2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
čtvrtek 15.5. 2003,
  • Majitelé firmy CET 21 odvolali ředitele TV Nova Vladimíra Železného, nový ředitel zatím nebyl jmenován
  • V nemocnicích hlídají svoje kuchyně v obavě před "kyanovým vyděračem", který chce 300 milionů korun
  • Policie složila 300 milionů na speciální účet, a ve čtvrtek mají být v deníku Metro platební karty a na speciálním čísle chce mít PIN a takto získat peníze
  • Liga proti rakovině uspořádala sedmý Květinový den, její členové prodávali po dvacetikoruně kytičky a tím získávali
  • Piloti ČSA nadále zdržují procedury, jako je studium meteorologických zpráv, zdržováním chtějí dosáhnout uzavření speciální kolektivní smlouvy
  • Už deset letů musela ČSA odvolat, průměrné zpoždění dosahuje třicet minut
  • Ministryně zdravotnictví Marie Součková chce obnovit řízení s firmou Diag Human, aby vláda získala zpátky neuvěřitelnou sumu skoro půl miliardy a aby nebylo nutno platit další miliardy muži, po kterém už několik let pátrá Interpol
  • Stánkaři ve vietnamské tržnici Libuš stávkovali kvůli tomu, že majitelé chtěli 200 tisíc za každé pronajaté místo
  • Na internetu se objevil český překlad pátého dílu knihy o Harry Potterovi, jde o falešný text a jde zřejmě o porušení autorských práv
  • Počasí v Praze: Dále se ochladilo, sluníčko občas vyšlo, neohřálo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zařízli obětního beránka
    Vladimíra Železného vyhodili z TV Nova. Motivace je půvabná a elegantní asi jako fusekle vršovického vandráka. Nynější majitelé se "obávají, že TV Nova bude spojována s prohranou arbitráží" a s deseti miliardami, které český stát musí zaplatit okradeným americkým investorům. To se obávají celkem správně. TV Nova byla, je a nadále bude spojována s prohranou arbitráží, a tak zůstane spojována, i kdyby obětního beránka Železného zařízli, rozporcovali do salámu a salám pozřeli. Oni sami majitelé, kdyby nebylo "rozchodu" se společností CME, by nebyli majiteli TV Nova a tudíž by museli majitelovat někde jinde a ne v TV Nova. Takže vyhození Železného coby "snaha zamezit poškozování TV Nova" je komické. Stejně komické je tvrzení, že arbitráž "není problém televize Nova, ale českého státu," jak řekl mluvčí TV Nova. Český stát prohrál, ale jde o Novu. Vtip je v tom, že Železný po celou tu dobu dělal jen to, co mu stát dovolil a umožnil. Nebýt socialisticko-nacionalistických konceptů "české cesty" z počátku devadesátých let, nemohlo nikdy dojít k tomu, že skupinka sdružená v CET 21 dostala zdarma zlatý důl. A tyhle koncepty nebyly vynález Železného.

    Majitelé Novy jsou naivní, když si myslí, že "to" mají z krku. Správně poznamenal Jan Zahradil, že je zvláštní, že Nova se "k tomuto kroku se zmocnila po brutální proceduře volby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání". Vítr se prostě obrátil. Železný si mohl dělat co chtěl, protože mocní této země mu to dovolili a dokonce ho v tom podporovali. V okradení Američanů mu mohli zabránit během týdne. Nestalo se tak, vítr tenkrát vanul jistým směrem. Železný ale nebyl ten, kdo foukal, Železný obratně plachtil. Teď se vítr obrací - přece jen deset miliard, to je dobrý důvod k obratu větru. Železný v Nově doplachtil, ale vítr fouká dál, a sílí jeho tlak.

    Těžko předvídat, co se stane.
    Kdyby ten celý krám patřil mně, povolal bych všechny aktéry, nynější majitele Novy bych vyplatil, Američanům vrátil to, co jim náleží, a doporučil bych Železného znovu instalovat ředitelem.

    On totiž ředitele velké televize nemůže dělat kdejaký hňup. Jak se ostatně ukázalo na příkladu České televize.
    To samozřejmě možné není. Dojde k nějakým kompromisům, k nějakému vyrovnání, k přesunům a posunům.
    Jedno ale pokládám za jisté. Po odchodu Železného ztratí Nova břink a říz, ztratí ducha a kule, a propadne se do přiblble zábavné marmelády, jako se to stalo České televizi, když vyhodili Ivo Mathého.
    Mathé a Železný dovedou dělat televizi, pročež jeden i druhý musí pryč - každý z jiného důvodu a vlastně stejného: Žijí v uprděném Česku.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Aféra s elektřinou
    Pomohl jsem kamarádovi Pavlovi Frýbortovi koupit fotoaparát, rozumí se tikitální. Ten, jak známo, potřebuje ke svému chodu elektřinu. Cestou z obchodu do - kam jinam - vinárny jsme foťák krapet testovali a mořili a zkoušeli, takže když jsme do vinárny došli, baterky byly vybité. Jenže já jsem rádce dobrý a zkušený a zavčas jsem jinak šetrného Frýborta donutil, aby si koupil nabíječku a sadu NiMH metalhydridových akumulátorů.

    Můj přítel zkouší nový fotoaparát
    Konec expozice, nyní začíná ten příběh.
    Jdu za barmankou, jestli by tady někde ve vinárně nebyla zásuvka. Jistě, pravila barmanka, ta nádherná bytost, hned za rohem!
    Za rohem seděli dva páni, pozdravil jsem velmi slušně a požádal jsem, jestli by jim nevadilo, kdybych do zásuvky u jejich stolu vrazil nabíječku s NiMH metalhydridovými aku pro přítele Frýborta, aby mohl dělat ztřeštěné obrázky. Oni že bezevšeho, já vrazil nabíječku do zásuvky a vrátil jsem se do přední místnosti řešit zásadní problémy ekonomické, politické, filosofické a mravní.
    Za pět minut byl jeden z těch dvou pánů u nás:
    "Potřebujete ještě tu naši zásuvku?"
    "No," povídám, "akumulátory se nabíjejí zpravidla tak pět hodin, ale aspoň půl hoďky by bylo dobrejch!"
    "Jenže já si musím dobít mobil!" pravil ten muž zásadním hlasem. Vsadím pytel ovsa proti suchému žaludu, že do té chvíle nevěděl, že je u jeho zpocených nohou nějaká zásuvka.
    "Jasně, není problém," řekl jsem. Vzal jsme nabíječku a koukám, že u sousedního stolu taky mají zásuvku. Opět jsem slušně pozdravil, dovolil se, seděl tam pán s dámou. Byli milí, dovolili mi to, vrazil jsem nabíječku do zásuvky a vrátil se debatovat o některých aspektech problematiky předzjednané harmonie ve světle kvantové fyziky, zvláště pak v souvislostech s jistou nejmenovanou zapeklitou blondýnou. Za pět minut byl ten chlápek u našeho stolu. Nesl naši nabíječku. Položil ji zprudka na stůl.
    "Vemte si to," štěkl a odešel.
    Frýbort je novic v digitální fotografii. Nechápal.
    "Prosím tě, ta nabíječka troubí? Nebo smrdí?"
    "Ne. Ona prostě je, a to se nedá odpustit."

    PSÍ PŘÍHODY: Případ zmizelého klacku
    Pejskové házení klacku milují a Bart v tom není výjimkou. Nebaví ho to ale dlouho. Normálně to psa baví tak maximálně deset hodů, Bart ztrácí nadšení už po čtvrtém, pátém hodu. Pak se už tváří poněkud nedbale a signalizuje, že by klacek nejraději sežral. Zájem obnovím, když se začnu o klacek přetahovat. On tedy není žádný velký tahoun, spíš žižlač, nerve za klacek celým tělem.
    To je ostatně dobře. Kdyby zabral celým tělem a cuknul, mohl bych se plotem probourat k sousedům.

    Takže k dnešnímu házení. Popadl jsem klacek - byli jsme na zahradě - hodil jsem, načež klacek dopadl jaksi na špičku, odrazil se, povyskočil, změnil směr, zase dopadl na špičku, odrazil se jiným směrem a zmizel v křoví.

    Vím, že bych se měl Bartovi omluvit. Ale jak?
    Bart se prudce rozběhl za klackem, vpadnul do křoví, pátral v jeho útrobách, pak se vynořil s prázdnou. Pokusil jsem se klacek najít, bezvýsledně.
    Bart asistoval, ještě dvakrát se do křoví vrátil - a pak začal koukat vzhůru.
    Co asi znamenal ten pohled?
    Myslel si, že klacek dostal křídla a odletěl do teplých krajin?
    Spíš si myslím, že se podle jeho názoru klacku zmocnili jeho největší nepřátelé, totiž kocouři, kteří lezou po výškám a slušným psům se vysmívají.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI