2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 19.5. 2003,
  • Ideová konference ODS v sobotu doporučila občanům, aby v referendu hlasovali pro vstup do EU
  • My volíme Ameriku, podotkl stínový ministr obrany Petr Nečas, v souvislosti s tlakem Francie a Německa, aby Česká republika "volila mezi Evropou a Amerikou"
  • ODS vyslovila podiv nad zprávami, že TV Nova uzavřela s vádou dohodu, že zmírní kritiku vlády a ta naopak nebude usilovat o odnětí vysílací licence
  • Čeští politici většinou vítají výsledky slovenského referenda o vstupu do EU
  • Ivan Langer řekl, že je zvědav, zda se vláda ze slovenského referenda poučí a pokusí se minimalizovat riziko nízké volební účasti
  • Ministr financí Bohuslav Sobotka řekl v sobotu, že příjmy z reformy veřejných financí by měly už příští rok přinést dvacet miliard navíc, jinak by příští schodek mohl dosáhnout 190 miliard
  • Celkem 17 tisíc lidí se bylo podívat na Dnu otevřených dveří ČT
  • Podle dosavadního šetření němečtí celníci zavinili uhynutí vzácného samce antilopy sitatungy, celníci zdrželi transport na hranicích o 11 hodin a zvíře to nepřežilo
  • Ministr obrany Tvrdík odmítá sdělit, proč vyhodil bývalého velitele polní nemocnice v Afghánistánu plukovníka Sittu z armády, "ani hrdina si nemůže dovolit porušovat vnitřní předpisy", řekl
  • Piloti ČSA nadále zdržují lety
  • Lékař kterého posekal duševně chorý pacient mačetou, je už v lepším stavu
  • Prezident Klaus a premiér Špidla se zúčastnili tryzny v Terezíně
  • Počasí v Praze: Sluníčko se hádalo s deštěm, občas o víkendu vyhrál ten, občas onen, ale vcelku bylo hezky

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Slovensko hlasovalo o vstupu do EU
    Europofilové mají důvod k radosti: 92 procent slovenských voličů se v referendu vyslovilo pro vstup Slovenska do Evropské unie. Euroskeptici se budou ošklíbat: referendum se podařilo jen s odřeným hřbetem, k urnám přišlo 52% voličů. Kdyby se jich dostavilo méně než 50 procent, dopadlo by stejně jako slovenská dosavadní referenda: bylo by neplatné. Takže euroskeptici budou dokazovat, že v referendu schválila vstup do EU menšina slovenských voličů.

    Každopádně je zajímavý fakt, že z těch co přišli téměř všichni volili PRO. Znamená to, že je na Slovensku jen malé procento voličů, kteří mají vůči vstupu tak zásadní námitky, že jim stálo za to jít k urně. Pak je tam jistě velká vrstva těch, kdo jsou proti, ale řekli si, že nemá cenu se namáhat, že je to všechno předem rozhodnuté a že referendum je pouhá formalita. Podobnou motivaci měly jistě i další vrstvy voličstva.

    U nás to pravděpodobně bude podobné. Důvod ke zpochybňování výsledku v tom není. Za dávných dob ve volbách existoval majetkový census: kdo platil menší daně, než pod určitou specifickou hranicí, natož pak ten kdo je neplatil vůbec, neměl právo volit, neměl právo rozhodovat o zastupitelském sboru - čili o sboru, který rozhoduje o rozdělení peněz. a svoji přísnou logiku toto řešení mělo. Z mnoha důvodů se ujalo všeobecné hlasovací právo. A je tu census zájmu: rozhodují ti, kdo mají o veřejné záležitosti zájem a k volbám jdou. Je to census spravedlivější - majetek nedokáže mít každý, kdežto zájem může mít každý, je to vlastnost, nikoli statek.

    Jsem z mnoha důvodů rád, že referendum na Slovensku schválilo vstup do EU. Přinejmenším je to dobrý příklad pro nás, až půjdeme v půli června k urnám.

    Oni Slováci leccos dělají dobře a lépe než my - například snížili daně podnikům, a mnohé české firmy se přeregistrovávají na Slovensko anebo posilují tamní pobočky.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Malý postřeh o televizi
    Onehdy jsem mimoděk odposlechl úryvek rozhovoru dvou chlápků. Povídali si a jeden řekl:
    "Konečně dávali v televizi něco pořádnýho!"
    Copak to asi bylo? Přímý přenos pětihodinového představení japonského divadla nó? Přednáška o aristotelské metafyzice?
    Pán pokračoval, a vyprávěl o jakémsi zábavném pořadu.
    "No a byli tam dva jako chlapi a ten jeden povídá:
    Člověče, vy jste se tu uprd!
    No samozřejmě, že jsem se uprd! ten chlap na to. Vy si myslíte, že bych tak strašlivě smrděl, kdybych se neuprd?"

    Tak to vidíte. Však to Železný říkal pořád, když ještě byl ředitelem, že on žádné diváky nevytváří, že diváci vytvářejí televizi.
    Byl bych pokrytec až na dvě půdy a věžičku navrch, kdybych tvrdil, že jsem se tomu absurdně prachpitomému fóru nezasmál. Kdybych se mu nezasmál, nezapamatoval bych si ho, a třeba právě proto, že je tak prachpitomý, vyvolal smích.

    Shodou okolností stejného dne mi vyprávěl jeden programátor, že programátoři se smějí, když se řekne "mínus jedna". Dokonce mi to vysvětlil, proč se tomu smějí a dokonce/dokonce jsem to pochopil!

    Kdyby se o tom natočil pořad do týví, nepotěšil by nikoho, leda snad programátory.
    Takže to nebudu rozmazávat ani zde v Neviditelném psu, třebaže je to fór mnohem inteligentnější, než ten prve odposlechnutý.

    PSÍ PŘÍHODY: Důvěřujte svému psu
    O loveckých ambicích našeho Barta sem se tu mockrát zmiňoval. Nejraději by lovil kocoury, nepohrdl by veverkami, nikdy však žádné zvíře nechytil, dokonce ani ježka nikdy nedopadl, jen jedno: koně. Kůň se zastavil, koukal po Bartovi (ten se držel za jeho zadkem) a bylo vidět, že se odpočítává dráhu, jak toho čokla nabere kopytem. Naštěstí se nic nestalo.

    Myslím, že je o už jen rituál, že to Bart ani nemyslí vážně, s tím honěním zvěře dravé i nedravé. Na procházce se ale tváří jako Nimrod.
    Dnes mě ale překvapil. Šli jsme pěšinou za humna hotelu Mövenpick. Chtěl jsem se podívat, jak pokračuje stavba tenisového kurtu - je skoro hotov, už má kolem sebe plot, myslím že nízký, takže bude hojnost poztrácených tenisových míčků. V křoví u cesty se ozval šramot. Hlasitý, skoro vyzývavý. Mohl se tam pelešit pět kocourů, mohla tam být knajpa ve které veverky fetují muchomůrky, mohl tam být ježek, taky oblíbená lovná zvěř.
    Bart kráčel a šramotu si nevšímal.
    Čímž netvrdím, že nevšiml. Musel by být hluchý, kdyby ho nezaznamenal, a hluchý on není, většinou není - jen tehdy, když se po něm něco chce. Zvíře rachotilo ve křoví náramně, nemohla to tedy být jen myš nebo rejsek, musela to být větší kubatura.

    Možná, že měl Bart velkomyslnou náladu.

    Odpoledne, když jsem sekal trávu, už velkomyslný nebyl. Jako obvykle se rozhodl ulovit sekačku a naučeným grifem se jí zakousl do pravého předního kolečka, chvilku ji vláčel po trávníku a pak odešel, pln pýchy nad dobře vykonaným dílem.
    Jednou mu sdělím, že sekačka není zvíře, že je to stroj, a že tedy skutečně v životě chytil jen tenkrát toho koně...

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI