měli položený u patníku!

    Musím přiznat, že jsem se s Bartem kvapně vzdálil. Do hluku motoru bagru znělo vzteklé pořvávání bagristovo.
    "Musíš všechno pochcat?" káral jsem Barta.
    Odpověděl mi pohledem.
    Všechno ne, pane. Ale to, co je opřené o patník, to prostě musím.
    Stály tu dvě pravdy - pravda bagristova, lamentujícího nad pokropeným igelitovým pytlíkem, ani se nechci ptát, co bylo uvnitř, zda svačina nebo svaté ostatky, a pravda Bartova. Celý život si značkuje patníky a teď má najednou přestat jen proto, že si k jeho patníku někdo položil igelitový pytlík?

    Příště půjde na řemenu.
    Jinak hrozí stávka bagristů a tím pádem by se mohlo stát i to, že by Mrázovka zůstala zanedbaným koutem Prahy, kde by byli spokojení jen pejskové značkující patníky.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI