Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: středa 18.4.2001
  • Zeman vystoupil na tiskové konferenci k příležitosti jednoho tisíce dnů vlády menšinové sociálnědemokratické vlády a sdělil, že země je v lepším stavu, než jakou ji vláda převzala, přičemž lituje, že se nepodařilo vyčistit ruce, pořádně vybírat daně a uskutečnit justiční reformu
  • Jan Kavan nazval návrh Unie na "výměnu" volného pohybu pracovních sil za zákaz prodeje půdy cizincům jako "nevýhodný handl", který je navíc neuskutečnitelný
  • Místopředseda ODA Michael Žantovský trvá na tom, že ministr zemědělství Jan Fencl nesmí tajit, kam se vyváží státem dotované české hovězí, podle jeho informací je to do Běloruska
  • Jediné, co Fencl dosud řekl, je, že "šlo to daleko a po vodě a šlo to blízko a po železnici
  • Vladimír Železný byl v úterý u třetího, tentokrát šestihodinového výslechu na policii
  • Petr Mach odmítl nastoupit trest s odvoláním na zdravotní stav, advokát veřejně nesdělil, co bývalému prezidentovi Sparty je
  • Zkoušky Temelína budou pokračovat postupným zvyšováním výkonu na 55 procent kapacity
  • Historickým městem roku 2000 se stala letos Litomyšl
  • Policie musela propustit pro nedostatek důkazů čtyři Ukrajince, podezřelé z organizování mafiánských aktivit
  • Velikonoce byly pokud jde o dopravní nehody druhé nejhorší za posledních deset let
  • Počasí Praha: Zima, déšť, liják, hnus
    Brno: povětšinou zataženo, chladno, odpoledne trošku sluníčka    Lubomír Střítecký
    Orlické Hory: Ráno mrazivo, dopoledne se vyjasnilo a odpoledne pěkně hřálo    Petr Kroul
    Žilina: dnes sa slniečko dosť otužovalo, keď vyliezlo do tej zimy    Miroslav Drkoš

Pranostika na duben:
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)


Z deníčku Moby Dicka

Středa 18. dubna 2001
Byla vyhlášena třetí vlna liberalizace. (Vloni se říkalo "zeštíhlování".) Kdo ze zaměstnanců odejde dobrovolně už do konce měsíce, dostane navíc k odstupnému ještě velikonočního zajíčka z mléčné čokolády. Já raději hořkou.



ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tisíc dnů sociálnědemokratické vlády
Že to ale uteklo - tisíc dnů! Přiznám se, že jsem onoho prvního dne hleděl do budoucna s nejčernějšími obavami a že jsem příjemně překvapen, že se obavy plně nenaplnily. Ekonomika šla bezesporu nahoru - i když za cenu zadlužení. Je asi brzy na posouzení, jakého druhu je to zadlužení. Některá zadlužení slouží k rozumné investici, jiná k prožrání. Přejme si, aby se toto zadlužení dalo počítat do první kategorie, i když mám své pochybnosti. Z poslední doby připomenu skvělý kousek Vladimíra Špidly - na snížení nezaměstnanosti reagoval nápadem, že se zvýší podpora v nezaměstnanosti. Tedy - skvělý prostředek, jak nezaměstnanost zase zvýšit.

V těchto dnech se bilancuje ještě něco jiného - kuponová privatizace. Blíží se okamžik, kdy se přestane obchodovat se stovkami akciových titulů a mnohé kuponové knížky nebudou mít cenu papíru z nichž jsou zhotoveny. Můj kolega a přítel Jiří Franěk má na toto téma úvahu v úterním Právu pod titulkem Výprodej iluzí. Pravého, tedy ve smyslu skutečného politika charakterizuje jako "obchodníka s iluzemi".
Myslím, že chápu co tím chtěl říci - užil bych ale jiného slova. Nejde o iluze, ale o naděje. V podstatě jde o totéž, protože prakticky žádná naděje se nenaplní stoprocentně a stává se tudíž iluzí. Ale málokterý politik, nevyjímaje Fraňkem citovaného Klause, nebo Miloše Zemana, abych si přisolil já, předkládá vědomě iluze, tedy klamy. Vždycky jde o naděje. Kuponová privatizace, to byla velká naděje v rychlou a elegantní transformaci, té jsem podlehl kupříkladu já. Akce čisté ruce, to byla naděje na očistu veřejné správy, té podlehli mnozí voliči a dali hlasy sociálním demokratům. No a dnes se naděje propadly do iluzivna. Kuponové knížky šmahem nemají žádnou cenu, a Kavanovo ministerstvo čachruje s Českým domem.
Byl by to zajímavý úkol pro historika -analytika: zkoumat roli naděje v dějinách. Naděje, tato skvělá vlastnost vyhrazená jenom lidem, stála u zrodu nejednoho historického debaklu, ba zločinu.
Konstatujme tedy, že Zemanova vláda debaklem není. A to dává jakousi naději do budoucna...



RODINA A PŘÁTELÉ: Cože? Řekněte to ještě jednou!
Onehdy jsem byl na lékařské prohlídce u naší milé paní doktorky a kamarádky Káťi. Řepa je proti mě kripl a kdyby byla Machem, nemohla by do basy. Jenom ty uši... Stěžoval jsem si Kátě, že mi šumí v uších a někdy to tam zní jako cvrčkovo fidlání. Poslala mě tedy ke specialistovi. Moje žena Míša mi prorokovala, že si mě tam nechají na pozorování a eventuálně mi amputují uši, protože jsem hluchej. To je totiž náš trvalý zdroj neshod: Míša poslouchá televizi ztlumenou a já jí už třicet let marně vysvětluju, že toto není ta metoda, jak způsobit návrat němého filmu. A když naopak já nastavím reprodukci zvuku na úroveň slyšitelnosti, Míša mi klne, že bedna řve a že musím bejt hluchej.

Sluch se měří tak, že vás sestřička posadí do kukaně a vrazí vám do ruky spínač. Na uších máte sluchátka a jakmile - postupně - v jednom a pak v druhém uchu zaslechnete tón, stisknete knoflík.
Tak jsem tedy tisknul jak nejlíp jsem uměl - napadlo mě, že by se dalo švindlovat, protože oknem jsem na sestřičku viděl a mohl ji pozorovat, kdy zapíná ten zvuk. Ale opravdu jsem nešvindloval a paní doktorka mi pak velebila sluch: "Ve vašem věku" pravila, "byste měl být někde tady..."
A ukázala asi milimetr pod křivku namalovanou na zkušebním papíru.
No jo, ale v těch uších mi šumí.
"To je od páteře," pravila paní doktorka. "Že vy vysedáváte u počítače?"
Připustil jsem, že během dne, pravda, sem tam k počítači usednu. Čekal jsem pointu jako v tom vtipu o námořníkovi co měl pětadvacet dětí a řekne mi "to nešmíš".
Neřekla. Zato řekla:
"Buďte rád, že vám jenom šumí v uších."
Měl jsem si přiložit k uchu dlaňa říct: "Cože?"
Ale to mě napadlo až teď, když sedím u počítače a šumí mi v uších.


PSÍ PŘÍHODY: Náramná událost sezóny
Jednou za čas, dejme tomu - za uherský rok - si někdo splete cestu a pokusí se autem projet to, čemu říkáme Věneček, pěšinu vedoucí od hotelu Blaženka klikatě mezi zahrádkami až k zimnímu stadionu Nikolajka. Naposledy se to stalo dnes o půl páté ráno. Probudilo mě túrování automobilového motoru. Nejdřív mě napadlo, že nám někdo krade auto, ale Bart spal spánkem spravedlivých a on by jistě poznal, že nám někdo krade auto. Chvilku jsem túrování poslouchal a pak to přestalo a já usnul.

Ráno jsem se šel s Bartem podívat, jak to s autem dopadlo: dopadlo to nejblběji, jak dosud auta dopadla. Řidič se dostal vůbec nejdál v soutěsce mezi plotem zahrádkářské kolonie a zábradlím. Musel z auta vylézt oknem. Nejspíš byl jak dělo. Lidi pochopitelně chodí buď přímo přes to auto (zvláště pak lidi kolem deseti let věku svého), anebo podlézají zábradlí a soukají se podél podezdívky - silně nadávajíce.

Snažil jsem se Barta na tu poutavou podívanou upozornit.
"Podívej, Barte, zapasované auto! A koukej, jsou kolem něho policajti. A poslouchej, jak ta ženská dobře nadává..."
Nadávala kvalitně, a s jakýmsi obdivem. Taky konstatovala, že se ten... (následovala charakteristika) dostal nejdál, co pamětníci zaznamenali.
Musím konstatovat, že autonehody, ani takovéto kuriózní Barta vůbec nebaví.
Jo, bavila by ho sousedovic Sára, protože hárá. Jenže mě by nebavilo, co by z naplnění takové zábavy povstalo.
Život přináší samá taková nedorozumění a nenaplnění.
Jsem zvědav, jak dlouho to auto tam bude - předpokládám, že budou muset drobet říznout do zábradlí, aby ho vydolovali. Podívat se na to půjdu sám. Barta nechám doma. Nemá smysl házet perly... psům.


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.