2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pátek 4.7. 2003,
  • Vladimír Špidla pověřil právní experty, aby vypracovali ústavní novelu která by "zabránila chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety"
  • Premiér na toto téma svolal schůzku šéfů politických stran a parlamentních klubů
  • Na obdobné téma svolává schůzku ústavních činitelů prezident Václav Klaus
  • Výbor pro kulturní dědictví UNESCO přidal Židovskou čtvrť v Třebíči do památek UNESCA, je to 12. památka tohoto druhu na půdě České republiky
  • a Třebíčsku se myslivci nadále pachtí po zvířeti, pravděpodobně lvici
  • Počasí v Praze: Převážně zasmušeno, občas sprchlo, občas vysvitlo sluníčko

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Je třeba jasné slovo
    Vladimír Špidla pověřil právní experty, aby vypracovali ústavní novelu která by "zabránila chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety". Ve stejný den, tedy dnes, oznámil i prezident Klaus, že se hodlá sejít s ústavními činiteli na prakticky stejné téma. Vypadá to, jako kdyby se něco stalo - řekne si občan. A zvláště pak lidé, kteří - kupříkladu - bydlí v domech do pětačtyřicátého roku obývaných Němci, budou z toho mumraje velmi nervózní. Bylo by dobré, kdyby nejvyšší činitelé - hlavně prezident a premiér - co nejdřív předstoupili před občany s jasnou a reálnou řečí a ta musí znít - nepadá v úvahu, že by se jakkoli sahalo na soukromý majetek našich občanů, ať ten majetek má jakoukoli historii. Ne mlhavé řeči, ale jasné slovo, to je to, co je teď zapotřebí nejvíc.

    Dnes je 4. července, státní svátek USA
    V ranním bloku veřejnoprávní televize mohli diváci ve čtvrtek ráno uvidět vystoupení skupiny Divoký Bill a pokochat je jejich písní, v níž zpívali, že "američtí blbečci" hážou bomby na Bagdád, kde umírají lidé. A ještě: "Jestli budem mlčet, budou je házet i na nás." Chvála bohu, soudruzi nemlčeli, zapěli, veřejnoprávní televize vše odvysílala, takže blbeček Bush nevyšle svoje B 52, aby pokryly Prahu kobercovým náletem. Že ale bylo na mále! Myslím, že to bylo moc pěkné vystoupení a že v roce 1975 by Divoký Bill dostal speciální prémii od Socialistického svazu mládeže Leninského svazu mladých a za odměnu by mohl jet na Festival pokrokové písně do Ulanbátoru.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Drobný úlet s tramvajenkou
    Mám tramvajenku neboli předplatní jízdenku na pražskou dopravu celoroční, po mnoho let. Možná se mi nevyplatí, možná mi přijde jedna jízda dráž, než kdybych si kupoval jízdenky. Kupuju si ale luxus bezstarostnosti, nemusím shánět lístky a nemusím bádat, kolik stanic mohu projet na levnější lístek a za jakých okolností aplikovat dražší lístek.
    Dodejme, že v tramvajence je kupon a ten už několik let se musí po čtvrt roce vyměnit. Dřív, když někdo ztratil roční tramvajenku, byla to podstatná ztráta - zvlášť, když se mu to stalo, dejme tomu, pátého ledna. Teď může přijít maximálně o tříměsíční předplatné.
    Dnes jsem jel metrem a koukám, všude se rojí revizoři. To je normální na začátku měsíce. Pak jsem začal počítat. Červenec, no ovšem, začíná třetí kvartál, musím si vyměnit kupon! Do třetího revizoři starý kupon tolerují, od čtvrtého pokutují. Ještě jsem si říkal, bože můj, to to letí, před nedávnem jsem kupon v tramvajence měnil...
    Přišel jsem domů, kupodivu obálku s kupony našel, položil jsme ji na stůl, z peněženky jsem vytáhl tramvajenku... a koukám, že ten kupon pro třetí kvartál v tramvajence už mám!
    bimbo jsem vyměnil kupon na začátku června v domnění, že začíná třetí kvartál, takže jsme vlastně jezdil měsíc na cosi, co bych mohl nazvat černou forotu. Naštěstí mě revizoři nezastavili.
    To asi proto, že ze mne čišelo poselství: Chlapci, na mě to nezkoušejte, já mám tramvajenku v pořádku!

    PSÍ PŘÍHODY: Zásadní nepochopení účelu
    Psí vítání, to je rituál dobře známý - každý kdo má psa zjihne, když vidí ten příval nelíčené radosti, to poskakování, vrtění ocáskem, když pocítí dotyk laskajícího psího jazyku na hřbetu ruky.
    Rituál má ještě pod-rituál. Ten se jmenuje "co jsi mi přinesl, pane"?
    Včera jsem zaskočil do fotografického obchodu Foto Škoda ve Vodičkově ulici, to je dnes Mekka vyznavačů Dobrého světla, vždycvky tam uvidím něco zajímavého a s velkou pravděpoodobností potkám někoho z branže a poklábosím si. A občas si něco i koupím, je to přece obchod, ne nějaká kavárna. Tentokrát jsem si koupil balonek na vyfukování prachu z nitra fotoaparátu. Zařízení prosté, známé odedáva.
    Přinesl jsem balonek domů a položil ho na stůl. Obvykle se Bart zajímá o igelitové pytlíky. I balonek jsem přinesl v sáčku. Pak ležel na stole jen tak, holý.
    Jenže Bart je zvykklý, že každý balonek mu náleží, lze dokonce říct, že každá gumová věc mu náleží, snad s výjimkou gumových podrážek bot. Jak mu vysvětlit, že tenhle balonek je naprostá výjimka, že to není jeho balonek, nýbrž můj balonek, třebaže ho opravdu nehodlám rozžvýkat (což by s ním během pěti minut provedl on), ale budu s ním vyfukovat prach z nitra svéhho Nikona?

    Některé věci se pejskům těžko yvsvětlují.
    Naštěstí mám "americký psací stůl", sestahovací roletou. Tam jsem foukací balonek bezpečně ukryl.
    Jenže Bart dokáže být nekonečně trpělivý. Počká si, až jednou tu roletu nezatáhnu. Už teď se hrozím představy, co nastane potom.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI