2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
čtvrtek 3.4. 2003,
  • Vládní poslanci odvolali Radu pro rozhlasové a televizní vysílání těsným poměrem jednoho hlasu
  • Senát ponechal v původním znění novelu o zákazu tabákové reklamy na veřejných prostranstvích
  • Od 1. července 2004 zmizí billboardy z ulic a reklama na tabákové výrobky bude jen v trafikách, sponzorování motoristických soutěží potrvá do roku 2007
  • Interní auditoři budou mít větší samostatnost
  • Zemanův poradce Miroslav Šlouf nepochodil se žalobou na předsedu odborů KOVO Jana Uhlíře, ten Šloufa označil za kolaboranta a zrádce
  • Ministr obrany Jaroslav Tvrdík odmítl co napsala MF Dnes, že s e bojí fízlování ze strany BIS
  • Rakouský kancléř Wolfgang Schlüssel navštívil Prahu, sešel se s Vladimírem Špidlou a Václavem Klausem
  • Podle CVVM se 80% občanů zúčastní referenda o EU a 59% občanů bude pro vstup a 22% proti, tyto poměry se dlouhodobě nemění
  • Dva mladí muži, jeden v Plzni, druhý v Praze, se v noci na středu upálili - plzeňský student zemřel, pražský je v kritickém stavu v nemocnici
  • Jiří Wonka, bratr zemřelého disidenta Pavla Wonky, musí podle soudního rozhodnutí zaplatit náhradu 1628 korun za zranění dvou policistů před osmi lety, vnitro chtělo 18 000
  • V Praze se zkoušely sirény
  • Na letišti v Ruzyni byl další pumový poplach
  • Počasí Praha: Pokazilo se, přes den pod mrakem, večer pršelo, bylo chladno

    Od 7.března až do 30.dubna můžete na adrese lahvac.pooh.cz nominovat své tři nejvíce oblíbené (či nejvíce používané) weby. Podmínkou platnosti nominace bude uvedení platné e-mailové adresy a nominování všech tří tipů na nejvíce oblíbený web roku 2003. Nominovat můžete pouze takové weby, které jsou v českém jazyce nebo jsou určeny pro české čtenáře (takže ani slovenština není vyloučena, musíme přece udělat radost Mahuleně).
    Redakci Neviditelného psa potěší, když budete nominovat weby
    neviditelnypes.cz, hyena.cz a digineff.cz.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:Sněmovna našla obětního beránka - velkou radu
    Co se v úterý nepovedlo, prošlo ve středu: dolní komora parlamentu se sešla, aby projednala jediný bod, a jím bylo odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ke kterémuž narovnání nakonec došlo, řečeno s klasikem, byť o jediný hlas.

    Určité rozumné jádro rozhodnutí zde je. vskutku v této zemi zákon slouží hlavně jako alibi pro lajdáctví a lhostejnost, a je jasné, že vše, co se kolem TV Nova dělo od jejího založení, počínaje skandálním uhnutím od licenčních podmínek za jakých byl spolku zvanému CET 21 zdarma přidělen zlatý důl, bylo možné jen lajdáctvím a lhostejností - když nelze (pro nedostatek důkazů) hovořit o jasné korupci. Ovšem ukázat prstem na velkou radu jako na jediného viníka, to je do nebe volající drzost. Tento parlament měl stejné informace jako každý jiný občan v této republice, tento parlament musel vědět, že Vladimír Železný rozdráždil finančníka s vlivem, o kterém se v tomto Ubožákově nikomu nezdá, tento parlament nehnul prstem, tento parlament schválil všechno co rada udělala, a tento parlament trapně, před ukončením právních tahanic, zařízl obětního beránka. Jistě udělala to část parlamentu, prošlo to o fous, ale jen na výsledku záleží. Rada tedy padne (musí o tom rozhodnout nakonec Špidla), ale co dál? Co hodlají "otcové národa" udělat s TV Nova?

    Troufnu si prorokovat:
    Udělají kulový, protože mají strach, že je Bobo nepozve do Sedmičky.

    Dvě další tragédie
    Dva mladí muži se v jediném dni polili benzínem a zapálili - jeden zahynul, druhý je v kritickém stavu, jeden to udělal v Plzni, druhý v Praze. O motivech jednoho jsou aspoň kusé zprávy - byl nespokojen se stavem společnosti. Odpovědnost nese pochopitelně ten,kdo škrtl sirkou, ale přesto se budeme ptát, co se to děje, co vede mladé lidi k tak šíleným činům. Každý asi bude vidět důvody jinak a jinde - já je vidím v nesmyslném očerňování všeho, co očerňovat lze, v hysterickém přístupu ke všemu, co se děje kolem nás. Místo soudnosti a moudrosti se tak zvaní myslitelé buší v prsa, aby je bylo v džungli co nejdál slyšet. Oni to tak nemyslí, opni jen chtějí ukázat, jak jsou bystří a jak dokáží odhalovati špatnosti i tam, kde špatnosti nejsou. A že si někdo v takové atmosféře zoufá? Berou to jen jako přitakání - to je na tom to nejsmutnější.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Trapas, co je to?
    Můj otec říkával, že člověk zapomene na bolest, zapomene na žal i na radost i na lásku, všechny pocity fyzické i duševní pominou s výjimkou jednoho - tím je pocit trapnosti.

    Něco na tom je. Občas si vybavuji určité epizody, kdy si říkám, kristepane, to jsem byl ale strašlivej vůl! A taky si říkám, že ve třiceti jsem si říkal - to jsem byl ale ve dvaceti blbej, a pak ve čtyřiceti jsem si vzpomínal, jakej jsem to byl vůl coby třicátník a teď, když si už pomalu sahám na šedesátku, skřípu zuby při vzpomínce na trapné blbosti spáchané mnou - padesátníkem. Copak tohle skončí jen tím, že zhebnu? Asi jo.

    Nicméně,je fakt, že opravdu trapných příhod ubývá a místo nich jsou jen výjevy, v nichž vystupuje mírně pomatený, roztržitý, stále více nešikovný pantáta, což jsem já. Že by to byla trapnost, to si člověk nesmí připouštět. Jako třeba včera:

    Jel jsem na Sůze v šest večer nejhustším provozem dolů Resslovkou k Jiráskovu mostu. To prakticky na motorce znamená propasírovat se úzkou štěrbinou mezi proudy aut až na čelo. Automobilisti (včetně mne, když jedu autem) proti drzému motocyklistovi obvykle nic nenamítají - jakmile blikne zelená, motorkář přidá plyn a je v čudu a zmizí.
    Jenže když už se schylovalo k zelené, udělalo to pink a mně vypadl z kapsy na zem mobil.
    To není jen tak. Ona ta Sůza váží 220 kilo a dělat nějaké nakláněčky se neradí, protože jakmile se takové monstrum překotí, přestává všechna sranda. Takže jsem ji musel dát na stojánek... tedy, dokázal jsem se shýbnout a mobil sebrat, pro zvýšení komického efektu bych mohl líčit, jak jsem musel slézt, obejít ji, mezi tím že blikla zelená, že všichni troubili a řvali a plácali se do čela a že pak v nervozitě jsem dal jedničku s vysunutým stojánkem, na což řádná motorka reaguje tím, že motor chcípne...
    Ne. Mobil jsem sebral a dal do kapsy a stojánek zaklapnul dřív než se rozsvítila zelená.
    Blbý to ale ode mne bylo, to jo. Ale že by to byl trapas? Ne, neznám!
    Myslím, že skutečně trapný může člověk být jen ve styku s jinými lidmi. Pak ovšem dokáže být děsně trapný.

    PSÍ PŘÍHODY: Dobrodružství s požárem
    Vpodvečer jsem dělal nějaké zkušební fotky s digitálním aparátem Casio Exilim pro můj odborný web Digineff o digitální fotografii a najednou koukám - dole, tedy v zahrádkářské kolonii, něco hoří! Vylezl jsem na střechu, abych lépe viděl. Nebylo pochyb o tom, že dole hoří snad tráva, snad listí.

    Zavolal jsem tedy hasiče, popadl Barta a běžel k ohni. Proč - popadl Barta? Konečně se v okolí našeho domu děje něco zajímavého, a měl bych Bartíka nechat doma?

    Nebylo to žádné drama, jako když shořel Brandejs. Někdo zřejmě hodil vajgla skrz plot do hromady uschlého listí za plotem vroubícím pěší stezku zvanou Věneček, kudy chodíme z kopce Mrázovka dolů do civilizace. Kdyby ale zafoukal vítr...

    Dole jsem potkal mladého muže - taky zavolal hasiče. Napadlo mě, že by bylo pěkné, kdyby k tomu hořícímu listí přijely dva hasičské sbory a začaly se hádat, komu patří čest uhasit ten požár a nakonec by se hasiči pustili do sebe a stříkali by na sebe a vystříkali by vodu a zafoukal by vítr a požár by se vymkl kontrole a shořela by půlka Smíchova, ale do těchto úvah zahoukali hasiči a už byli tady.

    Stál jsem v samotném ústí cesty Věneček: z obou stran plot, a v té chvíli mi došlo, že hasičský vůz je zhruba stejně široký, jako je ta cesta úzká.

    Takže jsme se s Bartíkem dali na úprk, Bart na vodítku - nechtělo se mu, zrovna očuchával nějaký zahozený igelitový pytlík, uvnitř muselo být cosi mimořádně hnusného, soudě podle míry Bartova zájmu, nakonec se mi ale podařilo ho od zajímavého pytlíku odtrhnout a pádili jsme tedy co to šlo a hasiči jeli za námi a troubili.

    Žádní další hasiči nepřijeli, tihle stačili všechno pokropit v pěti minutách a odjeli.
    Vrátili jsme se s Bartem domů, jen ta pýcha nad zásluhou byla mírně zkalena faktem, že i ten mladý muž hasiče zavolal a kdo ví, na čí zavolání hasiči přijeli.

    Mohlo to ovšem dopadnout i jinak, ten chlapík se na to mohl vykašlat a já nemusel být doma a mohla shořet půlka Smíchova.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI