2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 2.12. 2002,
  • Miloš Zeman v neděli potvrdil, že nepůjde do prvního kola prezidentských voleb
  • Zeman se nezúčastní zasedání ústředního výboru ČSSD, na němž se bude rozhodovat o prezidentském kandidátovi a oznámil také, že odmítl Špidlovy návrhy, aby se už první volby zúčastnil
  • Pavel Rychetský řekl v televizi Prima, že reálnou šanci na zvolení prezidentem v prvním kole má Otakar Motejl
  • Náčelníkem generálního štábu se od neděle stal generál Pavel Štefka, oznámil při té příležitosti, že bude měnit mnoho vedoucích důstojníků
  • Poslanec Oldřich Vojíř (ODS) navrhuje, aby se počet členů Rady České televize rozšířil na padesát
  • Ministryně školství Petra Buzková oznámila, že AutoCont nebude státu účtovat penále za pozdržené platby za počítače v akci Internet do škol
  • Ministr obrany Jaroslav Tvrdík na slavnosti v Plzni děkoval vojákům sloužícím v zahraničních misích
  • Pražská organizace ODS bude podporovat Jana Zahradila při volbě předsedy strany
  • Jihočeská organizace ODS bude podporoval ve volbě do čela ODS Petra Nečase
  • V elektrárně v Temelíně byl plánovaně odstaven první jaderný blok
  • Primátor Pavel Bém rozsvítil na Staroměstském náměstí v Praze vánoční stromek
  • V sobotu se konala ve Slavkově rekonstrukce slavné Napoleonovy bitvy, zúčastnilo se jí 1300 bojovníků z 10 zemí
  • V neděli začal advent
  • Počasí Praha: Sobota pod mrakem, v neděli se to trochu vylepšilo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zadrží svornost vlády Zemanův pochod na Hrad?
    Miloš Zeman slibuje, že zasáhne coby Blanický rytíř, teprve až bude vlast skutečně v nebezpečí, až tedy skončí první volba prezidenta v totálním rozvalu. Jde za naplněním svého snu stát se českým Churchillem opravdu důsledně. Jen toho šlechtictví kdyby v něm bylo aspoň za mák! Korunu všemu nasadilo sociálně demokratické "vnitrostranické referendum". Místo dvou set tisíc se k urnám doloudalo sedmadvacet tisíc straníků a dali hlas především Milošovi Zemanovi - dostal jich skoro tolik, co ostatní dohromady. Jenže pořád je to jenom sedmadvacet tisíc, a výsledek je v rozporu s výsledky výzkumů veřejného mínění. Jestliže by tedy mínění takto nepatrné menšiny mělo zásadně zasáhnout do volby hlavy státu, bude to další pěkná absurdita spojená s prezidentskými volbami - jmenujme kupříkladu volby, kdy Václav Havel zvítězil o jediný hlas za situace, kdy Sládek byl vsazen do vězení a hned po volbách propuštěn, aniž mu bylo umožněno volit. Ve světě absurdit zůstaňme: pokud Miloš Zeman zůstane na svém blanickém stanovisku, sociální demokracie zřejmě nominuje na základě výsledku "referenda" Jaroslava Bureše. Tím by se přiblížila vize vítězství někoho absolutně neslaného a nemastného, nevonného a nesmrdutého, jakéhosi rytíře z Nevadic. Stále ještě Burešovo vítězství není pravděpodobné, ale dnes by už asi drsného novináře nenapadlo, že by se ho zeptal "pane Bureši, jak vás mohlo napadnout, že byste se mohl stát prezidentem republiky po T.G.Masarykovi, Edvardovi Benešovi a Václavovi Havlovi". Taková je logika politiky a je to i potvrzení zásady, že každý nesmysl má minimálně jeden rozumný důvod. Bouchne vláda do stolu?

    Pořád ještě existuje možnost, že se vládní trojkoala usebere a rázně řekne - stavíme jako společného vládního kandidáta Otakara Motejla, čert vezmi pseudoreferenda, čert vezmi stranické zájmy, jde nám o kejhák (a to Špidlově vládě jde). Rázné koncepční tahy sice nejsou silnou stránkou Špidlovy vlády, ale pud sebezáchovy by ji mohl k takové novince dotlačit. Pro sociální demokracii by to bylo východisko z nouze - pryč od výsledků "referenda" - kdyby celá vládní koalice postavila svého společného kandidáta s tím, že Zeman a Bureš jsou pro koaliční partnery nepřijatelní.

    Pokud by se tak stalo, mohl by Otakar Motejl skutečně realizovat myšlenku nadstranického prezidenta. Václav Havel se jí držel proklamativně, nikoli slovy, a svou neschopností udržet kontakt s hlavními politickými proudy zůstal svému úřadu mnoho dlužen. Otakar Motejl by mohl tento dluh rychle naradit - a zřejmě proto má, coby kandidát s potenciálem tajícím jak sněhová koule v pekle - takovou podporu médií.

    Momentálně je však pravděpodobnější, že z politické tahanice vzejde prezident navýsost stranický. Navykli jsme si vnímat "nadstranického prezidenta" jako pozitivní hodnotu - aniž jsme ho v praxi poznali. Stranického prezidenta se tudíž bojíme jako neznámého strašáka. Třeba bychom se od něho dočkali pozitivního překvapení - třebas v podobě vyvětrání zatuchlého ovzduší předstírání něčeho, co nikdy nebylo.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Filmová klišé opět na scéně
    Pamětníci dávných časů Neviditelného psa si možná vzpomenou na filmovou rubriku Hnidopich (skvělý Sid Páral) - a zde vyšel překlad Filmových klišé. Na Klišé jsem si vzpomněl v sobotu v biografu. Byl jsem s kamarády na thrilleru - dá se říci - Poslední loupež s Gene Hackmanem v hlavní roli. Je to bezva zábava, doporučuji. A ta Klišé?

    To co Sid přeložil je seznam různých nesmyslů které se ve filmu objevují s důsledností lepší věci hodnou. Na příklad že při zastavování autu vždycky zakvílí gumy, i když zastavuje na písku nebo na trávě. Atd.

    V tomhle filmu jsem si vybavil "klišé se zlatem" - v našem seznamu ho nemáme a přece se tolikrát vyskytuje! Kolikrát jsme viděli, jak někdo běží s kufrem plným zlata, jak má někdo po kapsách zlaté cihly... Tady je zlatá cihla v kapse taky, a pak je zde moc hezký detail, kdy Gene Hackman nastupuje do náklaďáčku s korbou naplněnou zlatem - a auto se pod vahou jeho těla, když došlápne na stupačku, pěkně zhoupne... Přitom zlato je tak děsně těžké, že - jak si kdosi z kamarádů vzpomněl - byla soutěž, že si může zlatou cihlu nechat, pokud ji uchopí prsty a zvedne... Nikdo to nedokáže!

    Pak je taky hezké klišé "střelba na ulici": zde tedy v přístavu, střelba jak o Božím těle a nevzbudí to žádnou pozornost, nikdo nezavolá policajty, prostě - zlodějové po sobě střílí a jeden vyhraje. Hádejte kdo.

    No a to poslední klišé: ve filmu už je dovoleno krást a vraždit, je to činnost navýsost sympatická, pokud se to dělá šikovně, a pokud zloděje hraje milý Gene Hackman, který se dovede tak mile usmívat.

    PSÍ PŘÍHODY: Mocné puzení
    Po těch létech soužití s Bartem jsem si v sobě vypěstoval doslova animální instinkty. Stal jsem se zvířetem, ano, stal jsem se psem - a čtu v knize přírody skoro tak dobře, jako Bart. Mám sice nohem horší čich (Darinu s Fanynkou nezvětřím na půl kilometru, což on dokáže bez problému), ale asi mám pozornější zrak a nedostatky čichu tedy kompenzuji.

    Takže popíši situaci: pohybujeme se spolu v území za plotem zahrady hotelu Mövenpick, kam se málo kdo pouští, protože je to tam nevlídné, dá se říci i docela odporné. Ve vegetační sezóně sem není vidět z cesty, teď ano, protože listí leží na zemi a hnije.
    Mezi keři vidím slečnu. Jde, stoupá do mírného kopečka, míří pod lanovku a jde k hotelu. Bart ji nevidí a čmuchá kolem sebe. Já ji vidím a klasifikuji ji jako "dámu se psem". Lidi kteří jdou se psem totiž chodí jinak než lidi bez psa, a to i v tom případě, kdy nemají psa na vodítku.

    Barta jsem přivolal a připnul na vodítko. Holomek s e hned rozhlíží: Kde je ten pes? Kde je ten pes? Je jedlý? kaž mi ho, já ho sežeru!

    Klid, Barte, žádné pojídání jedlých psů nebude, krotím ho a jdeme po svých.
    Vyjdeme na vyhlídkovou cestu a taky jdeme pod lanovku a nahoru k hotelu. Vracíme se domů. A za zlomem terénu v nevelké vzdálenosti spatřím tu slečnu: jde sama , tedy bez psa! Divím se, že jsem se mohl tak seknout v odhadu - ona jde bez psa!
    Chudák Bart, kvůli mému pomýlení musel...
    Ale ne, nepomýlil jsem se... Za chvilku se vynořil ze křoví ten nejjedlejší představitelný pes, tedy velký, černý a velmi chlupatý. Takže to vodítko bylo plně na místě.
    Slečna psa taky připnula a pak šli deset minut před námi a Bartovo vodítko bylo našponované a dalo se na něj drnkat. Marně jsem ho upozorňoval na významné objekty, jistě že hojně pokropené, na patníky, trsy trávy, osamělé kameny... Vodítko, jako přímka, neúprosně ukazovalo na jedlého psa, a když pak slečna se psem uhnula, vodítko se stáčelo jako magnetická střelka.
    Mocné to puzení.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI