Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: pátek 1.6.2001
  • Jan Kavan upozornil, že spor o pozemky v oblasti Kasárna na česko - slovenské hranici by mohl skončit u mezinárodního soudu
  • Javier Solana pokračuje v jednání v Praze a dnes jednal v prezidentem a ministrem zahraničí o evropské obraně
  • Cyril Svoboda se písemně omluvil Miroslavovi Kalouskovi, avšak bývalý náměstek ministra obrany, odpovědný za ekonomiku rezortu, prohlásil, že omluva mu nestačí
  • Odboráři z rezortu dopravy vyhrožují ministrovi Schlinghovi, že podniknou nátlakové akce, pokud ministerstvo nezjednoduší přezkušovací testy pro profesionály (v testech je například odhad rychlosti bočního větru)
  • Britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab oficiálně předalo nabídku stíhaček Gripen - ve výběrovém řízení zůstalo samo
  • Soudní orgány poněkud ustoupili v "kauze Hučín" - konkrétně ve věci obnovy procesu z 80. let
  • V republice vzrostly platy, nejvíc v oboru bankovnictví a pojišťovnictví...
  • Počasí Praha: Proměnlivé počasí s občasným slejvákem, vcelku chladno
    Brno:    Lubomír Střítecký
    Žilina:    Miroslav Drkoš

Pranostika na 1. června, Fortunáta:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)



Z deníčku Moby Dicka:

Pátek 1. června 2001
Odpoledne začíná odborová oslava MDD. Děti zaměstnanců i s rodiči zajedou parníkem do ZOO, na jehož návštěvu je vyčleněno celých 15 minut. Poté zavítají do ARZu na disco pod širým nebem s opékáním klobás na lávovém grilu. Dur Durak tam pořádá střelecké soutěže. Vítězům rozdá čáp marabu bonboniéry - po vánočním setkání s podnikovými důchodci ještě nějaké zbyly.


Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde

ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jak je to s analyzírováním Svobodné Evropy
Na začátku týdne jsem se dozvěděl, že Petr Štěpánek a Petr Žantovský z "velké televizní rady" (to je ta, která se stará o licence) mají prsty v zadání analýzy nestrannosti českého vysílání Svobodné Evropy. Člověk který mi to sdělil vyslovil domněnku, že cílem je šikana Svobodky s konečným cílem jejího zastavení. Nechtělo se mi tomu věřit. Pak tuto zprávu zveřejnila Petruška Šustrová v Lidových novinách - a fakticky opakovala to, čemu jsem nechtěl uvěřit já.

No a dnes v rubrice Diskuse na str. 15 Lidových novinách píše zmíněný Petr Žantovský:
Jako obvykle se Petruška Šustrová ve svém odhadu okolností a souvislostí událostí mýlí, začíná svůj článek. Aha, pomyslel jsem si, Šustrová naletěla, uvěřila takovému nesmyslu, že by "velká rada" lustrovala Svobodnou Evropu..
Čtu dál a dozvídám se, že můj informátor měl pravdu a Šustrová měla pravdu! Žantovský ovšem dovozuje, že Rada dostala "podněty od občanů", aby dokonce - vstaňte a čepici přitiskněte ke švu nohavice - podnět (rozumím tomu, že udání) poslala senátorka Ondrová. Takže ten úvod, to byl jen rutinní pokus o urážku oponenta. Tak se to v Hulvátově děje běžně.
Takže začala akce podle mustru "co se nám nehodí do krámu, na to pošleme kontrolu". Bohužel se prokazuje pravdivost mé prognózy, že po veřejnoprávní televizi přijde na řadu veřejnoprávní rozhlas: není přece možné, aby v něm vystupovaly osobnosti, aby v něm zněly názory, nota bene názory z vlastní hlavy!
Já si opravdu nemyslím, že politický hlavní proud dokáže dostat vysílaná média do chomoutu. Úplně se to přece nepodařilo ani bolševikovi, dostat bezezbytku média do chomoutu. Ale udělat z nich suchopár, to dokáže. V televizi se mu to už daří, v rozhlase to půjde pomaleji. Ale přece jen si myslím, že pokud někdo pomýšlí na zrušení Svobodné Evropy, bude na Václavském náměstí zase veselo. To půjdu i já, ne jako "nestranný pozorovatel" a novinář jako doposud, ale jako demonstrant.

Aston



RODINA A PŘÁTELÉ: Báječné představení v Divadle v Dlouhé
Byli jsme na Soudných sestrách Terry Pratchetta. Doslova královská zábava! Terry Pratchett je autor románového cyklu o Zeměploše a jistě patří k nejoblíbenějším anglosaským autorům dneška. Nedávno byl na návštěvě v Praze, už po několikáté, a zúčastnil se premiéry své hry Soudné sestry v Divadle v Dlouhé. Po premiéře prohlásil, že je to nejlepší představení této hry - včetně představení doma - které viděl.

Tohle není rubrika pro divadelní recenze a ušetřím vás tedy rozkladů o tom, co je anglosaský humor střihnutý crazzy komedií - zmíním se jen, že svůj velký díl na úspěchu má i překladatel Honza Kantůrek. A samozřejmě režisérka Hana Burešová a dramarurg Štěpán Otčenášek a výtvarnice Samiha Malehová a... všichni.

Spíš se zmíním o představení samém. Vlasta Talaš, český Pratchettův nakladatel, mě připravoval na to, že je to ohromná sranda a že lidi řvou smíchy a tleskají jak o život.... Byl jsem skeptický, život mě naučil...
A ona to je pravda!

Naposledy jsem slyšel publikum se tak smát dávno za totáče, když Bolek Polívka s Borisem Hybnerem a Ctiradem Turbou měli představení v cirkusovém stanu na Císařské louce - však taky bolševik představení v zápětí zakázal... Přitom je to divadelní hra upředená z nespočetných narážek a parodií na Shakespearova dramata - dokonce Mistr sám osobně se stane postavou té hry. Anglický divák má shakespearovské reálie vecpané do hlavy od školství, ale náš divák? No a vida, chytal se a řičel smíchem.

Představení má jednu jedinou vadu - v Divadle v Dlouhé ho dávají jen dvakrát měsíčně. Snad by se to na podzim mohlo zlepšit a vřele doporučuji, abyste si ho ohlídali. Pokud se rádi zasmějete na výborné komedii.


PSÍ PŘÍHODY: Marný pokus o výchovu pánů
Když odcházím já nebo Míša z domova, je Bart bez nálady. Když odcházíme oba, propadá beznaději. Každý chlup na jeho ne zrovna malém těle vyjadřuje zoufalství. Víme, že se při odchodu nemají dělat se psem ciráty. Prostě jdeme pryč a hotovo, žádné loučení, hlazení, hýčkání a ujišťování "Však my zase přijdem." Je fakt, že mi to nedá a že mu vždycky řeknu "Ahoj Barte," ale snažím se o nulovou emoci v hlase.

Bart je stoprocentní emoce, zvaná zoufalství.
Naštěstí trpí mlčky. Nevyje, nekvílí, neštěká, jeho tragedie se odvíjí v tichu, jako by na dně kaňonu tak hlubokého, že na dno nedopadá slunce.

Dnes jsme s Míšou odcházeli. Vyprovázel nás ke brance... ale nedošel až k ní. Usedl u schůdků asi deset metrů od branky, usedl na to místo, kam mu velím si sednout, když vjíždím na pozemek autem: "Sedni a zůstaň," kážu přísně a on sedí a zůstane, dokud mu neřeknu "volno". Tak má být.

Dnes si na to místo sedl bez povelu. Seděl vzorně, právě tak, jak mají psi sedět, tlapy u sebe, hruď vypnutou. Žádné válení po kejtě, jak to mívají právě rottweileři v oblibě! Mohl by být bez prodlení vyfocen do učebnice Vychováváme rottweilera.

Je mi jasné, co to mělo znamenat:
Vy byste opustili psa, který tak vzorně sedí?
Baže, Barte. My tě opustíme, i když tak vzorně sedíš.
Ale možná, že se vrátíme o pět minut dřív, než bychom se vrátili, kdybys seděl stranou, na kejtě.


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.