2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
středa 5.2. 2003,
  • Sociálnědemokratický poslanecký klub uvažuje o tom, že navrhne Pavla Rychetského jako kandidáta do třetí prezidentské volby
  • Unie svobody odmítá Rychetského kandidaturu a navrhuje přímou volbu
  • Trvají nejasnosti kolem výstavby sportovní haly pro mistrovství světa v hokeji, které by se mělo konat příští rok v Praze, a firma Sazka se pře s firmou Quonex Real - obě se vzájemně obviňují, že za situaci může druhá strana
  • Šéf pražských tramvajáckých odborářů Antonín Dub říká, že stávka neskončila nezdarem, protože veřejnost nyní ví o situaci řidičů pražských tramvají
  • Asociace cestovních kanceláří osočila cestovku Fischer, že není pojištěná pro případ úpadku
  • Mluvčí Fischerovy kanceláře Věra Kudynová ujistila veřejnost, že Fischer prodloužil loňskou pojistku
  • Policie sebrala čtyři bachaře z věznice ve Vinařicích u Kladna, tato věznice je označována za nejvíce zkorumpovanou v celé republice
  • Byla obnovena železniční doprava se Slovenskem, kde skončila železničářská stávka
  • Soud s komunistickým funkcionářem Karlem Hoffmannem kvůli vlastizradě byl odročen, obhájce obvinil soudkyni z podjatosti
  • Počasí Praha: Vlhké, nadnulové počasí

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Ústava nepočítá s kontumačním vítězstvím
    Kdyby ústava počítala s kontumačním vítězstvím, měl by Václav Klaus velké šance na prezidentské křeslo: protivníci nejsou schopni usjednotit se na protikandidátovi a jsou toho tak neschopni, až z toho plyne - jistě krajně mylný dojem - že jsou totálně neschopni. Tento dojem je výraznější po dnešním jednání koaličních předáků. Jednu chvíli to vypadalo, že vysunou prorektora Univerzity Karlovy Pavla Klenera. Čímž by se zcela naplnila předpověď, že se dohodnou na někom v politice zcela neznámém, na politickém homunkulovi, kterého by pak vodili na drátkách a ukazovali, kam má pověsit věnec, pokud by ovšem homunkulus byl zvolen. Situace se zašmodrchala, když paní předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová dala najevo, že do podniku tak nejistého nemá chuť, a jejího příkladu následoval rektor UK Ivan Wilhelm. "Vládní koalice mě nepřesvědčila o své jednotě", řekl velmi diplomaticky. Příležitost k ironickému smečování nechám jiným - síť visí nedůstojně nízko, takže se komentářů tomuto výroku zdržím.

    Načež z lůna poslaneckého klubu se zrodil nápad vysunout do popředí Pavla Rychetského! Škoda, že se asi nedozvíme, která hlava pojala tento nápad - navrhnout Rychetského jako společného kandidáta koalice! Nový unionistický předseda Petr Mareš, jakmile se to dozvěděl, navrhl rovnou přejít k přímé volbě prezidenta. Což je jistě názor rozumný, ovšem předseda "strany která prohrála volby" do toho nemá skoro co mluvit. Jestli sociální demokraté Rychetského prosadí a třetí volba se konat bude, pak je skoro jisté, že se napijí poháru hořkosti potřetí. Třeba jim zachutnal. Lidi přece taky rádi pijí tonik.

    Před první volbou jsem napsal na tomto místě, že postoj k Petrovi Pithartovi je zkouška inteligence sociální demokracie. V té zkoušce neobstála - Zemanovi pohrobci šli za svým snem jak lumíci do zkázy. Je to škoda, Petr Pithart mohl být rozumný a přijatelný a přitom nikoli bezbarvý a nijaký prezident České republiky, ba si myslím, že jím stále ještě býti může. Takže zkouška inteligence nedopadla.

    Čeho je zkouškou preferování Rychetského? V této souvislosti se o inteligenci nedá mluvit, tohle se jeví býti čistým šílenstvím.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Teče v Praze Vltava?
    Příhoda je z pátku. Jel jsem tramvají číslo 4 z Anděla do centra. Nesl jsem tašku se spoustou věcí - chystal jsem se na cestu do Rakouska na tiskovou konferenci Olympusu. Tramvaj byla poloprázdná. Sedl jsem si tedy a čučel z okna.
    Proti mě seděl chlapík a pokukoval do novin zvaných Metro. Byl to chlapík typu, no, jak bych to řekl, prostě typu, na jaký si dávám majzla.
    "Jede tahle tramvaj na Karlovo náměstí?" zeptal se mě znenadání.
    Jeli jsme Lidickou ulicí. Tudy jezdí i sedmička, ta zahýbá doprava směrem na Výtoň.
    "Ano, čtyřka jede na Karlák."
    "Aha," řekl ten muž a koukl do novin. Pak vzhlédl.
    "Je dneska čtvrtek?"
    "Ne. Dneska je pátek."
    "Pátek třicátýho?"
    "Ne. Jednatřicátýho."
    Pak mi to všechno došlo, sebral jsem tašku, položil ji na klín, prostrčil ruce uchem a zaklesl prsty do sebe.
    Když to viděl, chlapík se pohroužil do studia novin Metro a už necek a já v klidu - s taškou v ruce - vystoupil na Karlově náměstí.
    Finta je prostinká. On by se mě ještě zeptal, jestli ta řeka se jmenuje Labe a jestli to na tom kopci jsou Hradčany nebo Vyšehrad a komplic by mi seknul tašku i s pyžamem a kartáčkem na zuby.
    Je to džunglička, to naše městečko!

    PSÍ PŘÍHODY: Svítá dříve, dříve chodíme ven
    Jsem ranní ptáče, nicméně vstávání do tmy nemám rád. Noční procházky s Bartem mi tolik nevadí, jako ranně - noční procházky. Ostatně,když se pozastavujeme nad tím, že naši předkové dřeli od slunka do slunka, nebylo to zas tak moc špatné živobytí! Byl bych rád, kdybych se mohl válet až do sluníčka (pokud se mu uráčí) a zase abych zalehl pod duchnu, jakmile zapadne.

    Dnešní ráno bylo poněkud napínavé. Moje počítačová výbava se nějak rozrostla, přesněji řečeno - přesunul jsem stolek se záložním počítačem a jeho tiskárna vyhřezla do sousední místnosti. Dveře bývají zavřené, nyní jsem je musel nechat otevřené. Nic proti tomu, až na to, že v té sousední místnosti, někdejším Míšině pokoji, spí Bart, spával tam, když Míša byla naživu a teď hlídá její prázdnou postel.
    Pes spí napůl ucha, to je známý fakt. Večer jsem se trochu obával, že Bart uslyší otevřenými dveřmi každé mé převalení po posteli a bude to pokládat za předzvěst vstávání a bude mě tahat z postele ve tři ráno.

    Nic takového se nestalo.
    Bart oddychoval a funěl a chrápal až do skutečného rána ranního, v sedm se přesunul do mého pokoje - ale respektoval dveře, třebaže byly otevřené, poctivě to obešel chodbou, a lehl si u dveří do chodby a čekal, až vstanu samovolně, pod tlakem vědomí pracovních povinností.
    Což není zas tak moc samovolné, jak dobře víte.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI