2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
úterý 19.11. 2002,
  • Vláda odmítla smlouvu o zakoupení stíhaček Gripen, uzavřenou vládou Miloše Zemana
  • Bělorusko se zúčastní přes všechna předchozí prohlášení summitu NATO, zastupovat ho bude jeho velvyslanec při NATO
  • Ukrajinský prezident Leonid Kučma požádal o vízum
  • Česká republika nabídne na summitu 14 příspěvků ke společné obraně, na př. vytvoření mobilní protichemické, protibiologické a protiradiační ochrany
  • Rada České televize neodvolala generálního ředitele Jiřího Balvína, z 13 přítomných hlasoval pro odvolání 9 a bylo třeba 10 hlasů
  • Podle posledních průzkumů STEM v preferencích vede ODS před ČSSD, Unie se propadla na 3,7%
  • Metro v Praze, linka C, jezdí už po celé trase
  • V pražském hotelu Olympik se z podnětu KSČM pořádá mezinárodní konference k aktuálním otázkám architektury evropské bezpečnosti s cílem aktivizovat mírové hnutí na evropském kontinentě. Účastní se celkem 33 komunistických evropských stran a Evropské mírové hnutí.
  • Počasí Praha: Zima, mrholivo, podzim se vrátil

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nevinné děti by potřebovaly napráskat
    Trestní odpovědnost mládeže pod patnáct let? Vláda tomu řekla dnes svoje "ne". Takže budeme i nadále pohlížet na čtrnáctileté zloděje, lupiče a rváče jako na nevědomá skotačící děcka. I když si nemyslím, že více kriminálů znamená automaticky více bezpečí. Je to začarovaný kruh. Kdepak asi začal? Asi tenkrát, když pádná otcovská pravice, případně vyzbrojená rákoskou, vyšla z módy. Dobře umístěný pohlavek ve správně načasovanou chvíli mohl - po mnoha letech - ušetřit jednu vězeňskou celu, aby zůstala prázdná. Opravdu, vyšlo to z módy... Když po sobě tyhle řádky čtu, připadám si jako zarputilý žlučovitý kmet hrozící ručkou zchromlou revmatismem. Takže skončím vlídněji - trestání dětí vyšlo z módy, zločinnost dětí přišla do módy. Docela přirozeně, jako že se zeměkoule točí. Jo... a včera jsem si všiml prvních zabedněných výkladních skříní v centru Prahy. Taky řešení - bednění místo včasného pohlavku...

    Mimochodem, postřeh z pondělního odpoledne: Praha je skoro ylidněná, po ulicích se dá jezdit, v tramvajích není narváno. Neměl by se ten sumít prodloužit?

    RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání u kasy v sámošce aneb Sůzin hlas
    Tohle bylo neobyčejné setkání... dokonce s kasírem v sámošce! Stalo se to minulý čtvrtek, kdy v poleddne vylezlo sluníčko a řekl jsem si, že trochu provětrám sebe a Sůzu, moji motorku Suzuki. Na chvilku mi dokonce zatrnulo - Sůza enchtěla nastartovat a už jsem si myslel, že máme v garáži geopatogenní motofobní zónu, protože Davidův Blejd den před tím taky nechtěl nastartovat. Nakonec ale chytla, a udělal jsem maličký okruh směr Jinonice - Ořech - Rudná a zpátky. Do motocyklových análů jsem nevepsal žádnou smělou výpravu.
    Na zpátečné cestě jsem se zastavil na okraji Prahy v sámošce, abych si koupil chleba a kus sejra. Představoval jsem si: vlítnu dovnitř, popadnu cleba a sejra, zaplatím a vypadnu.
    No ale: dvě kasy, přede mnou baba s nabitým vozejkem, přešel jsem k druhé kase, tím jsem porušil příkaz nikdy nevstoupíš do druhé fronty, protože baba s plným vozejkem byla najednou odbavená a v mé frontě se to nějak zaseklo a koukám, v kase nesedí kasírka ale kasír. Mladý chlapík, sympatický, s bradkou.
    Konečnějsem se k němu dostal. Kouknul na mě, na moji bundu, kožeˇbnáky a červenou arai přilbu pod paží.
    "Je zima na motorku, co?"
    Vysvětlil jsem mu, že nosím kukličku na hlavu a pod gatěmi že mám jégrovky a na kolenou nákoleníky s polštářkem. Chtěl vědět, jakou mám motorku. Když jsem mu řekl, že silniční, bylo vidět, že je spokojený.
    "Já mám rád harleye... A lezou mi krkem ty japonský motorky, co si hrajou na harleye. Jakej má obsah?"
    Řekl jsem mu to.
    Potěšil jsem ho.
    "Dvanáct set... Až pojedete, myslíte, že ji uslyším?"
    "Určitě," slíbil jsem. o už jsem sbíral drobné do kapsy. Na mé místo nastupovala další baba s vozejkem.
    Rozloučil jsem se a odešel. Venku jsem uložil chleba a sejra do schránky. Nasedl jsem, nastartoval a udělal maličké kolo, abych se vrátil před vchod do sámošky. Tam jsem zabral za plyn a trochu to voroštoval. Dveřmi nebylo ke kase vidět, ale ten Sůzin hlas musel kasír tam uvnitř sámošky slyšet. Oba, já i Sůza, jsme mu popřáli toho nejburácivějšího harleye, a odjeli jsme.

    PSÍ PŘÍHODY: Spavost a nespavost
    V noci jsem nemohl spát. To se o Bartovi říct nedá. Tedy, neměl bych to takhle veřejně proklamovat. Snad si to mohu dovolit v těchto dnech, kdy je venku policajtů víc než psů, jak se říká, a snad víc než zlodějů.
    Večer jsem si dal dva koflíky müssli s jogurtem, a - málo platné, je to takový beton do žaludku, ve čtvrt na tři jsem se probudil a ne a ne usnout. Nakonec jsem po půlhodině vstal, odešel do koupelny a vytáhl ze skříňky prášek na spaní.
    A Bart?
    Ten zařezával, jako kdyby... byly tři čtvrti na tři.
    Škoda, že nespavost nejde nějak sdílet.
    Rád bych spal aspoň trochu tak důkladně a tak kdykoli a tak kdekoli jako Bart, a on by mohl ponocovat tak trochu jako já - a hlídat barák.
    Sdílet to nelze.
    Bart spal, dokonce tak trochu hlavou dolů: makovice se mu sesmekla z pelechu a ležel s ohrnutým uchem, hubu na koberci. Vůbec mu to nevadilo.
    Ten psí život není někdy k zahození, obzvlášť v noci.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI