Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: pátek 13.4.2001
  • Václav Havel přijal demisi ministra financí Pavla Mertlíka a na jeho místo jmenoval Jiřího Rusnoka
  • Pavel Mertlík prohlásil, že Rusnok je ten nejlepší muž pro tuto funkci
  • Miroslav Kalousek rezignoval na funkci místopředsedy KDU-ČSL, ministra stínové vlády a člena politické rady čtyřkoalice
  • Řediteli TV Nova Vladimírovi Železnému hrozí podle vyšetřovatele až osm let vězení - vyšetřovatel ho obvinil z poškozování věřitele
  • Železný byl ve čtvrtek u výslechu a hodlá žalovat média, která ráno informovala o jeho údajném zatčení
  • Podle CVVM 75 procent občanů se cítí být bezvěrci, ke katolické církvi se hlásí 22 procent, k evangelíkům dvě a husitům jedno procento
  • Soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu společnosti ČEZ proti Jihočeským matkám
  • Policie vyšetřuje pět skinů v souvislosti se sobotními provokacemi v Senohrabech u Prahy
  • Počasí Praha: Převážně slunečno, avšak převážně chladno
    Orlické hory: Od rána zamračeno a zima, občas poprchávalo.    Petr Kroul
    Žilina: cez deň sa slniečko väčšinou zimomrivo schovávalo, ale večer predviedlo impozantný západ za Strážovské    Miroslav Drkoš

Z deníčku Moby Dicka

Pátek 13. dubna 2001
Dopoledne nainstalovali novou bombu do sodobaru. Hned jak nám to Viki sdělila jsme tam s Juniorem běželi, abychom zdarma ochutnali. Ve frontě na pití jsme dali řeč s novým tlachárníkem Nunvářem. Nadával na vedení, které si jen mastí kapsy, zatímco my musíme poctivě pracovat. Sodovkou si naplnil šest lahví od dobré vody. Vysvětlil: "Velikonoce jsou dlouhé a rodina má žízeň."



ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Demise Miroslava Kalouska
Miroslav Kalousek rezignoval na funkci místopředsedy KDU-ČSL, ministra stínové vlády a člena politické rady čtyřkoalice, měl k tomu tiskovou konferenci a hovořil na ní velmi pěkně, a vyzval Cyrila Svobodu a Hanu Marvanovou, aby podali důkazy, že se dopustil nezákonných činů. Marvanová čelila výzvě vcelku rozvážně a rozumně, Svoboda se choval poněkud trapně a vykrucoval se, že důkazy předá po stranické linii. Na to se dá namítnout, že důkazy o kriminálních činech se nepodávají po stranické linii (jen v sociální demokracii, viz Bašta a Český dům), nýbrž po policejní linii.

Vcelku ale se zdá toto vše býti poněkud směšným nedorozuměním hodným Fidlovačky.
U nás ve Fidlovačce si totiž politici myslí, že jsou čistí jako lilium, pokud nejsou dopadeni s rukou v něčí kapse. Jenže ono je to v normální zemi lehce jinak.
Tak pan Kalousek byl pět let náměstkem ministra obrany odpovědným za ekonomiku resortu. V tu dobu naše armáda nastoupila na cestu ve které je dnes, kdy jeho nástupce musí konstatovat, že na zodpovědných místech jsou lumpové a - takřka doslova - neexistuje nákup, který by byl v pořádku. Jenže toto není žádné novum, naopak - jestli má ministr Vetchý nějakou chybu, tak tu, že je příliš slabý a nerozhodný, aby vzal do ruky železné koště (nebo nemá kompetence). To o čem se dnes hovoří a píše veřejně se za dob pana Kalouska na ministerstvu tak zvaně vědělo. Kalousek byl přinejmenším povinen taky vědět o tom, co se v resortu děje. Nese tedy politickou odpovědnost za nepravosti, které se děly v oblasti jeho působnosti - a jeho důvěryhodnost je od těch dob navždycky víc než pochybná.



RODINA A PŘÁTELÉ:Je dobré být mrtvý
Ve čtvrtek odpoledne podepisovala skupina autorů povídkovou sbírku Je dobré být mrtvý. Byl jsem u toho. Živý. Sbírka Je dobré být mrtvý má společné téma - zombie. Tedy oživlé mrtvé, hororové příšery, pokud je povídka pojata příšerně, nebo postavy z grotesky, když si autor usmyslí. Je dobré být mrtvý. Mezi autory byl i Jiří Walker Procházka. Zaujal pozornost už na první pohled - tuhým ovazem na krku. Setkal jsem se s Walkerem už předešlého dne na akci zvané SSSR - Sraz Starých Scifistických Rarit. Kladu si jako zásluhu, že jsem se ho nezeptal Jé, vod čeho máš ten vobvaz - a on se mi odvděčil tím, že mi vyprávěl, jak k němu přišel:
"Koupil jsem klukovi koloběžku - a sobě taky. Takovou tu s malinkejma kolečkama. Kluk dělá blbosti, potřebuje vedení. Tak jsem mu řek: Ondřeji (mladý Procházka se jmenuje Ondřej stejně jako já, poz.O.N.), dávej bacha. Kolečka jsou mrňavý, chodníky hrbolatý a stačí malá mulda a rozhodí tě to. Kluk poslouchal na půl ucha, znáš to, tak jsme jeli po Vítězným náměstí, pořád jsem se po něm ohlížel a přehlíd jsem tu muldu na chodníku - mrňavou vlnku, od toho, jak tam kladli kabelovou televizi a blbě to zaasfaltovali. Úplně mě to rozhodilo a spadnul jsem na hubu a odřel jsem si loket a narazil jsem si bok."
V tu chvíli mi Jiří Walker Procházka ukazoval, kde si odřel ruku a narazil bok v důsledku přehlédnuté muldy. Kladu si za čest, že jsem se nezeptal no jó, ale když sis narazil bok a vodřel ruku, jak to, že máš škrobák na krku - a on se mi odvděčil tím, že mi vyprávěl, jak to bylo dál:

"No a protože mě to bolelo a byl jsem celej rozlámanej, napadlo mě, že by bylo dobrý jít do bazénu a tam se rozplavat. Kluk šel se mou. Nejvíc ho baví skákání. Tak jsem mu řek: Ondřeji, musíš skákat kolmo , žádný blbosti, abys padal na hubu nebo abys padal na záda. Musíš skákat nějak takhle, řekl jsem a skočil, po nohou, na šipku jsem si netrouf, protože mě bolela ruka a bok. Jenže jak mě to bolelo, skočil jsem blbě a narazil jsem si vo vodu zezadu hlavu a musel jsem na pohotovost a tam mě dali do vobvazu!"

Tolik tedy vyprávění Jiřího Walkera Procházky. Na podpisovací akci nad knihou Je dobré být mrtvý vypadal skvěle. Přiznám, že jsem ještě neviděl autora, který by se na autogramiádu svého literárního díla tak svědomitě připravoval.


PSÍ PŘÍHODY: Čekání na čolky
Tento týden jsem četl v novinách o tom, jak stěhují přírodomilové čolky z rizikové louže do bezpečné louže. A u nás v jezírku na skalce pořád nic! Je to už několik let pravidelné jarní zaměstnání: kde se vezmou, tu se vezmou, přijdou čolkové. Jejich správné stanoviště je v jezírku ve skalce, tam jsou červení karáskové, tam jsou vodní byliny, na dně se pinoží larvy vážky a ty pak vylezou ven a vážka se svlékne a uletí (jednou jsem to na vlastní oči viděl, je to náramné podívání); jenže oni jsou hlavy skopové obojživelné a někdy skáčou do bazénu gumáku a já je musím lovit síťkou na lovení spadaného listí a stěhovat je do jezírka.

Den co den chodíme s Bartem ke gumáku a k jezírku. Ani čolčí noha.
Začínám se obávat, jestli jsem je, čolky, něčím posledně nenaštval. Napadá mě, jestli bojkot nenavrhli ti čolkové, které jsem vytáhl z gumáku. Pravda, já to dělám pro jejich dobro - v gumáku zůstat nemůžou, v sezóně se tam dává chlór a navíc by je nacucla cirkulace, ale vyprávějte to čolkovi! Třeba se čolkům v bazénu líbí a jsou naštvaní, když je tahám ven. Každopádně sebou mrskají v síťce a pak v kyblíku, ve kterém je transportuju. A jak jsou naštvaní, vedou proti mně propagandu a výsledek - bojkot.

Nebo je na ně zima.

Nezdá se, že by Bartovi chyběli. Nijak se moc nezajímá ani o transportování čolků - jestli Bart někým není, pak není vodomilným živočichem.
Chválabohu.
Kdyby byl vodomilným živočichem, musel bych ho tahat z bazénu gumáku podstatně častěji, než čolky - navíc čolky, kteří ne a ne se dostavit.


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.