2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pátek 7.3. 2003,
  • Na Václavském náměstí se upálil osmnáctiletý student Zdeněk Adamec
  • Novinář Tomáš Klvaňa se stane tiskovým mluvčím prezidenta Václava Klause
  • Prezident Václav Klaus kondoloval rodině zesnulého
  • Šéf sdružení Děkujeme odejděte J. Brož spojil tragedii na Václavském náměstí s "cynismem Václava Klause"
  • Čeští turisté nadále jezdí na dovolenou do středovýchodní oblasti, přes varování ministerstva zahraničních věcí
  • Miloš Zeman pokračoval na stránkách Lidových novin v útocích na současné vedení sociální demokracie
  • Předseda poslanců ČSSD Milan Urban soudí, že Zeman nezvládl svůj odchod a že je "smutný pohled na konec velkého muže"
  • Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se domnívá, že Zemanovy výroky by mohly stranu semknout
  • České lékařská komora dostala pokutu 450 tisíc korun za to, že do katalogu nadstandardní péče zařadila ambulantní ošetření
  • Americký prezident George Bush blahopřál Václavovi Klausovi ke zvolení
  • Na dva týdny byl odstaven reaktor druhého bloku v Temelíně kvůli netěsnosti
  • Počasí Praha: Stáe chladno, svítilo ale sluníčko

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Měl by odejít, bez poděkování
    S tragédií ke které došlo dnes ráno na Václavském náměstí se budeme obtížně vyrovnávat. Mladý muž se tam polil benzínem a zapálil - a na svá zranění zemřel - na prostest proti - jak stojí v jeho zveřejněném dopisu na rozloučenou - takzvanému demokratickému systému, kde nerozhodují lidé avšak peníze a moc. Prosím, neudělejte ze mě blázna, to jsou poslední slova dopisu. Moudrých i nemoudrých slov na toto téma si v příštích dnech užijeme. Ta nemoudrá už začala. Předseda sdružení Děkujeme odejděte Josef Brož - míní, že čin středoškoláka z Humpolce je stejně zoufalou reakcí na poměry v zemi, jako bylo upálení Jana Palacha před 34 lety. "Cynismus Václava Klause stojí symbolicky za touto smrtí," řekl Brož ČTK. Mladý zoufale opuštěný muž nechtěl, abychom z něho dělali blázna. Jiní si budou dělat blázna sami ze sebe - jako například pan Brož. Že mu není hanba... Že se nestydí... Měl by někam odejít, bez poděkování...

    RODINA A PŘÁTELÉ: Škoda mladého života
    Lítost mě jímá, když čtu text dopisu na rozloučenou Zdeňka Adamce. Myslím na samotu, jak dovede být zlá, vražedná. Ale ona je ta samota démon s mnoha tvářemi. Nejde o to, že člověk nemá fyzicky kolem sebe vůbec nikoho - taková situace skoro ani nemůže technicky nastat, přinejmenším nemůže nastat v osmnácti letech, když člověk chodí do školy. Ale najednou se člověk cítí jako na ostrově, pustém - třebaže je uprostřed lidí. Žádný z nich nemá jeho důvěru, k žádnému ho nepoutá silná komunikační vazba.

    Když mi bylo deset, odešel ze světa vlastní rukou kamarád. Byl o pár let starší - choval jsem k němu obdiv mladšího ke staršímu, hloupějšího k chytřejšímu, srandovního mrňouse k vůdci dětského stáda. A obdivoval jsem i tu jeho sebevraždu, když k ní nakonec došlo. Prý to bylo kvůli děvčeti, kolik mu tenkrát mohlo být? A kolik bylo jí? Čtrnáct, patnáct.

    Pamatuju si a vybavuju si svoje pocity z té doby, obavy, stresy, i tu osamělost. Říkám si někdy, že tohle mládí je možná to nejhorší období celého života, třebaže kulturní tlak nás vede k opaku, k idealizování mládí. V tom věku člověk má všechno za definitivní, za neměnné i absolutní, ať je to cokoli - to dobré, a toho je málo, i to špatné, a toho je z hlediska mladého člověka mnoho, ba nejvíc. A taky ten pocit naprosté osamělosti mnohdy prožívá mimořádně silně člověk mladý - třebaže je obklopený jinými lidmi. Prožívá ho často silněji, než člověk starý, který je skutečně osamělý. Nelze tyto pocity někomu vymlouvat. Je třeba je odžít - a přežít. Někdy se to prostě nepovede.

    Škoda každého života, mladého jako starého. Škoda života, který včera dohořel na rampě Muzea na Václavském náměstí.

    PSÍ PŘÍHODY: Překotné domáhání dárků
    Dostal jsem dárek pro Barta. Vykonal jsme pro někoho jakési dobro, nebo co, a dostal jsem pro Barta pytlík. Bart bude jistě rád! I on miluje dárky.

    Byl rád. Moc. Až moc.
    Chtěl jsem mu udělat radost a vytasil jsem se se sáčkem hned, jak jsem otevřel domovní dveře. Máme na plácku před vchodem kamenný stůl. Tam jsem chtěl pytlík otevřít - co kdyby uvnitř bylo něco mazlavého nebo rozsypávacího? Ať se upatlá nebo posype stůl - však to ptáci vyzobou.

    V prvním přívalu nadšení Bart mále porazil stůl (váží jistě metrák, ten stůl), pak skoro porazil mne, a když se mu to nepodařilo, šlápnul mi na nohu s bolavým palcem. Lál jsem mu, jenže moje spílání pokládá za součást hry a jeho energie se zdvojnásobila. Vrážel mi tlamou do ruky, šlapal mi po nohou... s nejvyšším vypětím fyzických i morálních sil jsme pytlík rozerval... a uvnitř...
    Uvnitř byl další pytlík!
    Tento druhý, finální pytlík byl z materiálu, z něhož vzduchoplavec Fosset vyrobil balón pro oblet zeměkoule. Zcela neporazitelný! Malý zázrakk, že se mi to nakonec podařilo.

    Bart se tedy lahůdek dočkal - byly to takové ty "jakoby morkové kosti", natvrdo spečené válečky s něčím od masa uvnitř.

    Ptáte se, proč jsem na něho nezařval, proč jsem ho nezahnal, proč jsem ho nevyhodil za plůtek?
    Mě ta jeho nedočkavost taky baví... Patří to k radosti dávání dárků, třebaže to nebyl dárek primárně pocházející ode mne.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI