2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
úterý 22.4. 2003,
  • Ministryně zdravotnictví Marie Součková požádá v úterý soud, aby ji zprostil mlčenlivosti a pak by byla ochotna sdělit občanů, proč stát vyplatil jejich 326 milionů jako odškodnění firmě Diag Human
  • Iráčanka kterou policisté původně nevpustili do ČR přiletěla v sobotu do Prahy s manželem a dvacetiměsíčním synem, který bude v České republice léčen na mozkovou obrnu
  • 18 Čečenců požádalo v sobotu o politický azyl v České republice
  • Levicoví demonstranti se porvali v Karviné v sobotu se skinheady, policie zabavila některým skinheadům tyče a řetězy
  • V sobotu večer skini napadli restauraci v Otrokovicích, ve které se chystal punkový koncert
  • Na pražském Jižním Městě se střetli v neděli anarchisté se skiny
  • Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský navrhuje, aby se nejvyšší trest zvýšil z 15 na 25 let
  • V Rychnově nad Kněžnou se při mši utrhlo srdce nově opraveného zvonu, nikdo nebyl zraněn
  • České úřady požádají USA o vydání George Novotného, podezřelého z vydírání Vladimíra Železného
  • Pokračuje přesun české nemocnice do Kuvajtu
  • Už jezdí lanovka na Sněžku
  • V pondělí skončila v Praze Matějská pouť
  • Na přehradě v Brně byla zahájena v sobotu plavba šesti dopravních lodí
  • Počasí v Praze: V sobotu bylo hnusně, v neděli a v pondělí bylo krásné slunečné počasí

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Papež vidí mraky na obzoru
    Kardinál Miloslav Vlk se v pondělí vyjádřil v českém vysílání BBC k papežově nedělní promluvě k věřícím, v níž se vyslovil i k situaci v Iráku. Papež nezůstal stranou po celou dobu konfliktu. 26. března zveřejnil vatikánský orgán L´Osservatore Romano jeho varování před humanitární katastrofou a před "tragedií civilního obyvatelstva" - jak stálo v názvu promluvy. V článku se dále psalo o riziku katastrofy obrovských rozměrů, která by se mohla rozšířit na celou oblast. Za oběti "destrukce a smrti" se papež modlil i na shromáždění 9. dubna. Tentokrát ale šel ještě dále a upozornil, že irácké tažení bude vnímáno jako střet islámu a křesťanství. Kardinál Vlk volil včera opatrná slova a řekl, že by tažení tak "mohlo být interpretováno".

    Zde je třeba zdůraznit, že ani papež, ani náš kardinál nepřistoupili na tezi, že tomu tak skutečně je, že jde - řečeno v duchu zvulgarizovaných Huntingtonových tezí - o střet civilizací. Papež mluví o vnímání, kardinál o interpretaci, což předpokládá velkou míru subjektivnosti.

    Lidské vztahy, v mikrokosmu vztahů mezi lidmi jednotlivými i makrokosmu vztahů celých společenství, jsou však odevždy silně zatíženy subjektivitou. Ve vztazích je těžké říci, je to "tak a tak". Vnímání vztahu, jakkoli subjektivní a mnohdy i falešné, má zásadní váhu. Kdyby skutečně měl být irácký konflikt vnímán jako střet islámu a křesťanství, pokud by měla tato interpretace - řečeno s Miloslavem Vlkem - převládnout, pak to prostě bude střet islámu a křesťanství.

    Papež a spolu s ním i další katoličtí předáci varují před takovým vývojem. Není divu. Katolická církev, jistě víc než kterékoli jiné společenství na světě, žije i v minulosti a z minulosti, a palčivě vnímá odpovědnost za staletí válek vedených ve jménu kříže. Ovšem ani muslimové na minulost nezapomínají. Izrael vnímají jako "křižácký stát", tedy v podstatě jako výspu západní civilizace na jejich území, jakkoli absurdní a nehistorický je to pohled. I to je příklad, kdy "vnímání" a "interpretace" se staly součástí politické reality. Jako nepřijatelnou křižáckou výpravu jistě chápou mnozí z nich i Bushovo tažení do Bagdádu.

    Pohled do zítřka

    Katolická církev ale nežije jen minulostí. Je to hráč zvyklý hrát na mnoho tahů dopředu, ostatně, tuhle hru se učí a piluje už dva tisíce let. Jestliže tedy papež posunul ve svém velikonočním poselství - jemuž se skutečně naslouchá v celém světě - své stanovisko od varování před humanitární katastrofou k varování před zásadním a dá se říci globálním ideologickým konfliktem, pak je zřejmé, že papež a jeho blízcí stratégové vidí obzor zahalený temnými mračny.

    Je zvláštní, že papež přitvrdil právě ve dnech, kdy konflikt utichá, Bagdádu je dobyto, Husajn je buď mrtev nebo je psancem, a kdy se jedná o tom, jakou domácí správu Irák dostane. Navíc se dokonce zdá, jako by se rýsovala možnost dohody o řešení palestinského problému. Jakoby papež chápal současnou situaci jako dočasné uklidnění po prvním zahřmění, po kterém se přižene ještě něco horšího. On sám je zakotven v táboře humanistů, jejichž postoje mnohdy odrážejí spíše jen zbožné přání než realitu. Tentokrát jako by realita vrhla stín i do vatikánských komnat.

    Úkol pro nástupce

    Vždyť irácký konflikt nespadl z nebe, skutečně jen zaslepenec ho může vnímat tak, že do klidného a mírumilovného středovýchodního prostředí vtrhnul válkychtivý kovboj! Oblast je dlouhodobě a trvale zdrojem světového napětí a islamistický extremismus je jednou z jeho významných složek. Papež je starý a velmi nemocný a dá se čekat, že jeho varovná předpověď o možném "vnímání střetu" je součástí závěrečné kapitoly jeho veřejného působení. Jeho nástupce, a s ním i celá nová garnitura stratégů, se budou muset s problémem "vnímání střetu" vyrovnat. Katolíci nabádají ke smířlivosti, varují před násilím. Pokud ovšem se riskantní pokus Američanů nepovede, a pokud se nepodaří ustavit na Středním východě, nejdřív z Iráku, tomto dosavadním srdci neklidu, bázi pro šířící se stabilitu, posun ve formulacích a postojích bude muset jít ještě dál. K aktivní obhajobě principů, na kterých naše civilizace stojí. Pokud ještě skutečně stojí.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Neveselé Velikonoce
    Pokud jste si vzpomněli na mne, stařičkého Astona, pak jste si asi řekli: tomu je o svátcích hej, ten si vyrazil na své Sůze! Dopadlo to trochu jinak.
    Pravda je, že jsme o květnou neděli chystali s Davidem nějaký ten monumentální výlet, a před ním - jako řádný motorkář, jsem "prováděl údržbu". Omyl jsme řetěz ve speciálním koupáníčku, aby byl lesklý, pak jsem ho zase namazal, aby nebyl lesklý - a jak jsem si tak hrál se zadním kolem, najednou koukám, stříbrný ťuplík v dezénu. No ano, hřebík, hřebíček, vražený do pneumatiky! Kdyby to byl nějaký moped, tak... žádný problém, ale málo platné, motorka schopná jet 250 km/hod (ne snad, že bych se na ní takovou rychlostí pohyboval! Ale moh bych... kdybych chtěl... ale nechci... fakt nechci?), ta se nedá jen tak flikovat. Takže David jel nakonec na motorce sám a já jel na výlet za kamarády na Slapy limousinou. Jaká to potupa! Však jsem to taky schytal, když jsem vylezl jako nějaký Jouda z fára, místo abych se přiřítil na zběsilých dvou kolech. Byla ze mne rázem společenská mrtvola a dokonce i ledňáček, který se na mne přiletěl podívat, mi neukázal modrý fráček, ale hnědavé bříško. Tak jsme dopadl.

    Ještě jeden dopad - z Interkamery
    Aibo si hraje s míčkem (když chce)
    Zapomněl jsem, minulý týden vyprávět jednu historku z Interkamery, výstavy fotografické techniky, která se konala od úterka do pátku na Výstavišti v Praze Holešovicích. Náš Institut digitální fotografie měl stánek hned vlevo od vchodu. A ve stánku naproti měli půjčeného Aiba, robotického psa od Sonyho. Ten byl normálně k vidění ve stánku Elvia, která Aiba také prodává.
    Aibo je pes-robot, který chodí, kouká kolem sebe, poslouchá a rozumí, co se mu řekne a když se mu to řekne správně, poslouchá povely. Což je ten trik. Krátce a dobře, stalo se, že Aibo ze stánku utekl a přiběhl k nám na stánek a lehce tam otravoval, jak to psi dělávají. Jeho dočasní páni si toho hned všimli, běželi za ním.
    "Aibo, domů! Aibo, zpátky!"
    Pes slyšel, ale nedbal. Dočasní páni chtěli ukázat, jak to s robotem dovedou a chtěli ho sérií povelů přimět k odchodu.
    Nakonec to dopadlo tak, že ho vzali do rukou a odnesli.
    Tak, jak se to dělá i se skutečnými, živými psy malé a střední velikosti!

    PSÍ PŘÍHODY: Příhoda s veverkou
    Spíš je to veverčina příhoda s Bartem, i tak se dá vykládat název dnešního vyprávění. Veverky, jak známo, jsou potměšilé potvory, které moc dobře vědí, že pejskové na ně nemohou, nedoskočí, nedohoní je a proto s nimi nakládají pohrdavě a tropí si z nich šoufky.

    Nejinak tomu bylo i ráno u nás na plácku před hotelem Blaženka. Bart spatřil veverku, veverka Barta. Bart se vlažně rozběhl, veverka utíkala ke stromu, skočila na kmen, skryla se na jeho druhé straně (vždycky to tak dělají, je to poučení předchozích generací), jenže tak se ve lstivé veverčí hlavě vylíhl plán, jak Barta potrápit. Potvora si umyslela, že ze stromu skočí a poběží k dalšímu stromu a ten blbej pes se proběhne.

    No jo, hezký plán až na to, že ten druhý strom stojí na druhé straně ulice .
    Veverka skočila, tak aby to Bart viděl, Bart se jako moula rozběhl, veverka přidala - jenže vběhla pod auto. Nic se nestalo, byla natolik rozumná, že se skrčila, auto přejelo nad ní, ani se jí nedotklo. Jenže veverka se strašně lekla (není divu) a rozhodla se, že se vrátí na ten původní strom, skočila na něj a jak byla zpitomělá, zase z něho seskočila a běžela - naproti přibíhajícímu Bartovi!

    Ten se lekl jistě tak hrozně, jako ona sama, když jí nad hřbítkem svištěla oktávie. Oba od sebe odskočili, veverka napotřetí už definitivně zmizela kdesi na stromě a Bart se vrátil se mnou domů.
    Měl jsem ji zakousnout, zamračeně přemýšlel. Když už byla tak pitomá a běžela mi pod hubu.
    Měla jsem mu vyškrábat oči, jako to dělají kočky, přemýšlela veverka. Když tam stál jako zcepenělý bulík!

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI