2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pondělí 18.11. 2002,
  • 200 anarchistů v neděli demonstrovalo v Praze proti chystanému zasedání NATO, protestující šli z Albertova až na Jungmannovo náměstí
  • V neděli se v Praze na Národní třídě konala vzpomínková slavnost, připomínající události ze 17. listopadu 1989
  • V Ruzyni se vzpomínalo na 17. listopad 1939, tehdy nacisté popravili devět členů svazu vysokoškolského studentstva
  • Tisícovka policistů se v neděli přesouvala z Moravy do Prahy, kde posílí bezpečnostní síly
  • V Jihlavě sněmovala "pravicová platforma US-DEU" a žádala odchod strany z vlády
  • Dva plynové kotle budou od neděle ohřívat byty v Hradci Králové, postižené nedávnou havárií teplárny v Opatovicích
  • Ředitel ČT Jiří Balvín obvinil předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka z ovlivňování médií
  • O odvolání Jiřího Balvína bude v pondělí jednat Rada České televize
  • Počasí Praha: V sobotu jakž takž, večer se oteplilo a v neděli bylo vysloveně teplo i se sluníčkem

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čeká nás horký týden
    První demonstraci anarchistů máme za sebou - byla poklidná, demonstranti šli v neděli od Albertova přes Národní třídu na Jungmannovo náměstí. Minuli se s oficiálním kladení věnců na místě, kde 17. listopadu 1989 zbušili policisté studenty v dobré víře, že komunistický režim chrání a přitom mu kopali hrob. No a následovníci tehdejších studentů by chtěli cosi takového jako bylo u nás před 17. listopadem 1989 vytvořit.

    Samozřejmě že by proti takovému osočení protestovali. Jenže mladí komunisté v třicátých i čtyřicátých létech by taky protestovali, kdyby jim někdo předestřel perspektivu koncentráků, zavřených hranic, cenzury, buzerace a obecného útlaku. I oni chtěli "lepší demokracii", i oni chtěli napravovat pořádky, trestat zlotřilce, kompenzovat ublížené.
    Je to nekonečný proces, kruh, nikdy to nebude jiné.
    Popřál bych nám všem pro příští týden zachování chladné hlavy. Demonstrace budou, a bylo by to smutné a špatné, kdyby nebyly. Co by to bylo za uhnípanou a uprděnou mládež, kdyby nevytáhla do ulic? Policajti budou všude, kam oko dohlédne. Co by to bylo za vládu, kdyby nepostavila policajty? A občané budou mít vztek, protože nesnesitelný život v Praze bude ještě horší.

    Myslím si, že po summitu bude příležitost, aby se občané ozvali proti tomu, jak magistrát tak zvaně řešení dopravní situaci hlavního města. Dejme tomu, že po povodni a před summitem jsou určitá opatření nutná. Ale pokud by měla tato nechutná a ponižující buzerace trvat dál, až panstvo odtáhne, půl roku po povodni, pak se myslím, že i my věkově zralí bychom si měli vzít příklad z mládeže a vytáhnout do ulic. Tak zvaná "dopravní omezení" jsou čistou buzerací ze strany magistrátu a státu: ti kdo o nich rozhodují mají sami výjimky a majáčky a neřídí se jimi. Stát nemá na plynulé dopravě zájem, protože výše zdanění benzínu mu přivádí do kapsy stamilióny, a čím víc se mrhá benzínem, tím líp pro státní kasu.
    Dejme těm padouchům ještě týden.

    Doporučení pro pořadatele summitu:
    Prezident Václav Havel osobně rozsvítil na dálku (mobilem) neonové růžové srdce nad Pražským hradem. Návštěvníkům Prahy, kteří se chystají na summit NATO, ať už to jsou hlavy států, doprovod, novináři či další činovníci, by se mělo dáti varování, že středisko prodejné lásky, nevěstinec neboli hampýz neboli bordel není tam, kde září do noci růžové srdce, nýbrž v Perlové ulici nebo v Holešovické tržnici. Jinak by mohlo dojít k fatálním omylům, kdyby se neonem pomýlení a nalákaní náruuživci domáhali vstupu přes Matyášovu bránu a kordony vojáků a bodyguardů. Pomohl by nějaký vkusný letáček, brožurka nebo mapa se šipkami, poukazující na skutečné hampýzy.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem obšťastnil tři Číňanky
    Koncem týdne jsem zaskočil na oběd se synem - do čínské restaurace Perla Orientu ve Veletržní ulici. Je to výborný podnik, skvěle se tam vaří, je to Čína se vším všudy a o hosty se tam starají tři Číňanky, jak uvedeno v titulku mého povídání. Objednali jsme si dvě jídla, jedno pálivé, jedno sladké (kuře v citronovém těstíčku, to já moc rád), k tomu matonku a nealkoholické pivo. Vše bylo skvělé. Navrch jsme si dali presíčko v mlékem a následovalo placení.

    Perla Orientu je řádná čínská restaurace - a jako pozornost podniku, podle čínské tradice, vám dají kalíšek rýžového vína. Je to tak asi náprstek, co se objemu týče. Víno je sladké, voňavé. Právě jsem se chystal víno do sebe kopnout, když mě David upozornil:
    "Podívej se na dno kalíšku. Je tam hanbatý obrázek."
    Nechápal jsem, co tím myslí. Kalíšek vypadal velmi čínsky, byl z porcelánu, zdobený orientálními ornamenty. Na dně ale skutečně něco bylo. Nasadil jsem si čtecí brejle a koukám, vážně - byl tam kulatý obrázek, fotka, a na té fotce rozcapená ženská na kanapi! Obrázek byl ale poněkud nejasný a nakláněl jsem tedy kalíšek, aby světlo pořádně dopadlo na dno...
    Nakláněl, až naklonil, a to sladké rýžové víno jsem si vylil na kalhoty. Tři Číňanky to všechno pozorovaly a chichotaly se. Odešel jsem na záchod a polité kalhoty si frotýroval studenou vodou - a když jsem vyšel ven a Číňanky spatřily nosatého bílého ďábla s flekem na nohavici, byly v sedmém nebi štěstím.
    Tak se vskutku stalo, že moje smyslnost obšťastnila tři Číňanky.

    PSÍ PŘÍHODY: Příliš vzdálený kocour
    Bafrt je na fotce máznutý, byla tma atd., viz obvyklé foto-výmluvy. Kocour sedí vpravo nahoře.
    Kocouří drzost dosahuje takových rozměrů, že už hraničí s vrcholem - jak říkával za dávných časů podplukovník Sokol. Zatím jsou drzí jen normálně, úměrně své povaze. To znamená, že vysedávají na zídce oddělující náš pozemek od sousedovic pozemku, a to na té části zídky, která je oddělena od zbytku zahrady vnitřním plotem. Ráno Bart toužebně vysedává u branky ve vnitřním plotem. Doufá, že jednoho dne ji zapomenu zavřít, že si toho kocour nevšimne, že nebude dávat pozor, že se Bartovi podaří překonat šestimetrovou vzdálenost... a pak nastane Velký Den Konečného Zúčtování.

    To je jen touha. Ovšem dnes, jak řečeno, drzost se přiblížila vrcholu.
    Kocour se totiž usadil na pergole nad schůdky, po nichž se k našemu domu přichází, tedy plně v té části zahrady, která je pod stoprocentní správou a kontrolou našeho Barta!
    Bart si toho všiml a civěl a pokusil se vyskočit do dvouapůlmetrové výšky. Tak daleko ale by nevyskočil snad ani sousedovic pudl Arísek, když byl ve svém nejlepším skákacím věku. Kocour shlížel na běsnícího Barta s typickým kocouřím sarkastickým úšklebkem a když se pokochal jeho bezmocností, přešel po pergole a využil jednoho neobratného skoku a elegantně seskočil, protáhl se plotem a odešel vyprávět o svém triumfu ostatním kocourům.
    Mimochodem, Bart během obléhání pergoly nezaštěkal. On není štěkací typ.
    Tím hůř pro kocoura, který by se dostal se svou drzostí za vrchol.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI